Murály, které krášlí brněnský Bronx (a vy je musíte vidět)

Kam za tímhle murálem stojí: Cejl 28

„Na návrhu jsme pracovali společně s Petrem. Napadlo mě ztvárnit brněnskou osobnost, tak přišlo i na Mendela. Obrázek se jmenuje Mendel kontroluje pokus. Potřebovali jsme kvůli návrhu fotku hrachu, ale když jsme to začali dělat, zjistili jsme, že už je trochu po sezoně. Petr se tedy vypravil mezi trhovce na Zelný trh, ale tam nebyl žádný pěstitel, který by měl políčko, kde by to šlo vyfotit,“ prozrazuje brněnská výtvarnice Vendula Chalánková a Petr Lysáček ji záhy doplňuje: „Říkal jsem si, že třeba budu mít úspěch v menším městě. Jel jsem zrovna do Mikulova. A tam mi poradili, že hrách roste na západní straně kopce, na kterém stojí zámek. Ve dne jsme se tam vypravili a získali jsme fotku.“ Na tomhle murálu šplhá Johann Gregor Mendel nad nočním Mikulovem po hrachových úponcích. Zakladatel genetiky je tu pojatý s humorem a ironií. Murál zdobí plochu o velikosti 14 x 16 m. 

Kde můžete dílo vidět: Bratislavská ulice číslo 40

Výtvarnice Eva Koťátková se ve své tvorbě věnuje spíše instalacím nebo knižním ilustracím než malbě. Zato motiv ryb se v jejím díle objevuje opakovaně. Za koho Eva promlouvá? „Pro svou tvorbu často používám reálné nebo fiktivní příběhy. V těch se pak pokouším vcítit do pozice někoho jiného, za koho mluvím. Někým jiným v této situaci může být třeba ten, koho za normálních okolností není slyšet,“ říká autorka. Drobné instalace, v nichž rybě nechybí třeba kostým, používá i ve workshopech s dětmi. „Děti si tam mohou vlézt a představit si, jaké to je být v podmínkách, které jsou zdánlivě bezvýchodné, ale zároveň s tím možná lze něco dělat.“ Umělkyni vadí útlak a násilí vůči všem bytostem, které nejsou z lidského světa. „Je nutné o tom mluvit a hledat pro to různé formy, které by přesvědčily ty, již mají možná stále pocit, že vykořisťování mimolidského světa je naším právem z hlediska nastavených hierarchií, a kteří nevnímají zvířata, rostliny a další obyvatele tohoto světa jako cítící bytosti. Přitom je to možnost, jak se dívat na mimolidský svět empatičtěji, a tím se i víc napojovat, uvědomovat si sítě, kterých jsme součástí a v nichž neseme určitou zodpovědnost.“ Mimochodem, tato výtvarnice letos reprezentuje Česko na benátském bienále!

Adresa umístění: Stará 26

Páternoster. Podle encyklopedie jde o: „Druh výtahu s nepřetržitým řetězem kabin, vertikální dopravní zařízení pracující na plynulém oběžném principu.“ Milivoj Husák je umělec, který se netají tím, že „má nejraději ticho“ a že „víc než barva ho zajímá světlo.“ Ve své malířské tvorbě se inspiroval barokem a naturalistickým pojetím postavy. Později se přesunul k abstraktním kompozicím. Ve své práci se opírá o různé symboly a znaky. Inspiraci hledá v křesťanství, judaismu a alchymii. Realizoval řadu sakrálních interiérů, oltářních obrazů, i křížové cesty. Jako scénograf spolupracoval s brněnskými divadly. Jak se tento multifunkční umělec s tématem páternoster popral? Odpovědí je velkoformátový obraz, který najdete v Brně na ulici Stará 26.

Kde murál hledat: V Bratislavské 53

„Protože jsem malíř, tedy vizuální umělec, baví mne vyjadřovat pocity a myšlenky obrazy, a ne slovy.“ Svou tvorbu zaměřuje Petr Malina na zachycení zdánlivě banálních momentek vlastního života. Jean a Pierre jsou dvě mužské postavy v nadživotní velikosti, které zdobí fasádu domu č. 53 v Bratislavské ulici. Jejich jména zvolil tvůrce podle svých oblíbených francouzských herců: Jean-Paula Belmonda a Pierra Richarda. Zajímavost? Obraz se měl původně nacházet ve stejné ulici, ale na fasádě domu stojícího o kousek dál. Stávající proluku později vyplnil projekt Pekárenský dvůr. 

Místo instalace: Milady Horákové 25 

Autor ve své tvorbě čerpá z klasické malby. Obrazy dekonstruuje a poté je ve svém díle znovu skládá, čímž nabývají zcela nových rozměrů. Jeho kubisticky pojatý portrét Václava Havla zobrazuje uznávaného dramatika a pozdějšího prezidenta coby mladého muže s cigaretou v ústech a v neformálním oblečení. Dostat se na tuhle zeď ale bylo těžší než u předchozích domů. Tři čtvrtě roku se hledala cesta, jak se na zeď dostat. Musela být omezena doprava, musel se sundat úchyt trolejového vedení. Použít bylo třeba speciální pojízdnou plošinu, jedinou svého druhu v Brně. Tip: Zajímavou fotku ulovíte, když se na Havlův portrét zaměříte z kopce od dětské nemocnice, je odsud krásně viditelný (a jako bonus se bude v pozadí rýsovat Špilberk)! 

Autorem projektu Městské galerie je Martin Reiner, básník, prozaik, nakladatel a organizátor kulturního dění, který spolu s přáteli založil spolek Nový Bronx. „Čtyři z těchto murálů se zaplatily z peněz, které spolek Nový Bronx získal od statutárního města Brna. Za peníze města se mohlo malovat jen na městské domy, takže jsme hledali a našli takové, které měly k dispozici vhodnou stěnu. Město ale nemá dost volných ploch, takže se jednalo i se soukromníky. V případě Havla šlo o domluvu se SVJ. Tenhle murál zafinancoval spolek Nový Bronx, který vznikl částečně za tímto účelem.“