(De)konstrukce vzpomínek

Ležím na staré matraci, kterou nevhodně nazývám postelí. Za zdí, která je zdí asi jako káva bez kofeinu kávou, slyším spolubydlícího dělat, o čem bych raději nevěděl. Bydlím tu už nějaký ten měsíc a ještě jsem ho neviděl. Vím o něm ale všechno. Stejně jako o dalších pěti spolubydlících a psovi, s nimiž sdílím tento panelákový byt na okraji Plzně. Kouzlo studentského života. Nemám tady toho moc. Knihy, zápisníky, laptop a pár kusů oblečení – jen co se vejde do sportovní tašky, s níž čtvrtek co čtvrtek po poslední přednášce utíkám na víkend zpátky domu do Děčína. Vlastně tu mám ještě něco. Vstávám, beru do ruky skleněný flakon s oranžovým H na spodní straně a stříkám si trochu jeho obsahu na zápěstí. Až se večer vrátím ze školy, pořád ho ucítím. Tak silná tahle dřevitá, sexy vůně je. Přehluší všechno: Strach ze zkoušky z francouzské morfologie a syntaxe, stesk i spolubydlící. Jsem jinde. V klidu.

Vybral jsem si ji sám k minulým Vánocům. „Tobě nemá cenu nic vybírat,“ říkala máma. „Ty víš sám nejlíp, co chceš.“ Věděl jsem. Když jsme pro ni šli Pařížskou, necítil jsem se dobře. Ta ulice – plná značek, které jsem znal jen ze stránek Vogue – mě zastrašovala. Bylo mi už téměř dvacet let, ale stejně jsem si připadal jako malý kluk, který vlezl někam, kde nemá co dělat. Jen co jsme vešli do butiku, ucítil jsem, jak mi po zádech stéká studený pot.

Tyhle vzpomínky, stále v sytých barvách, nyní vyplouvají na hladinu. Ta samá vůně přede mnou po všech těch letech stojí na stole. Terre d’Hermès. Tedy není tak docela stejná. Původní smyslné kompozici od Jeana-Clauda Elleny se totiž dostalo nové podoby. Christine Nagel, která Ellenu před dvěma lety nahradila na pozici dvorního parfemáře domu Hermès, ji reinterpretovala v nové parfémové vodě. Jmenuje se Terre d’Hermès Eau Intense Vétiver. Čtu si v popisu, že ji Christine rozložila na jednotlivé ingredience a znovu celou seskládala, aniž by se držela původního poměru. Nezvyklé, ale zajímamé.

Vetiver, jak název napovídá, je nyní hlavní složkou a tedy i tím prvním, co cítím. Černý pepř nahradil pepř sečuánský s dotekem citrusu a bergamotu, který se sklízí před dozráním. Svěžejší kombinaci aby jeden pohledal.

Nová Terre d’Hermès je dostatečně stejný na to, aby dovedl probudit vzpomínky, ale myslím, že i dostatečně jiný na to, aby začal psát nové. Není tak dřevitý a minerální, jako byla v původní varianta. Je spíš dřevitý a rostlinný. A stále osvěžující a sexy.

K dostání v butiku a vybraných parfumeriích od září.