Laskavá, zranitelná i silná Rosie Huntington-Whiteley

Ve světě módy a modelingu se pohybuje už přes dvacet let. Začínala jako šestnáctiletá holka z venkova, která se najednou sama ocitla ve velkém světě. Britská modelka Rosie Huntington­‑Whiteley se ale ve specifické fashion bublině rychle naučila chodit a ani zdaleka zde nekončí, přestože ji kdysi varovali, že po překročení pětadvacítky už o ni nebude zájem. Dnes sedmatřicetiletá matka dvou dětí je pořád tady a je silná i křehká, soběstačná, okouzlující. „Moje maminka mi kdysi dala velmi dobrou životní radu. Ta zní: ,Nebuď samolibá.' Nedávno se mě někdo ptal, v jakém okamžiku jsem poznala, že jsem ,to dokázala'. A já upřímně neuměla odpovědět. Pořád je toho tolik, čeho chci dosáhnout, a práce, kterou dělám, mě stále inspiruje. Nikdy se úplně nespokojit se stavem věcí pro mě vždy bylo důležité,“ říká Huntington­‑Whiteley.

Z někoho, jehož hlavním úkolem je prezentovat práci druhých, se vypracovala v ženu, která během focení fashion editorialů a kampaní umí přinášet i vlastní nápady a koncepty. V cestě na vrchol jí pomohl i přístup k druhým, který ve vysoce konkurenčním prostředí není vždy samozřejmostí. „Každého, koho potkáte na cestě nahoru, potkáte také po cestě zpátky dolů. V módním světě se neustále setkáváte s mladými kreativci, na které pak narážíte znovu a znovu, jen v jiných pozicích. Je to pro mě připomínka, že je dobré se chovat ke každému laskavě a s úctou. Neznamená to, že musíte být úslužná a nechat po sobě šlapat, ale v tomhle oboru je vaše reputace vším. Vybudovat si ji trvá celý život, ale stačí jeden moment a můžete o ni přijít,“ vysvětluje modelka s tím, že právě proto se vždy snaží být nejlepší verzí sebe sama.

Zní to skvěle, ale taky náročně obzvlášť v době, kdy začínáme připouštět, že představa superženy je mýtus a že být za všech okolností tou nejlepší matkou, manželkou, kamarádkou, zaměstnankyní či šéfkou je prostě nemožné. A vnímá to i někdo, kdo patří k nejúspěšnějším modelkám nejen svojí generace. „Jakožto ženě se vaše osobnost a vaše pocity neustále proměňují. Jsou dny, kdy se cítím silná, ale pak jsou také chvíle, kdy si připadám neuvěřitelně zranitelná a trochu opotřebovaná. Jsem máma, stejně jako mnoho žen. Zároveň mám náročnou kariéru a v mém každodenním životě se toho děje spousta. Na ženy a dívky svět klade obrovské nároky. Ale právě v naší zranitelnosti a schopnosti s ní pracovat je něco krásného. Skutečná síla pro mě znamená uvědomit si, že ne vždycky v životě budu nezlomná a ne vždycky budu křehká,“ svěřuje se Rosie.

Je v tom něco hrozně posilujícího a hojivého zároveň – navzdory vnějším tlakům jsme to totiž my, ženy, kdo umí být sám sobě tím nejpřísnějším soudcem. Jak se ale můžeme naučit být k sobě hodnější? „Vždy jsem měla pocit, že když někdo tvrdě soudí jiné, je to odrazem toho, že stejně tvrdě soudí i sebe. Sama u sebe pozoruji, že když jsem laskavá k sobě, umím být laskavější i k druhým a naopak. To, jak sami k sobě promlouváme uvnitř, je strašně důležité. Můžeme tím dostat věci pod kontrolu,“ uvažuje modelka a dodává, že se rozhodně necítí jako někdo, kdo už má všechno vyřešené. 

Podle ní je zásadní porozumět především tomu, co v nás spouští negativní myšlenky, a tyto vlivy pak vědomě ze života odstranit. „Je to složité téma a je klíčové, aby o něm ženy mluvily mezi sebou. Sesterství, které mezi sebou jako ženy máme, je ze všeho nejcennější. Nejvíc jsem to pocítila ve chvíli, kdy jsem se stala matkou. Jakmile jsem mohla lidem říct, že jsem těhotná, okamžitě jsem vnímala silné spojení s jinými ženami ve svém okolí, cítila jsem jejich ochranu a péči, porozuměla jsem také své vlastní matce. A dnes jsem sama matkou dcery. Musíme o toto spojení pečovat, protože nám umožňuje vést opravdu autentické rozhovory.“