Proč se fashion week v Kodani snaží být až moc světový a neměl by?

Jsem v Kodani. Je větrno, místy prší, občas vysvitne i slunce. Vlastně všechno najednou. Jako by se samo počasí nedokázalo rozhodnout, jaká nálada bude pro následujících osmačtyřicet hodin, co ve městě strávím, tou rozhodující. Takhle nerozhodně působí ostatně i celá dramaturgie zdejšího fashion weeku. Město si žije po svém, bez ohledu na přehlídky, avšak na jednotlivých venues to vře… ambicemi. 

Mezinárodní úspěch a lavina sdílení na sociálních sítích jsou najednou stejně důležité jako přísliby o udržitelnosti. A tak na přehlídku Rotate přijíždí i hvězda amerických reality shows Lisa Rena. Jenže neusedá mezi hosty. Bere na sebe otřesný leopardí kožich a přehlídku zavírá. Důmyslný tah, nejednoznačný výsledek. Na tohle v Kodani nejsou zvyklí, Lisa sklízí úspěch především od publika z bývalých sovětských satelitů, v komunitě mezinárodních novinářů spíš zvedá obočí. Ostatně stejně jako celá kolekce. Její estetika záměrně cílí na nejsnazší asociace, skoro se zdá být až hloupá, vyvržená z kýče, našlehaná podpůrnými nevkusnostmi. Má působit co možná nejvulgárněji, vzbuzovat obdiv pramenící z odporu. Doprovázená remixem Megan Thee Stallion ji ozařují mohutné LCD obrazovky. Jak asi dopadne vyúčtování za elektřinu? Hype se nedá budovat se skromným budgetem. Hype se nedá budovat udržitelně. Proto Rotate vcelku vlastně klame tělem. Chce vypadat jako prostitutka z Miami, ale chovat se jako akademička z Antverp. A když u jakéhokoliv subjektu jdou naproti sobě tak rozporuplné nálady, nepůsobí to vždy autenticky.

V lehkém klopýtání však nejsou u Rotate jediní. Henrik Vibskov do Kodaně už po několikáté přivezl show, která komunikuje jeho estetiku i současné trendy, nejen tělesnou diverzitu, ale svou dramaturgií spíš jako by se hodila na místo, odkud Henrik uváděl své kolekce do světa v minulosti, do Paříže. Jeho přehlídka jde proti ostatním. Je neuvěřitelně pomalá, snaží se návštěvníky zklidnit meditativním tempem, ale v kontrastu se zrychleným myšlením kolegů nefunguje. 

V Kodani také stále více prosakují vazby mezi tamějšími návrháři a čínskou výrobní infrastrukturou. Zalando Sustainable Award například vyhrála Elisabet Stamm. Než založila značku STAMM, se kterou si ocenění vysloužila, žila v Číně, kde započala svůj první projekt s názvem AA Spectrum. Prý měl projekt tlumočit udržitelnost i v regionech, pro které není příznačný ekologický způsob myšlení.

První kolekci po čínské investici představili norští Holzweiler. Před jejich show je cítit lehké napětí. Od kolegů z jiných edic se dozvídám, že PR a kreativní tým opouští zhruba pětice velmi blízkých spolupracovníků. „Myslíš, že je to v důsledku působení čínských investorů?“ ptám se přísedící zvídavě. „Nepochybně,“ odvětí mi. Udržitelných předsevzetí se však značka, alespoň na papíře, nevzdává. První look jejich přehlídky, která přivádí pozornost k oceánům, reprezentuje pastelově žlutý péřový kabátek s pletenou sukní, strukturou připomínající mořské řasy. Jejich kolekce se poohlíží po siluetách Demnovy „předkauzovité“ Balenciagy – omlouvám se, nevím jak jinak shrnout působení gruzínského návrháře do doby, než na jeho studio spadla vlna obvinění a mediálního očerňování způsobené hned dvěma kontroverzními kampaněmi. (Protože je zcela jasné, že směřování Balenciagy se po této zkušenosti musí změnit.) Holzweiler si nic neodpírají, jsou ty barvy organické? Prý ano a recyklovaný je prý i denim. Tak teď můžu spát.

Výjimečná byla opět kolekce Stine Goya. Letos prý obsahovala i nejvíce segmentů z recyklovaných plastů, takže si zaslouží potlesk ve stoje. Goya mezi diváky poslala hrdinku. Ano, pojďme do narativů vracet ženy. A kdo tak trochu oproti poslednímu úspěchu ze srpna minulého roku zklamal? Ganni, zaprvé, nezdá se, že by proměnili své šance, a zadruhé, sebevědomí této značky stoupá až nepřirozeně rychle. Show se rozhodli uspořádat v galerii Arken, daleko za městem, a shuttle nabídli jen desítce pozvaných. Kabelka „Bou“ vyrobená z pomerančového a kaktusového odpadu značky Ohoskin budiž omluvou. Ale o tom, že takovou kabelku měli představit už dávno, raději pomlčím. Kolem a kolem, mám pocit, že kodaňskému týdnu módy by prospělo, kdyby se nesnažil být za každou cenu tak moc „světový“.