Sebezpytování je důležitou součástí mé práce, říká Maxime Plescia-Büchi o spolupráci s Hublot

Vím o něm jen to, co jsem si z dostupných zdrojů vyčetl. Ač považuji nastudování vystupování respondenta za mnohdy nezbytnou součást rešerše, tentokráte se tomu vyhýbám. Ze zkušenosti vím, že tatéři umí překvapit. I když tak nějak tuším, že tohle nebude rozhovor s jen tak ledajakým tatérem. Před společenskými znemožněním Kanye Westa byl Maxime jeho důležitým kreativním poradcem i osobním tatérem. V jeho studiu Sang Bleu se sídlem v Curychu a pobočkami v Londýně a LA si podávají kliku ty nejslavnější hvězdy. Údajně si pro svůj personalizovaný motiv, doslova na tělo, do Londýna přiletěl i Johny Depp. Když si člověk projíždí umělcův feed, zcela tomu rozumí. U toho ale Maximův přesah nekončí.

Ač ji naposledy vydal před dvěma lety, těsně po pandemii, prý se dalšímu číslu nebrání. Řeč je o Maximově sběratelské publikaci balancující na hranici subkulturního magazínu a knihy z kategorie coffee table books, která, stejně jako jeho studio nese francouzský překlad vžitého označení šlechtického původu, tedy „modrá krev“. Takové jméno ostatně nese i v pořadí již třetí model hodinek Hublot, které pro nejmladší, zároveň však nejinovativnější hodinářský dům Maxime vytvořil. 

Přirovnal bych to ke vztahu. Víte, jak to vždycky bývá, nejdřív spolu začnete randit, nevíte, jak moc vážné to bude, kdy začít používat plurál, nebo kdy plánovat dovolenou. Je to o oťukávání, pak přijde první mezník, pak další výrazný krok, pak se sestěhujete a ten vztah se prohlubuje, navzájem jeden druhého učíte a tak dál. 

Jsem rád, že teď už je to partnerství především o vzájemné důvěře. Já jsem si ze spolupráce odnesl znalost fungování mnohých postupů, které pomáhají při produkci velkých projektů, a mám pocit, že jsem do něj zase dal svobodné uvažování nad designem, které už tak u Hublot drží na špičce. Myslím, že by si zasloužili ještě více pozornosti. Je to skutečně hodně cool značka a neříkám to jen kvůli této spolupráci, ale taky proto, že sám miluji hodinky a jsem vášnivý sběratel kultovních modelů. 

Zajímavá otázka. Já jsem si od mládí ujížděl na sportovních, geometricky řezaných hodinkách, většinou digitálních. Mluvím o takových těch fenoménech z devadesátých let. A je pravda, že Sand Bleu se jim vzdáleně podobají.   

Pokaždé pracuji se základními principy, které se v různé formě promítají na pozadí dějin civilizace. Kruhy, čtverce, trojúhelníky, to jsou tvary, co lidskou představivost provázejí odjakživa. Fascinují mě například i posvátné geometrické obrazce ze sak yant tetování, prováděné v Indii a Kambodži. Inspiraci jsem v minulosti čerpal třeba i z run. Geometrie je všudypřítomná. 

Komunikace symbolů, empatie, typografie, psychologická stránka umění. Chci taky, aby v mé práci bylo cítit jisté bohatství. Ale v pravém slova smyslu. Je rozdíl mezi bohatstvím a bohatstvím. 

Je bohatství, které je pouhým předváděním, a pak je bohatství, díky kterému můžeme proměnit svět, dát lidem pozitivní zkušenost v konkrétních situacích, nebo s konkrétním předmětem. Věřím proto, že Sang Bleu III nejsou jen exkluzivní švýcarské hodinky, ale inspirativní ukázka uměleckého designu.

Sebezpytování! Je opravdu důležité, jen když se zabýváme správností našich stanovisek, můžeme dojít pozitivního výsledku. Přílišné sebezpytování pro mě představuje omezení, to zdravé zase možnost, jak se posunout dál.