Slovensko a jeho módní naděje. Jedna z těchto návrhářek se již brzy představí v Londýně

„Mám ráda, keď spolu veci navzájom súvisia. Medziodborová spolupráca je pre mňa kľúčom k poznaniu limitov vlastnej kreativity,“ uvádí Jane Vaterková, se kterou se potkávám v Bratislavě, v místnosti, kde sídlí Ateliér odevného dizajnu bratislavské VŠVU. Právě zde se prezentuje sedm talentovaných studentek, adeptek na titul Best Fashion Talent. Jane je jednou z nich. Spolu se Zuzanou Vrábeľovou a Karin Elízovou svoji tvorbu předvede říjnovém programu módních přehlídek Fashion Live! — a na základě prezentací, které zhlédnou návštěvníci i odborná porota, se rozhodne o vítězce. 

Přestože Jane působí sebejistě, chvílemi se zdá, že se zdráhá vyjádřit své skutečné pocity. Rezervovaná mi přijde ostatně i její tvorba. Když se v místnosti ateliéru ocitne štendr s kolekcí Puder, nic na mě nekřičí. Naopak,  vyzývá k interakci. Z kolekce je na první pohled cítit pokročilejší vnitřní logika, v jejímž rámci Jane manipuluje se střihem: kabátům se dají odejmout oba rukávy a navrch patří kápě. V jiném svrchníku, který připomíná parku určenou na tenisové hřiště, zase autorka střídá materiály. Tak, aby originální střih fungoval. Spodní část má být těžší a v záhybech se správně prověšovat. Každý z modelů staví od nuly. Jane je designérka, která netouží vytvářet jenom pomíjivé nálady, chce oděv přiřazovat k dalším souvislostem. Touha po vytvoření kontextuálního díla je přitom cítit i z fotografií, které vznikly doprovodně ke kolekci: tu a tam na nich můžete vidět skleněný objekt. Samotnou součástí jsou pak i textilní solitéry, které mohou být jak pelerínou, dekou, či na stěně zavěšeným textilním obrazem. Jane chce čerpat co nejvíce z architektury, fotografie i produktového designu. Její přístup je hloubavý a připomíná vlnu intelektuální módy z let 2010 až 2015 — z toho období má, mimochodem, ráda i tvorbu značky Jil Sander (a já tajně tipuju, že i Rafa Simonse). Drásavé prostředí sociálních sítí není nic pro ni. Zakládá si na tom, že není (a nechce být) virální, o to větší úlevu tím ale porotě přináší. 

Zuzana Vrábeľová je jejím opakem. Zůstává v přítomném okamžiku. Proto její kolekce Shrimes vypadá jako z dystopického románu: odráží jen to, co se kolem děje. Zuzana se k našemu rozhovoru připojuje v rozhraní Google Meets, žije totiž v Kodani. Klimatická úzkost ji tam naučila, že nemá cenu vytvářet nové střihy, a tak se coby tvůrkyně nechává vést materiálem, který upcykluje (a ten jí následně určuje jak výsledný střih, tak náladu celku). Její kolekce Shrimes vypráví o archetypech ve společnosti, a proto občas vyznívá temně, o to více však nabízí prostor k volné interpretaci. Jde o silný manifest, estetický i tvůrčí, ale zatím jen jeden. „Obľúbila som si knitwear a ráda by som v ňom pokračovala aj na Slovensku. Súvisí s miestnym folklórom a já by som sa domov chcela vrátiť aj preto, aby som tam mohla ďalej odovzdať to, čo som sa naučila tu v Dánsku," uvedla již v prvním kole soutěže Best Fashion Talent Zuzana. 

Třetí finalistkou soutěže je Karin Elízová, zdánlivě nenápadná osobnost, jejíž kolekce našla inspiraci v lidovém oděvu a vsází na vlnu a hedvábí. Autorka se prostřednictvím této linie snažila vytvořit čistě slovenský produkt — od vlny až po hotové oblečení. Vlna, kterou používá, pochází z čistokrevných ovcí Jacob chovaných na farmě v Kalné nad Hronom a byla ručně zpracovaná v místní vlnařské manufaktuře. Každý Karinin model je unikát — s detaily a texturou vytvořenými pomocí tradiční techniky mokrého plstění. Kolekce ale není jen o módě jako spíše o hodnotách, spolupráci s místními komunitami a podpoře tradic, ne však na úkor stylu. Karin je celkově velmi schopná designérka. To, jak dokázala těžkopádnost pasteveckého folkloru v případě plstnatého kabátce přetvořit v suverénní civilní kabát, prozrazuje špetku margielovské samozřejmosti, která v ní dřímá. Nicméně vlastní tvůrčí vize a představu budoucnosti má ze tří finalistek uspořádané nejméně. Na druhou stranu, její kolekce je nejvíce udržitelná. Kabáty totiž vznikly z vlny, nehodící se pro žádnou z dalších produkcí na ovčí farmě. Jinými slovy — návrhářka pracovala s odpadem. 

Udržitelnost byla ostatně jedním z hodnotících kritérií pro výběr finalistek. Podobně jako srozumitelnost vize, odlišitelnost a potenciál pro rozvoj vlastní značky či ateliéru.

Za posledních deset let podpořil Slovak Fashion Council prezentaci více než 30 mladých talentů a spolupracoval na mnoha módních konceptech. Jedná se o neziskovou organizaci, která od roku 2011 posiluje slovenský módní ekosystém. „V móde dochádza k zmenám klasických trhových a podnikateľských modelov. Práve teraz je ten čas, aby sme na Slovensku výrazne podporili mladé talenty, ktoré sa na tejto zmene môžu podieľať.“ Zuzana Bobiková, současná ředitelka Slovak Fashion Council, srší mnoha ambicemi. Její energie je proto pro studenty a studentky výhrou sama o sobě. Každého z nich postrkuje s neuvěřitelným entusiasmem, až mateřským, jakoby každého z nich znala od základní školy. Teď již jen zbývá, aby v sobě našli vnitřní sílu a svůj vlastní hlas. Slovensko má totiž mnoho módních nadějí.