Za tajemstvím toile de Jouy

Toile de Jouy, v překladu „látka z Jouy", se zrodila v 18. století ve francouzském městečku Jouy-en-Josas nedaleko Versailles. Vizionář Christophe Oberkampf zde vybudoval manufakturu, v níž na bílé bavlněné plátno tiskl idylické scény z venkovského a pasteveckého života.

Jak tisk probíhal? Nejdříve použitím dřevěných forem a později měděných válečků. Každá barva pak vyžadovala samostatnou lázeň. Typické se ale staly především monochromatické potisky v modré, růžové, černé či zelené barvě.

Zajímavostí je i fakt, že ve Francii byla od roku 1686 výroba i dovoz bavlněných látek zakázány Ludvíkem XIV. z důvodu ochrany francouzské hedvábnické výroby. Oberkampf proto zahájil tisk látek na hranicích mezi Švýcarskem a Francií. Až po zrušení zákazu dovozu látek a prohibice bavlny v roce 1759 přesunul svůj podnik do Jouy-en-Josas. Hlavním důvodem bylo zřejmé umístění v blízkosti řeky Seiny, jelikož samotný proces tisku vyžaduje velké množství čisté vody.

Popularita látek prudce vzrostla. Oberkampf sušil své textilie na trávě, kde si jich všimli i bohatí kupci, kteří je museli mít. Říkalo se o něm, že se ke svým zaměstnancům choval velmi vstřícně, čímž si získal ty nejlepší dělníky, tiskaře i rytce, kteří u něj chtěli pracovat, jak potvrzuje expertka na textil Jill Lasersohn v rozhovoru pro magazín Frederic. Lasersohn ale zároveň uvádí, že techniku potisku, kterou Oberkampf používal, vynalezl v Irsku Frances Nixon v 50. letech 18. století. Oberkampf kvůli tomu odjel do Irska, aby se ji naučil, a techniku pak v podstatě ukradl.

Motiv si tedy oblíbila jak šlechta, tak i běžní lidé, a to pro jeho krásu a všestrannost. Objevoval se nejen na oblečení, ale také v bytovém textilu, na tapetách a dalších předmětech. Vzor toile de Jouy se stal i svědectvím doby, ve které byl vyroben. Rozverné rokoko zdobilo látky motivy pastýřských scén, zemědělských prací a žen v krásných róbách na houpačkách. V neoklasicistní éře, kdy popularita toile de Jouy mírně poklesla, se na látkách objevovaly alegorické postavy a pompejské krajiny.

Historička umění Sophie Rouart v rozhovoru pro magazín Architectural Digest uvedla, že tyto vzory „nás učily o mytologii a literatuře a zaznamenávaly významné okamžiky v historii.” 

Malebné vzory si získaly srdce i samotné královny Marie Antoinetty. Okouzlena těmito látkami navštívila manufakturu pana Oberkampfa hned několikrát, aby na vlastní oči poznala proces výroby. S sebou vzala i své děti, aby mohly nahlédnout do fascinujícího světa tisku, jenž uchvátil i císaře Napoleona. Ten Oberkamfovi v roce 1806 udělil prestižní řád Čestné legie.

Po období útlumu obliby v 19. století se toile de Jouy stal ve století 20. znovu populární u módních návrhářů i široké veřejnosti. Jména jako Christian Dior, Vivienne Westwood a Jean-Paul Gaultier vdechla tomuto ikonickému tisku nový život a začlenila ho do svých kolekcí.

Oberkampfovy originální vzory nebyly chráněny autorskými právy, a tak se staly inspirací pro další tiskárny ve Francii, Anglii a Spojených státech, což vedlo k explozi variací a inovací. Ani dnes neztrácí toile de Jouy na popularitě. 

„Toile de Jouy je nadčasový motiv, který zdůrazňuje elegnaci a sofistikovanost," říká Matilda Morelius z módní značky Andiata. „Naše verze zobrazuje tradiční scény francouzského venkovského života a jeho zvířat. Motiv jsme navrhli před několika lety a stal se základním prvkem, který používáme v každé kolekci."

Dior a další přední návrháři s oblibou začleňují toile de Jouy do svých kolekcí i v roce 2024. Nechte se okouzlit moderními interpretacemi tohoto nadčasového vzoru!