Vše o rebrandingu šperkařky Zuzany Spustové

Naposledy jsme spolu hovořili koncem září 2020, jen krátce předtím, než byla uvedena její kolekce šperků, kterou vytvořila ve spolupráci s Arketem. Ta se prakticky ihned vyprodala, ale měla větší dopad než zvýšení povědomí o Zuzanině značce. Byla to první kolekce, pod níž nebyla podepsána jako Neva Oslo. Nesla její vlastní jméno. Zuzana Spustová.

Stejně jako se v roce 2014 zrodila identita Nova Oslo, vesmír patřící značce Spustova začal mít konkrétní podobu na podzim roku 2020. Byl to podvědomý proces, který jsem zpočátku nebyla schopná polapit. První, co mě napadlo, byla žlutá barva. Je to barva naděje, optimismu, slunce a emocí, žlutá mi připomínala osobní příběh, co se vztahuje k mé práci. Strávila jsem čtyři měsíce mícháním dokonalého odstínu žluté v tiskárně, s níž spolupracuju od samého začátku.

Ostatní elementy značky se zrodily převážně ve spolupráci s mou dlouhodobou spolupracovnicí Mikinou Dimunovou. Chtěla jsem, aby logo Supstova navazovalo na Neva Oslo. Nechtěla jsem nic radikálního. Ostatně jsem to pořád já, stejná osoba, stejné pocity. Je to logo, co působí stejně tradičně jako samotné šperkařské řemeslo.

Element ZS je na druhou stranu novou interpretací, jde o můj podpis vyvedený ve 3D. Miluju tu jeho ošklivost a nečekanost. Něčím mi připomíná můj kreativní proces, kdy ze sebe tahám emoce.

Posledním elementem nové identity je kresba Sakury od japonského umělce Masanaa Hirayamy. Věděla jsem, že chci ve své značce mít kruh, miluju význam kruhu, je velmi spirituální, holistický, ale s Mikinou jsme se ničeho nemohly dobrat. Mezitím jsem požádala Masanaa, aby nakreslil můj první rok se Sakurou, a když jsem viděla jeho kresbu Sakury, malý kroužek, takový vír, věděla jsem, že tohle je ono. Miluju tu hravost, moje děti jsou obrovskou součástí mého života a značka Spustova by hravá rozhodně být měla.

Součástí rebrandingu je i spolupráce s newyorskou kreativní ředitelkou Katharinou Korbjuhn, která nedávno pomohla relaunchovat Schiaparelli. K oslavě nové kapitoly jsem také oslovila newyorského uměle Greara Pattersona a ten natočil krátká videa, co – doufám – vysvětlují mou vizi. Také jsem navrhla nové kousky Audace, nazývám je přechodovými. Se žlutými diamanty jsem pracovala poprvé a výsledek je odvážný, ale stále hravý.

Šperky jsou pro mě o emocích, proto je tolik miluju. Šperk je šperk, ale emoce a příběhy, které se k němu vážou, jsou tím, co mě k tomuto oboru přitahuje. To vytváření dialogu, společné řeči. Vždy úzce spolupracuju se svými klienty, moc ráda je poznávám, pomáhá to vnést do tvorby hodně symboliky.

Když jsem v roce 2014 začínala, bylo pro mě šperkařství uměleckou terapií. Zrovna jsem prodělala těžkou prenatální a postnatální depresi. Šlo o formu pudu sebezáchovy, takže je tahle myšlenka mému srdci velmi blízká.

Naštěstí se mi díky spoustě odborné péče a práci na sobě nyní daří velice dobře a narození mého třetího dítěte v roce 2020 pro mě bylo to největší možnou validací. Došlo mi, že všechno jde, když se na tom tvrdě pracuje. Mou nejlepší strategií v zachování dobrého mentálního zdraví je nyní upřednostňování odpočinku a spánku. Jsem v téhle otázce hodně radikální. Mezi mé každodenní návyky také patří meditace a pohyb, s podcasty v uších se procházím každý den nehledě na počasí.

Vždycky jsem bývala hodně sportovně zaměřená, ale poslední rok trávím venku tolik času, kolik to jen jde, abych se znovu napojila na přírodu. Procházím se, běžkuju... Jednou z největších výhod života v Oslu je ta úžasná blízkost přírodě, jak horám, tak i moři. Opravdu to miluju a naprosto jsem místnímu životnímu stylu propadla. Jak říkají Norové, neexistuje špatné počasí, jenom se musíš obléct odpovídajícím způsobem. Pobyt na vzduchu a diamanty jsou mou novou mantrou.

Má společnost má sídlo na Slovensku, protože Slovensko s Českem jsou mými hlavními trhy, a když jsem začínala, nebyli jsme si jistí, jestli v Oslu zůstaneme. Během rebrandingu nicméně za zavřenými dveřmi probíhala řada dalších změn. Konečně třeba stěhujeme sídlo do Osla, protože skandinávský trh se nyní velmi rychle rozrůstá. Slovenskou společnost zavíráme. Kvůli rostoucí poptávce přes internet a změnám v danění tam už nebudeme mít sídlo, ale samozřejmě tam nadále budeme objednávky posílat.

Jsem třeba hodně pyšná na to, že má značka Spustova novou investorku a CEO. Je to fantastická žena, která se dosud zabývala korporátním právem a má za sebou dvacet let zkušeností s fúzí, nabýváním účastí a kapitálovými trhy u jedné z největších norských právních firem. K tomu má také zkušenosti s maloobchodem. To je pro nás velký krok a doufám, že půjde z komerčního hlediska o milník.

Ještě letos bych chtěla v Oslu otevřít nový showroom, navrhl ho švédský architekt Christian Halleroed, který stojí za pobočkami Acne Studios, Byredo nebo Toteme.

Žiju zde posledních jedenáct let a vliv je zřejmý. Miluju na Oslu, že ještě není na módní mapě tak jako Stockholm nebo Kodaň, kde máš vcelku jasnou estetiku. Oslo prochází poslední roky velkou proměnou a jeho nová energie se dá téměř nahmatat. Připadá mi to velmi vzrušující, že zatímco si tu povídáme, vzniká nová estetika, na níž se mohu podílet.

Vzhledem k tomu, že jsem design pořádně nestudovala – zajímala jsem se spíš o obchod –, mi trvalo dlouho, než jsem si osvojila vlastní kreativní proces. Byla jsem nejistá, styděla jsem se třeba, že neumím kreslit. Rozsah spolupráce s Arketem mi dodal hodně sebedůvěry a tento rok díky tomu pro mě byl zatím nejproduktivnějším. Když vezmu v potaz pandemii a tři děti, z nichž jednomu ještě není ani rok, pro změnu mám ze sebe docela dobrý pocit.

Katharina Korbjuhn popisuje můj proces jako instalaci a s tím já souhlasím. Opravdu spíš „skládám“, dokud se nedostaví určitý pocit pýchy. Obvykle vše začíná rešerší na vybrané téma, v té době ještě nemám produkt v hlavě, ale pátrám a pátrám, s tím mi externě pomáhají dvě dívky. Jdu do velké hloubky a věnuju tomu hodně času. Zároveň se dívám po nových tvářích, nejen modelkách, a sestavuju si na základě téhle rešerše mood boardy. Také jsem začala spolupracovat s designéry, kteří se zabývají 3D, a ti mi pomáhají vytvářet nové tvary. Čím více pracuju rukama, tím více organické tvary vznikají.

Jakmile mám rešerši hotovou, tváře a tvary začínají spoluvytvářet malé instalace a z nich se v mé hlavě rodí hlavní myšlenka kolekce. Pak ji vyvíjím v ateliéru v Itálii, kde pracujeme rovnou ve 3D.

Tenhle rok byl těžký, protože jsem do Itálie nemohla cestovat, a tak jsme uvedení nových kolekcí museli posunout na září. Přibyly pouze kousky v kolekci Audace.

No, mám mnoho snů, ale nejdůležitější pro mě je užívat si, co dělám, a to na každodenní bázi. Hodně mě uspokojuje jednoduše pocit, že se posouvám dopředu.