Kolekce, které přinesly na Berlin Fashion Week emoce i otázky

Za novým formátem Berlin Fashion Week stojí mj. Christine Arp, elegantní dáma, která dvě dekády vedla německou mutaci Vogue. V roli CEO Fashion Council Germany si se svým týmem dala za cíl „spojit západ a východ a udělat z Berlína místa, které propojí módu, umění a byznys.“ Právě v tomto ročníku týdnu módy se propojilo hned několik platforem. Profesionálové z mnoha oborů (nezapomínejme, že móda nejsou jen návrháři a modelky) se v německé metropoli sešli ať už na přehlídkách, veletrzích Premium a Seek v Messe Berlin, na prezentacích (včetně Der Berliner Salon, na níž také stojí Arp), nebo přednáškách směřovaných zejména na téma udržitelnost a digitální budoucnost módního průmyslu.

Velký prostor získaly ukrajinské návrhářky Irina Dzhus, Kristina Bobkova a Lila Litovska, ty do Berlína přivezly své nejnovější kolekce, které kompletně vznikaly ve válečných podmínkách. „Proto se v kolekci objevuje tolik ruční práce, spoustu času v ateliéru v Kyjevě svítíme jen svíčkami,“ vysvětlila v zákulisí Bobkova. „Elektřina je pouze v určitých hodinách, někdy ani to ne. Nejlepší investicí, co jsem letos udělala, byl nákup generátoru.“ Stejnou větu zopakovala Litovska v nově otevřené restauraci Papillion, kde se konala večeře pod záštitou Vogue. „Trávím své dny mezi Paříží a Kyjevem, kde mám část svého týmu,“ vyprávěla Lila, která kolekci Vesnianka představila poprvé na pařížském fashion weeku. „Ale až tady v Berlíně jsem cítila, že jsem se vrátila na přehlídkové molo. V Paříži to byl spíš happening, až tady mohu mluvit o skutečné fashion show.“

Pro představení kolekce si vybrala perfektní místo, které dokreslilo celkovou atmosféru jejích oděvů a zejména příběhu, který Litovska vypráví. Muzeum The Feurle Collection, otevřené od roku 2016, je bývalý bunkr z druhé světové války, právě v takových prostorách dnes hledají bezpečné útočiště civilisté po celé Ukrajině. Stejně jako v Paříži, i berlínské představení kolekce nedoprovázel soundtrack, ale živé vystoupení ukrajinských zpěvaček, které modelky doprovodily směsicí lidových a současných písní bez hudebního doprovodu.

Kolekce Vesnianka vychází z androgenní estetiky Litovské, v níž se spojuje minimalismus spolu s tradičními řemesly. S pomocí pečlivě vybrané barevné palety a díky kombinaci mnohdy protikladných materiálů převyprávěla v syrových prostorách podzemního bunkru příběh o naději. Řadu modelů, které vznikaly v tvrdých válečných podmínkách, nechala vyzdobit ručními výšivkami s básní Modlitba ukrajinského vlastence, kterou vlastní krví napsal politický disident Osip Mashchak na zeď své cely ve 30. letech minulého století. Právě tyto detaily, stejně jako couture techniky spolu s jasnou vizí, dělají z Litkovské jednu z předních osobností současné nejen ukrajinské, ale celoevropské módní scény. Její kreace, v nichž se snoubí prvky pánského šatníku s tím dámským, folklor s požadavky na současný, ekologicky zaměřený šatník, po londýnském Selfridges zaujaly i nákupčí kultovního Dover Street Market, kde se značka Litkovska v nejbližší době také objeví.

Kristina Bobkova, která nyní žije částečně v Německu, si pro berlínský fashion week připravila premiéru kolekce podzim–zima 2023/2024, které dala příznačný název Mriya – Sen, v níž se zamýšlí nad šatníkem současných Ukrajinek, který se s válkou zásadním způsobem změnil. Přesto však i ona zůstává plně věrná své typické estetice, v níž se stejně jako u Litkovské prolínají současné prvky s těmi tradičními. Jemné krajkové detaily spolu s měkkými upcyklovanými úplety poukazují na potřebu hledání vnitřního klidu a pohodlí ve tvrdé realitě dneška, zatímco blazery inspirované vojenskými uniformami, vysoké kožené boty a doplňky v podobě masivních prstenů připevněných na řetízku kolem krku odkazují na bojovnou náladu a odhodlání bránit se proti nepřátelům.

Na přehlídkovém mole v Kant Garagen nechyběly ani košilové šaty, kterými si návrhářka získala rozsáhlou klientelu. Finální bílá sekce, v níž Bobkova dokázala harmonicky propojit sílu a křehkost, byla připomínkou toho, že móda vždy byla a měla by být nejen emotivní záležitostí, ale také politickou a vypovídat o době, v níž vznikla. A to včetně použitých materiálů. Bobkové Sen tvoří látky z italských dead stocků a upcyklované látky a doplňky, kterými jedna z nejetablovanějších značek u východních sousedů minimalizuje odpad při výrobě a dává i sebemenším zbytkům nový život.

Konceptuální designérka Irina Dzhus si v nejstarších nadzemních garážích Evropy vystačila s pouhými sedmi modelkami. V rámci módní performance sama ukázala kouzlo transformace, kdy se z límce mohou stát šaty, z šatů kabát a z klobouku top. Dzhus známá pro svůj netradiční přístup k oděvu v Berlíně potvrdila svou pozici módní umělkyně. „Válka rozdělila život každého Ukrajince na předtím a potom, zejména to platí o ženách na vesnicích, které mnohdy ztratily vše. Chtěla jsem vykreslit tyto superhrdinky a jejich proměnu,“ popsala Dzhus po přehlídce. Proměnlivé looky kolekce na sezonu podzim–zima 2023/2024 vzdávají hold drastické transformaci, kterou její země čelí.

Do architektonických siluet se jí podařilo dostat drama, sílu, touhu přežít i potřebu hledět do budoucna. Oversized kalhoty, maxi šaty, kabáty a saka ukázala jako flexibilní kousky, které se podle potřeby během chvilky změní na zcela nový kus. V tomto přístupu můžete vidět spoustu symboliky; designérka pracovala hodně s motivy kapes a velkých, tašek. Poukázala tak jak na příběhy uprchlíků, kteří často opouští své domovy jen s jednou taškou, nebo je jeden kus oblečení jediným majetkem, do nějž se musí vejít celý nový svět. Praktičnost u Dzhus jde ale ruku v ruce také s křehkostí, kdy masivní unisexová silueta působí jako uniforma, štít chránící před novou realitou, jenž lze vzít a transformovat do křehkého modelu a naopak. Klíčovým lookem se stal overal inspirovaný neprůstřelnou vestou, který autorka přímo na přehlídkovém mole proměnila v kabát s průhlednou kapucí představující andělskou ochranu nezlomného národa.