Z Himálaje na pařížské molo. Nová kolekce s outdoorovými prvky není o trendech, ale o naději

S Liliou Litkovskou jsem se poprvé setkala v jejím kyjevském ateliéru. Tehdy se psal listopad 2021 a já si říkala, že až se za pár měsíců vrátím na další ročník Kyiv Art & Fashion Days, zamířím právě sem a pořídím si tu minimálně kabát a oversized bundu (do které jsem se zamilovala na první pohled, ale nebyla jsem si jistá, že ji unosím, protože až na jedinou výjimku bundy v šatníku nemám). Místo slibovaného setkání v ukrajinské metropoli jsme si  následně jen několikrát volaly, aby vznikl velký rozhovor do květnového čísla Vogue (toho, kde obálky vytvořil Stylenotcom). Nikdy ovšem nezapomenu na šokující příběh její maminky, která utíkala z Buči, anebo zkušenost Liliy samotné, kdy narychlo opouštěla s miminkem zemi, kterou napadlo Rusko, aby se již bez dcery v následujících měsících (a teď už letech) neustále vracela. Osobně jsme se setkaly nakonec v Paříži, kde se Lilia usadila s částí svého týmu; část však stále zůstává na Ukrajině — žije, pracuje a odmítá opustit svou zemi; ale taky v Berlíně, kde v rámci tamního fashion weeku dvakrát představila své kolekce. 

Lilia Litkovska byla už před válkou první ukrajinskou návrhářkou, která se dostala na oficiální kalendář Paris Fashion Week. V poslední dvou letech se její přehlídky a prezentace proměnily v happeningy, na nichž designérka upozorňuje na bezprecedentní křivdy páchané na Ukrajině, přibližuje světu válečné běsnění prostřednictvím konkrétních příběhů, konkrétních lidí. Tato drobná až křehká blondýnka má síly za dvacet. A taky obrovský talent, o který se dělí nejen skrze své vlastní kolekce, ale také prostřednictvím svých studentů (i toto válka přerušila).

Místo pohodové dovolené na pláži, kterou by si skutečně zasloužila, se tato neúnavná žena vydala do Himálaje. Na vrcholcích nejvyšších hor světa našla něco, co by jinde hledala marně, jak prozrazuje v exkluzivním rozhovoru, který poskytla Vogue CS v rámci prezentaci své nejnovější kolekce pro sezonu podzim - zima 2024/2025.

Nejde o adrenalin, naopak, je to způsob, jak znovu získat klid a pocit normálnosti. Válka vás změní, posune vaše priority a nahromadí úzkosti. V zájmu vlastního duševního zdraví je prostě životně důležité změnit prostředí — a já dávám přednost tomu, aby šlo o něco smysluplného. Navíc hory pro mě byly vždycky inspirací. Všechna ta moudrost a pocit toho věčného klidu, myšlenky, které jsem získala při cestování po Karpatech, jsem ve své práci hojně využívala. Moje cesta do Himálaje znamenala načerpání nové energie a svým způsobem i znovuzrození sebe sama, nový začátek. Znovu jsem našla klid ve svém srdci. Díky pocitu pevné půdy pod nohama jsem se cítila doslova uzemněná, v bezpečí. To je k nezaplacení.

Vychází ze skutečnosti, že voda je počátkem veškerého života na Zemi. Toto prostředí je místem, kde všichni začínáme svůj život. Vyživuje, dodává energii, poskytuje útěchu a naději. Voda nikdy nemá lineární způsob existence — přichází a odchází, tvoří nekonečný koloběh znovuzrození. To je představa, kterou jsem chtěla v této kolekci zachovat — znovuzrození a začátek něčeho nového, způsob, jak se vynořit silnější a začít od nuly. Ryba je také v mnoha kulturách, včetně té mé, symbolem nového života, tato metafora je přítomna i zde.

Místní obyvatelé jsou známí svým mírumilovným přístupem k životu: žijí skromně, štědře se dělí s ostatními, mají radost z jednoduchých věcí a skutečně milují své bližní. Je inspirující sledovat takové věci, když vaše domovská země prochází brutální válkou. Chtěla bych, abychom stejný druh míru sdíleli i v Evropě, a proto jsem chtěla tento přístup zachytit ve svých návrzích. Je třetí zima invaze a já se modlím za naše vítězství a mír pro všechny lidi na světě.

Je těžké vidět tyto věci jako podobné kvůli jednomu obrovskému rozdílu: trávit v dnešní době čas v horách a zažívat tyto drsné podmínky, to je volba, kterou si člověk sám zvolí, ne něco, co se mu nedobrovolně přihodí. Je velký rozdíl mezi tím, když spíte ve spacáku na stanici metra, kde se chráníte před nálety raket, a když jste obklopeni majestátní krajinou. Na druhou stranu tu nacházím jednu skutečně velkou podobnost: obě situace vyžadují vytrvalost, obrovskou vůli a touhu po životě, která vás nutí jít dál bez ohledu na to, jak je to těžké. Ukrajina velmi trpí, ale my stále držíme krok, jsme kreativní a pracujeme na lepší budoucnosti. 

Ke svým nápadům přistupuji systematicky, takže každému looku obvykle věnuji stejně obrovskou pozornost a úsilí. Použili jsme některé z našich charakteristických vzorů, což je něco, co mě baví sezonu od sezony přetvářet, a přidali jsme konstrukční odlišnosti, které mně osobně k tématu kolekce sedí. Poměrně neobvyklé je použití potisků, obrázků ryb napříč topy a tričky.

Podívejte se na celou kolekci Litkovska na sezonu podzim - zima 2024/2025 tak, jak ji mohli vidět diváci přímo na přehlídce v Paříži.