Šílený, temný a strašidelný: Gotický trend se probouzí

Pokud jste stejně jako já neustále online, určitě jste si všimli, že v poslední době se mainstreamová kultura na všech úrovních mění. Nemám na mysli nečekaný obrat od #bratsummer k trendu demure, a dokonce ani velký návrat boho šik, jak jej známe z dob největší slávy Sienny Miller. Myslím daleko nadčasovější záležitost. 

Něco, co se dlouhou skrývalo v temnotách, a právě teď začalo ze stínu pomalu, ale jistě vylézat na povrch. Je to něco znepokojivě zlověstného, ale jedním dechem podivně uklidňujícího. Zavane to na vás třeba z nového hororového videoklipu Sabriny Carpenter k písničce Taste nebo ze strašidelně necudné kapsulové kolekce Dilary Findikoglu pro Heaven. Je to cítit v aktuálním rebootu filmu Vrána s temnou sirénou FKA Twigs v hlavní roli a prakticky v čemkoli, co mají na svědomí modelkovská „dvojčata" Amelia Gray a Gabriette. Ale nikde to není přítomné tak moc jako na aktuálním tiskovém turné filmu Beetlejuice Beetlejuice. Jde o milostný dopis starosvětskému pojetí krásy od modelu à la kněžna temnot od Vivienne Westwood, který vynesla Monica Bellucci na filmovém festivalu v Benátkách, po rozkošnou, ale velmi svůdnou Catherine O’Hara v modelu od Simone Rocha na premiéře v Londýně (jen tak dál, královno). Tohle turné se zapíše do módní historie. Dokonce i samotná realizace pokračování filmu v podání Tima Burtona svědčí o tom, o čem mluvím, což je samozřejmě (dosaďte pohřební hudbu) dlouho očekávaný návrat gotického trendu. A ne, nemám na mysli Goth Girl Summer jako v roce 2022, pozor na to. Tentokrát jde o plnohodnotné vzkříšení gotiky. Je to tak, netopýři vylétli ze zvonice a zvěstují podzim čarodějnic. 

V prvním filmu Beetlejuice je úžasná scéna, ve které rozkošně ujetá Deetzovic dcera Lydia sedí u jídelního stolu, od hlavy až k patě ve viktoriánském outfitu včetně pohřebního závojíčku, který jí překrývá čarodějnickou ofinu dokonale nagelovanou do malých bodlinek. Truchlí nad svým životem. Je to přece teenagerka, to dá rozum. V rámci pokusu dceru rozveselit jí otec navrhne, že ve sklepě vybuduje temnou komoru, aby mohla pracovat na svých fotkách, na což mu Lydia bez mrknutí oka odpoví: „Celý můj život je jedna velká temná komora.“ Dokonale to vystihuje univerzální zkušenost z dospívání a zároveň popisuje, co znamená být gotik: truchlivé, šílené a velmi temné prožívání reality. Lydia Deetz, ztělesněná nenapodobitelnou Winonou Ryder, se stala idolem všech ujetých a smutných dívek. Společenský vyvrhel, jenž se vyžívá v podivnostech, které běžného člověka spíše děsí. Když jsem vyrůstala, byla právě ona mojí hvězdou. Nebála se strašidel, fascinovaly ji, nebála se smrti, protože ta pro ni byla jediným možným únikem z jejího nešťastného života. A s šatníkem temnějším než kruhy pod očima byla také ultimátní stylovou ikonou. 

Uplynulo třicet let a Deetz je zpět na stříbrném plátně, opět v podání Winony Ryder, opět pod taktovkou Tima Burtona. S tím rozdílem, že dospěla a i ona se teď musí potýkat se svou sardonickou dcerou, kterou hraje nová scream queen Jenna Ortega. Ano, přesně ta, kterou proslavila role Wednesday Addams. Jakožto skalní fanynka originálu jsem se na nové pokračování samozřejmě těšila, nejen proto, že i já sama jsem dospěla a mám dceru, ale především proto, že už se nemůžu dočkat všech nových gotických rekrutů z řad generace Z. 

Temné časy plodí temné kulturní proudy a – na tom se doufám shodneme – v takových temných časech se právě nacházíme. Žijeme v dobách zmaru, nespokojenosti a temných vyhlídek – od hrozby třetí světové války po apokalyptické předpovědi od hnutí Extinction Rebellion. Není divu, že se svět obrací ke gotickému trendu, jedinému možnému způsobu, jak s touhle temnotou všude kolem naložit.

Podobně jako další jiné poválečné subkultury se i goth zrodila z potřeby rebelovat proti establishmentu. K moci se ve Velké Británii dostala premiérka Margret Thatcher, následovala vlna stávek a celostátních nepokojů. Byly to strašidelné časy a britská mládež potřebovala subkulturu, která ji bude reflektovat. Právě v tom spočívá podstata gotika – tváří v tvář hrůze ji přijmout za svou. Gotici byli hybridní levobočci punku a glam rocku – romantičtější než punkáči, ale o hodně temnější než vyznavači glamu, přičemž symboliku si vypůjčili od obou. Z punku převzali módní jazyk DIY a fetišismu (piercingy, síťované doplňky, ostré hroty a hodně kůže), z glam rocku nasáli estetiku campu a teatrálnosti i důraz na až nadpozemskou (chcete-li záhrobní) krásu a také plno volánků, fiží a nabírání po vzoru nových romantiků. Goths se ovšem vyžívali také v odkazech na ponuré doby viktoriánské, především v tehdejším kultu smrti. Vzývali dědictví lorda Byrona, Shelleyho a Keatse i bohatou evropskou tradici gotické a novogotické architektury. Konvenoval jim hollywoodský „exotický“ fetiš dvacátých let dvacátého století, který ztělesňovaly tehdejší vamp divy jako Theda Bara – ta ostatně slovo vamp dostala do slovníku. A jejich lexikon stylu také těžil z všemožných brakových hororů z padesátek. Inspiraci sbírali od frontmanů a frontmanek svých oblíbených kapel (Siouxie Sioux, Patricia Morrison, Andrew Eldritch a Dave Vanian). Ženy nosily části historických kostýmů (objemné sukně, korzety, živůtky) a doplňovaly je prvky z PVC, latexu a lakované kůže. Ani muži nezůstávali pozadu, mazali rozdíly mezi gendery přívěsky ve tvaru kříže, černým lakem na nehty a temným make-upem, které nesourodě mixovali s vojenskými botami a obnošenými koženými bundami.

Do konce devadesátých let se tato subkultura roztříštila do nejrůznějších hnutí. Byli tu futurističtí cybergoths: milovníci raveů, sci-fi a hlavně techna, kteří se dali velmi snadno rozpoznat podle kožených trenčkotů à la Matrix a fosforeskujících doplňků připravených na nekonečnou rave party. Pak tu byla skupina, která se shlížela v retro estetice pin-up girls z padesátek, jako byla Bettie Page, a tu charakterizovaly pouzdrové sukně, síťované punčochy, natupírované účesy a přehnané oční linky. Ovšem zhruba od poloviny nultých let se tyto proudy začaly pomalu, ale jistě stahovat do ústraní. Gotici tu samozřejmě stále byli, ale do mainstreamu spíše jen sem tam pronikli ze zákulisí. Až dnes se zdá, že by se tento styl mohl vrátit v plné síle do popředí – a poděkovat za to můžeme mimo jiné návratu legendy jménem Beetlejuice (moc to slovo neopakujte). A jak by on sám nejspíš řekl: „It’s showtime!“

Jak tedy vypadá tento styl a jeho oděvní podoba v roce 2024? Na to neexistuje jen jedna správná odpověď. Zatímco v osmdesátých letech jste se museli přísně držet konkrétních kousků, dnes je to o dost fluidnější. V současné éře vyzdvihující individualitu můžou vypadat goths jakkoli, stačí, že půjde o estetiku vycházející z lásky ke všemu temnému. Goth je tak například Mariacarla Boscono na premiéře Beetlejuice Beetlejuice, duchařské zjevení v hedvábných šatech od Ann Demeulemeester. Je to Michèle Lamy v šatech Comme des Garçons s přehnaně velkými proporcemi i Erykah Badu a její čarodějnické pokrývky hlavy. Je to i Doja Cat a její obličejové protézy a taky Billie Eilish s upířími tesáky. Je to kapela Fecal Matter od hlavy až k patě v Rickovi Owensovi i Arca ve spodním prádle. Je to jižanská goth dívka z prérie, jak ji stvořila Ethel Cain, ale také Amanda Harlech jako viktoriánská dáma během focení pro Chanel.

Gotici jsou v jádru outsideři, rebelové, narušitelé. Jistě, existují vizuální znaky příslušnosti k jejich stylu, ale jde o víc než jen o estetiku. Nejde o pomíjející trend nebo virální kousek, který je už dnes starý jako včerejší noviny. Je to postoj a nekompromisní životní styl. Goth je, stejně jako Winona Ryder, navěky.