Jak to skutečně bylo s rozhovorem princezny Diany pro televizi BBC?

Záblesk naděje se objeví teprve ve chvíli, kdy ambiciózní reportér zaslechne zvěst, že se princezna z Walesu, kterou podnítil nedávný Charlesův rozhovor s Jonathanem Dimblebym (v němž se budoucí král přiznal ke své nevěře), hodlá podělit o svoji verzi příběhu. Svěří se sledovaná žena právě jemu? Jak by ale mohl porazit mnohem slavnější a zkušenější novináře typu Oprah Winfrey nebo Diane Sawyer?

Lhaním a manipulací, alespoň to seriál The Crown naznačuje. Nejprve můžeme být svědky scény, v které Bashir požádá grafika, aby zfalšoval bankovní dokumenty. Z těch následně vyplyne, že informace o Charlesovi a královské rodině vynáší právě Dianin personál. V průběhu epizody předmět doličný Bashir ukáže Dianinu bratrovi, který šokující informaci předá Dianě. Ta souhlasí s rozhovorem a nakonec v televizním rozhovoru s Bashirem vypoví vše — přizná se k sebevražedným myšlenkám i bulimii a pronese usvědčující větu o Charlesovi a Camille Parker Bowles: „V tomhle manželství jsme byli tři, takže tam bylo trochu těsno.“

Seriál The Crown je známý zveličováním a vytvářením přibarvených zápletek, které vyvolávají emoce. Co je však v případě Dianina nechvalně proslulého televizního přenosu s názvem Rozhovor s Jeho Výsostí princeznou z Walesu historicky přesné, a co smyšlené?

Po desetiletí byl Bashirův rozhovor z roku 1995 považován za novinářský triumf. Bezprostředně po odvysílání dominoval televizním obrazovkám a novinovým titulkům po celém světě. (A ačkoli reakce byly různé: „Zuřivost opovrhované princezny,“ zněl titulek The Daily Telegraph následujícího dne; zatímco Chicago Sun-Times označil celou věc za „v podstatě nevýraznou“). Moderátor Bashir a producent Mike Robinson dokonce v roce 1996 obdrželi za rozhovor cenu BAFTA a mnozí tuto talk show označili za jednu z největších senzací století.

Co však na veřejnost neprosáklo? Prostředky, jimiž bylo rozhovoru dosaženo.

V roce 2020, po letech šuškání ohledně chování Bashira, jmenovala BBC bývalého soudce Nejvyššího soudu Spojeného království, Lorda Dysona, aby vedl formální vyšetřování. Ten následně sepsal Dysonovu zprávu. Ve vyčerpávajícím, investigativním 127stránkovém dokumentu pak popsal způsob, jakým Bashir zmanipuloval rodinu Spencerových k rozhovoru — včetně pokusů zakrýt, že tak někdy učinil. Tyto převratné závěry BBC zveřejnila v roce 2021.

V roce 1995 byl Bashir relativně mladým reportérem BBC. Televize proto primárně počítala s jinou osobností, která by s princeznou dělala rozhovor. V roce 1993 nejprve oslovili komandéra a osobního tajemníka princezny Diany Patricka Jephsona s dotazem, zda by měl zájem o interview s veteránkou vysílání Sue Lawley. Nabídku odmítl.

Bashir, kterého příběhy kolem monarchie zaujaly, byl však ochoten vynaložit ohromné úsilí, aby si zajistil přístup. Nejdříve, jak bylo v pořadu i v tomto článku vylíčeno, požádal grafika, který pro televizi externě pracoval, aby zhotovil falešný bankovní výpis. Ten naznačoval, že ochranka hraběte Spencera (Dianina bratra), Alan Waller, přijímala platby od britského tisku i od podezřelých offshorových společností výměnou za únik informací o rodině Spencerových. Grafický designér, který si nebyl vědom skutečných souvislostí, mu samozřejmě vyhověl. Počátkem září pak Bashir ukázal falešné dokumenty hraběti Spencerovi.

Krátce nato Bashir ukázal hraběti druhou sadu bankovních výpisů, které byly ještě skandálnější. Poukazovaly totiž na to, že Richard Aylard, osobní tajemník prince Charlese, a Patrick Jephson, tajemník princezny, dostávali platby z pochybných zdrojů na Normanských ostrovech. (Na rozdíl od Wallerových výpisů, které sám Bashir, stejně tak i grafik, nakonec potvrdil jako zcela vymyšlené, Dyson nemohl najít žádný konkrétní důkaz, že ty Jephsonovy a Aylardovy byly rovněž zfalšované. Přesto se mu zdálo pravděpodobné, že „je vytvořil pan Bashir a že informace, které údajně obsahují, jsou jím vymyšlené“). Hrabě zavolal do BBC, aby se zaručil za Bashirovu důvěryhodnost. Ti tak učinili.

Hrabě Earl Spencer na okolnosti okamžitě upozornil svou sestru. Znepokojená Diana se schůzkou souhlasila. „Šlo o to, aby mě připravil a on se pak mohl dostat k Dianě pro rozhovor, po kterém vždy tajně toužil,“ popsal úmysly reportéra hrabě Spencer Dysonovi.

Diana a Bashir se poprvé setkali 19. září. Dyson je přitom přesvědčený, že se Bashir přiživil na jejím psychickém rozpoložení: „Princezna Diana měla paranoidní obavy z různých věcí, včetně toho, že ji někdo špehuje a že je v ohrožení života,“ uvedl Dyson. „Pro pana Bashira by nebylo obtížné využít jejích obav a paranoie.“ Jedna z jejích panik? Že se jí nějaké temné síly snaží zbavit nebo ji zranit, aby ji mohly prohlásit za „nevyrovnanou“. Obzvláště se obávala, že by se tak stalo prostřednictvím autonehody, například předem naplánovaného selhání brzd. Mimochodem, této úzkosti se dotýká i scéna, kterou můžete vidět v aktuální sérii The Crown.

Podle poznámek ze schůzky, které si tehdy pořídil Earl Spencer, se hovořilo o možnosti odposlouchávání Dianina auta a telefonních linek — a také o tom, že vyšší policejní důstojníci budou vydělávat na nelegálně získaných informacích. Dysonova zpráva, která cituje ze Spencerových poznámek, také tvrdí, že se hovořilo o tom, že královská rodina by mohla podplácet různé bulvární novináře, kteří by na oplátku zveřejňovali negativní články o Dianě.

Earl Spencer, který svoji sestru a dotyčného novináře seznámil, si ale začal všímat nesrovnalostí, které se během setkání objevovaly. Tvrdí například, že Bashir původně Dianě řekl, že ji sleduje MI6 (britská obdoba CIA). Spencerovi však řekl, že to byla MI5 (obdoba FBI). „Při setkání jsem navíc nabyl dojmu, že poslouchám člověka, který nemluví pravdu. Byl přehnaně nadšený, ale také prohnaný,“ řekl Spencer Dysonovi. „Přímou skutečností bylo, že věci, které mi řekl během našich schůzek v Althorpu, se neshodovaly s tím, co teď říkal Dianě.“

Bashir pochopitelně všechno popírá: „Domnívám se, že většina z toho je pravděpodobně vymyšlená, a pokud jde o tvrzení, že to bylo napsáno souběžně, aby všechny tyto stránky byly předmětem té schůzky — vzpomínám si, že ta schůzka byla poměrně strohá a krátká.“ Dyson však oponuje: „Jsem přesvědčen, že pan Bashir řekl většinu, ne-li všechny věci, které jsou zaznamenány v poznámkách hraběte Spencera.“

Přesto se Diana rozhodla v rozhovoru pokračovat. V něm se pak odkrývala jedna bomba za druhou. Princezna se například přiznala k sebepoškozování („Neměla jsem se ráda. Styděla jsem se, protože jsem nezvládala tlak.“); poruchu příjmu potravy („Řadu let jsem trpěla bulimií“) i poměr s Jamesem Hewittem („Byla jsem do něj zamilovaná“). Sledovanost vysílání z 20. listopadu 1995 se odhaduje na 23 milionů lidí, což odpovídá téměř polovině tehdejší populace Spojeného království.

Nicméně záhy začalo řadě zúčastněných osob docházet, co se vlastně stalo. Grafik, který si uvědomil, k čemu slouží falešné bankovní výpisy, oznámil své obavy vyšším místům v BBC, načež v prosinci 1995 konfrontovali Bashira vyšší manažeři. Dotyčný přiznal, že si je vymyslel, ale řekl, že je Dianě nikdy neukázal, na čemž nadále trvá. Dokonce předložil vzkaz napsaný samotnou Dianou: „Martin Bashir mi neukázal žádné dokumenty, ani mi neposkytl informace, o kterých bych dříve nevěděla,“ napsala. „S rozhovorem v pořadu Panorama jsem souhlasila bez jakéhokoli nepatřičného nátlaku, nelituji toho.“ (Dyson věří, že tento dopis je pravý.) BBC Bashirovi Diana evidentně důvěřovala.

Avšak i další novináři vycítili něco nekalého. V březnu 1996 napsal list The Mail on Sunday, upozorněný grafikem, Earlu Spencerovi, aby ho požádal o komentář k článku o Bashirových padělaných dokumentech. Ten se odmítl vyjádřit, protože nechtěl zpochybnit rozhovor své sestry.

Poté se The Mail on Sunday obrátil na BBC. A když se BBC začala Bashira na obvinění znovu vyptávat, nakonec moderátor přiznal, že dokumenty Spencerovi opravdu ukázal. Přesto nebyl Bashir nikdy oficiálně pokárán, ani se k žádnému pochybení veřejně nepřiznal. Lord Dyson se domnívá, že v tomto okamžiku začala televize vše tutlat.

Dne 7. dubna 1996 přinesl list The Mail on Sunday výbušnou zprávu: „Dianin muž z BBC a falešné bankovní výpisy“. Přesto se BBC nepřiznala a Spencer se k věci nevyjádřil, protože nemohl dokázat, že je on nebo Diana někdy viděli. Příběh časem vyšuměl do ztracena.

Až téměř o čtvrt století později, v říjnu 2020, dva reportéři Sunday Times případ konečně rozlouskli. „Byl oslavován jako největší rozhovor 20. století, ale 25 let poté, co Diana, princezna z Walesu, odhalila v pořadu Panorama svou duši, se objevila nová obvinění: že BBC získala sólokapra pod falešnou záminkou a pomocí falešných bankovních výpisů,“ napsali. „Martin Bashir, novinář, který s Dianou dělal rozhovor v roce 1995, byl obviněn z toho, že využil princezniných obav, že její soukromé rozhovory odposlouchávají tajné služby, aby získal možnost se tajně sejít.“ Vzhledem k rozhořčení, které to vyvolalo v širším britském tisku, BBC nakonec oznámila nezávislé vyšetřování Dysona.

Po zveřejnění Dysonovy usvědčující zprávy v květnu 2021 BBC přiznala své pochybení a napsala omluvu princi Williamovi, princi Harrymu, princi Charlesovi, Patricku Jephsonovi, Earlu Spencerovi i grafikovi. Televize rovněž souhlasila s vyplacením odškodného bývalé chůvě Tiggy Legge Bourke, a to na základě faktu, že Bashir nepravdivě naznačil, že měla poměr s princem Charlesem. Další vyrovnání byla vyplacena Jephsonovi, Wallerovi a grafickému designérovi.

Dianini synové ve svých veřejných prohlášeních vyjádřili svůj hněv: „Jsem pevně přesvědčen, že pořad Panorama nemá žádnou legitimitu a neměl by se už nikdy vysílat. Fakticky vytvořil falešný příběh, který byl po více než čtvrt století komerčně využíván BBC a dalšími subjekty,“ uvedl princ William. Harry volil ještě přímočařejší slova, když zmínil tehdejší stav své matky: „Byla houževnatá, statečná a nepochybně čestná. Dopad kultury vykořisťování a neetických praktik ji nakonec připravil o život.“

A i když televize vrátila veškerá ocenění, která rozhovor získal, Bashir nadále trvá na svém stanovisku, že bankovní výpisy Dianu k účasti na rozhovoru neovlivnily. „Omluvil jsem se tehdy a činím tak i nyní kvůli tomu, že jsem požádal o zmanipulování bankovních výpisů. Byla to hloupost a čin, kterého hluboce lituji,“ uvedl v prohlášení. „Rovněž znovu zdůrazňuji, že bankovní výpisy neměly žádný vliv na osobní rozhodnutí princezny Diany zúčastnit se rozhovoru.“ Navíc dodal: „Ve skutečnosti, navzdory svým dalším zjištěním, sám Lord Dyson v každém případě připouští, že princezna by s rozhovorem pravděpodobně souhlasila i bez toho, co popisuje jako můj zásah.“

Kolem seriálu The Crown víří spousta emocí — někteří tvrdí, že zveličuje historii a poškozuje pověst královské rodiny. Ale tato epizoda může ve skutečnosti učinit pravý opak — informovat široké publikum o skutečných, dosud neznámých metodách, které byly použity k zajištění inkriminovaného rozhovoru.