SpolečnostEleanor Roosevelt: První dáma, která nabídla ženám kariérní život
Romana Schützová21. 11. 2024
Neměla patřičné vzdělání, ale stala se reprezentativní první dámou, která nejednou zastupovala amerického prezidenta. Vyjadřovala hlasitou podporu ženám, které se odmítly nechat uvázat ke dřezu, a tvrdě pro ně žádala adekvátní plat a pozici. Příběh inspirativní Američanky, od jejíhož narození uplynulo již 140 let, můžete aktuálně vidět na divadelních prknech a ještě předtím se do něj začíst zde.
Foto: Fotosearch/Getty Images
Prezident Franklin D. Roosevelt s manželkou Eleanor Roosevelt, 1941
Eleanor se narodila v New Yorku v říjnu 1884. Její otec Elliot Roosevelt a matka Anna Eleanor Hall byli prominentními členy newyorské společnosti, otec ale hodně pil. Po řadě jeho neúspěšných léčení tedy popadla Anna děti a odjela si postěžovat švagrovi Theodorovi Rooseveltovi, prezidentovi Spojených států. Ten následně trval na tom, aby jeho mladší bratr odjel na další léčení. Elliot odjel a k rodině se už nevrátil. Matka se proto s dětmi přestěhovala do sídla na Manhattanu, které sdíleli čtyři její švagři. Ti s údivem zjistili, že osmiletá Eleanor neumí číst, protože ji matka nezapsala do školy. Okamžitě najali dva lektory a zřídili pro ni a několik jejích vrstevníků soukromé vyučovací hodiny. Eleanor byla přitom velmi chytrá a záhy udivovala vyučující citacemi dlouhých pasáží z knih. Uměla je zpaměti. Byla však zamlklá a bez přátel. Navíc měla problémy s páteří, a tak kolem hrudi nosila kovové výztuhy.
Z talentované studentky společnice a manželka
Eleanor bylo osm let, když v roce 1892 její matka zemřela na záškrt. Za půl roku zemřel i Eleanořin bratr a o dva roky později i otec. V patnácti odjela studovat do Anglie na Allenswood Boarding Academy, dívčí internátní školu. Patřila mezi vynikající studentky, ale místo toho, aby nastoupila na univerzitu, vrátila se do New Yorku. Babička si totiž přála, aby jí mladá žena dělala společnost. Když už Eleanor seděla ve vlaku na cestě domů, prošel kolem jejího kupé vzdálený bratranec Franklin Roosevelt. Pozval ji, aby si přisedla do kupé, v němž cestoval se svou matkou. O rok později ten samý muž požádal Eleanor o ruku. Toto rozhodnutí však Franklinově matce málem přivodilo infarkt. Donutila proto mladou dvojici, aby společný záměr o rok odložili. Potom se svým synem nastoupila na zaoceánský parník a odplula s ním na pět týdnů na moře. Doufala, že její syn na svou sestřenici zapomene. Jenže Franklin nejenže nezapomněl, ale ještě se místo na Harvard zapsal na Columbia University, aby jí mohl být blíž. Zásnubní prsten od něj Eleanor dostala ke svým jednadvacátým narozeninám.
Franklinova matka se své snaše alespoň snažila otrávit život. Udělovala jí rady a žádala, aby se jimi Eleanor řídila. Když se ale Eleanor narodilo první ze šesti dětí, vzepřela se a začala uplatňovat vlastní představy o výchově. (Cestu k sobě obě ženy našly až v době, kdy Eleanor ošetřovala nemocného manžela a objevila jeho tajnou milostnou korespondenci. Dlouholetá aféra jejího muže prosákla na veřejnost a tchyně se postavila na stranu Eleanor a podporovala ji).
Foto: Fotosearch/Getty Images
Péče o nemocného muže, prezidenta Spojených států amerických
V roce 1933 byl Franklin nominován na prezidenta Spojených států a volby vyhrál. „Noc, kdy manžela zvolili prezidentem, byla jedna z nejhorších v mém životě. Na jedné straně jsem se cítila velmi šťastná, zároveň mi ale bylo jasné, že to znamená naprostý konec soukromí. Teď už se na mě nikdo nebude dívat jako na Eleanor Roosevelt, ale jako na manželku prezidenta. Jenže já nestojím o to, být jen další hosteskou Bílého domu,“ vzpomínala Eleanor. Není divu, novináři jí dávali patřičně najevo, co si o ní myslí. Vytýkali jí, že se míchá do záležitostí, kterým nerozumí. Předhazovali jí, že nemá ani vzdělání ani vzhled na to, aby reprezentovala svou zemi. Navíc ji napadali, že zametá se svým mužem a že svou touhu po moci maskuje charitativními aktivitami. Eleanor se obhajovala, ale postupem času ji přestalo neustálé vysvětlování bavit a prohlásila, že nemá jinou možnost než pokračovat v zápase, který začala.
Po téměř dvaceti letech manželství Franklin onemocněl obrnou a ochrnul na spodní polovinu těla. Eleanor se o něho starala následujících sedm let. Veškeré společné úsilí soustředili na to, aby zvládl chodit alespoň o berlích. Bylo ale jasné, že nebude moct obnovit své oblíbené inspekční cesty. Místo něj tedy začala do nemocnic, škol a vězení vyrážet sama Eleanor, která se pod vedením poradce Howa přestala stydět a stala se vynikající řečnicí.
Boj s veřejností a osobnostní růst
Tvrdě na sobě pracovala. Psala články do mnoha novin a časopisů. Hostila zástupy lidí, studenty ze škol, kde přednášela, zahraniční delegace a diplomaty. Suverénně ale nejvíc bojovala za práva žen. Uspořádala víc než 350 tiskových konferencí jen pro novinářky, aby donutila vydavatele zaměstnat v redakcích i ženy. Zasloužila se o to, že i prezidentský tým začal čítat více žen. Tlačila na velké podniky, aby přijímaly více pracovnic, a zřídila při nich jesle. Tvrdě prosazovala, aby ženy dostávaly za práci stejný plat jako muži. Ve druhé světové válce využívala veškerého svého politického vlivu a otevřeně bojovala proti přísným imigračním zákonům Spojených států amerických, které nedovolovaly přijmout ve větší míře uprchlíky z Evropy. Sestavila záchranný program, podle nějž mělo mít deset tisíc evropských židovských dětí volný přístup do země. Ten jí ale nakonec odmítl Kongres podepsat.
Foto: Stock Montage/Getty Images
S manželem a jeho milenkou na služební cestě
V posledním roce druhé světové války odjela spolu s manželem, jeho týmem a milenkou, s níž se nikdy nepřestal stýkat, na služební cestu. Ráno si Franklin jen letmo postěžoval na nesnesitelnou bolest hlavy, v poledne upadl do bezvědomí a večer zemřel na rozsáhlé krvácení do mozku. Jediná věta, kterou ze zdrcené Eleanor novináři dostali, zněla: „Je po všem.“ Následně zrušila své členství v desítkách sdružení a zdálo se, že už se do veřejného života nikdy nevrátí. Po půl roce ji však prezident Truman požádal, aby reprezentovala Spojené státy na jednání OSN, a Eleanor přijala. Politicky, charitativně a společensky činná zůstala až do svých osmašedesáti let. Přátelila se s většinou soudobých státníků a stala se nejlepším z amerických diplomatů. Zemřela v roce 1962 ve svých 78 letech. Na pohřeb jí přišly tisíce lidí a Bílý dům zaplavily miliony kondolenčních telegramů. Pochovali ji v Hyde Parku vedle jejího muže. Svět tak přišel o ženu, jež se z plaché a nevýrazné dívky stala první dámou své země. Jako první v historii.
Tip, který si nenechte ujít: Americký dramatik Mark St. Germain je autorem divadelní hry plné strhujících a brilantních dialogů s názvem Eleanor. Při příležitosti 140. výročí od narození této inspirativní ženy zařadilo stejnojmennou inscenaci pražské Divadlo v Řeznické. Nejbližší představení? 23. a 29. listopadu 2024, 3. a 20. prosince 2024 nebo 11. a 30. ledna 2025.