7 filmových tipů z letošního festivalu v Cannes

Porotě hlavní soutěže letošního 77. ročníku Filmového festivalu v Cannes předsedá americká režisérka a herečka Greta Gerwig a už nyní víme, kdo si během slavnostních ceremoniálů odnese čestnou Zlatou palmu: Bude to herečka Meryl Streep, Studio Ghibli a George Lucas, tedy jména, která ve filmovém světě dlouhodobě září a dlouhé roky pomáhají posouvat svět kinematografie. 

Hlavní soutěž je nabitá k prasknutí – nechybí známí tvůrci a tvůrkyně ani nováčci, kteří si zaslouží naši pozornost a především pozornost poroty, jež jednomu z nich udělí Zlatou palmu. Jde o ocenění, které je ve světě audiovize jedním z těch nejvyšších a které obyčejně následně otvírá filmařům a filmařkám cesty k mezinárodnímu publiku – vzpomeňme například na filmy Parazit, Trojúhelník smutku nebo loňskou Anatomii pádu, které byly oceněny v minulých ročnících.

Abychom si v současném světě filmu udělali trochu pořádek, povolali jsme osobu nejpovolanější, filmového režiséra Šimona Holého (Zrcadla ve tmě, A pak přišla láska), který nejenže do Cannes i letos pracovně zamíří, ale jeho program dlouhé roky bedlivě sleduje. Právě ten pro nás vybral sedm titulů, které bychom si neměli z festivalové selekce nechat utéct. A zde je ještě tip, kde filmy zhlédnout, pakliže se do Cannes nechystáte: Sledujte program festivalu v Karlových Varech. Tam se často vybrané novinky z Cannes objevují ještě před premiérami v běžných distribucích. Skvělý festivalový výběr tradičně přináší českému diváctvu také festival B2Can, který vybírá tituly z aktuálních ročníků festivalů v Cannes, Benátkách a v Berlíně a samozřejmě určitě sledujte distribuční společnosti Aerofilms, Artcam nebo Film Europe a VOD platformu karlovarského festivalu KVIFF TV. 

Americký nezávislý filmař Sean Baker není rozhodně nové jméno. Celosvětové festivalové publikum zaujal filmy Transdarinka (2015), The Florida Project (2017) nebo Red Rocket (2021). Baker soustavně ohledává témata, která se týkají marginalizovaných osob a komunit, ať už jde o sexworkers, nebo migranty. Novinka, kterou představí v hlavní soutěži v Cannes, vypráví příběh brooklynské sexuální pracovnice o jejím sňatku s potomkem ruských oligarchů.

Dvaapadesátiletý Rasoulof patří k nejvýznamnějším představitelům současné íránské kinematografie a příběh jeho nového filmu nabírá aktuálně velmi temné kontury. Režisér, který se nebojí ve svojí tvorbě řešit politická témata, byl totiž před několika dny odsouzen íránským režimem k osmi letům vězení a bičování, jak píše například server The Guardian. Podle právníka Babaka Paknia, který jej zastupuje, jde především o trest za Rasoulovy veřejné komentáře tamního režimu a také za kontinuální práci na filmech a dokumentech, které íránský soud popisuje jako „příklady spolčení s úmyslem spáchat trestný čin proti bezpečnosti země". V novince, která se na festivalu představí, sledujeme příběh Imana, vyšetřujícího soudce Revolučního soudu v Teheránu, který se potýká s nedůvěrou a paranoiou, když zesílí celostátní politické protesty a navíc záhadně zmizí jeho zbraň…

Festivalová soutěž poprvé po celých třiceti letech zařadila do hlavní soutěže indický film. Filmařka Kapadia představí snímek vyprávějící o zdravotních sestrách Prabhě a Anu, které žijí v Bombaji a řeší vztahové trable. Proto se společně vydávají na road trip do přímořského města, kde na ně čeká „mystický les, který se stává místem, kde se manifestují jejich sny.“

Arnold je uznávanou britskou režisérkou, za sebou má kultovní drama Fish Tank, který v roce 2009 vyhrál zvláštní cenu poroty nebo indie snímek American Honey se Sashou Lane a Shiou LaBeoufem. V novince Bird do hlavních rolí obsadila hned dva miláčky současného publika – Franze Rogowského a Barryho Keoghana. Kolem děje filmu zatím panuje závoj tajemství, víme ovšem, že se natáčel minulé léto ve Velké Británii v oblasti Kentu a pojednávat bude, jak je to u Arnold zvykem, o hrdinech na okraji společnosti.

Epické sci-fi dílo kultovního režiséra, o kterém se už dlouho mluví jako o jeho životním eposu. Film, který se odehrává v imaginární dystopické verzi Ameriky zasažené obří katastrofou, je k prasknutí nabitý mezinárodními hvězdami – těšit se můžeme na Adama Drivera, Giancarla Esposita, Aubrey Plazu, Jasona Schwartzmana, Laurence Fishburna nebo Dustina Hoffmana. Film čerpá inspiraci mimo jiné z klasických sci-fi snímků, jako je Metropolis (1927) Fritze Langa, a nápad na tento snímek dostal Coppola už před desítkou let. Podle vlastních slov ho začal v své hlavě tvořit už ke konci natáčení Apokalypsy (1979). Máme se tedy na co těšit, půjde rozhodně o filmový milník nejen v kariéře této legendy.

Viêt and Nam pracují v dolech hluboko pod zemí, kde panuje tma a číhá nebezpečí možných smrtelných nehod. Proto se Nam rozhodne, že nejlepší způsob, jak změnit svůj osud, bude nechat se ilegálně propašovat na západ… Temné a aktuální téma filmu vietnamského režiséra Minha Quý Tru’o’nga, který často pracuje s náměty ohledávajícími vietnamské tradice, kulturu a identitu, napadlo během procházení zpráv. Dočetl se totiž o skutečném případu pašování z roku 2019, kdy bylo nalezeno 39 lidských těl v kontejneru na kamionu v britském Essexu. Šlo o vietnamské oběti rozsáhlého případu pašování lidí, které podobnými tragédiemi bohužel velmi často končí. Příběhy neznámých, kteří se v zoufalé snaze o lepší životní vyhlídky snaží dostat do Evropy, tak díky tomuto tvůrci dostávají prostor, jména a tváře na mezinárodní filmové přehlídce, konkrétně v sekci Un Certain Regard.

A konečně jeden jediný český zářez na letošním festivalu, který znamená film. Krátký animák režisérky z ruského Kursku, která v Česku žije už přes 14 let a studuje na Filmové akademii Miroslava Ondříčka v Písku (FAMO), to dotáhl až do prestižní soutěže Cinéfondation (La Cinef). Ta vybírá a oceňuje studentské filmy napříč filmovým školami. Režisérčin film Plevel (Weeds) používá osobitou techniku olejomalby na skle a bez dialogů zprostředkovává alegorické pojednání o strachu z neznámého a ze změn. Příběh, pro něhož je zásadní také přesná stopáž, se točí kolem krásně udržované zahrady zasazené na odlehlém místě, jemuž jinak dominuje přerostlý plevel. Zahradnice tu bojuje s prudkou bouří, která roznáší invazivní semena, a vyzývá strhující sílu přírody, zatímco ji strach a odhodlání nutí ke krajním opatřením.