Švédská Greta, která sekla se slávou a kariérou

Greta Garbo. Letos si připomeneme 120. výročí jejího narození. Narodila se 18. září 1905 ve Stockholmu jako Greta Lovisa Gustafsson. Měla o sedm let staršího bratra Svena a o dva roky starší sestru Alvu. Bylo jí čtrnáct, když zemřel její otec Karl Alfred Gustafsson na zánět ledvin. Ve stejném období se Greta rozhodla, že zanechá školy a začne vydělávat, aby tak přispěla do rodinného rozpočtu. Nejprve si našla místo pomocnice v holičství, potom začala pracovat jako prodavačka klobouků v obchodním domě. Ředitele domu zaujala její štíhlá a vysoká postava a angažoval ji jako modelku pro reklamní fotky. Brzy dostala Greta nabídky i na filmové reklamy. „Herectví nesnáším. Kdybychom tenkrát nebyli v takové finanční tísni, nikdy bych na to nepřistoupila a měla bych aspoň do konce života pokoj,“ nechala se slyšet o několik let později.

Greta přijala účinkování také v reklamě na místní pekařství. Když reklamu viděl režisér Eric Petscher, nabídl Gretě roli ve své nové komedii. Za tento svůj výkon dostala stipendium v královské herecké škole. Setrvala v ní další dva roky a na její půdě se setkala s režisérem Mauritzem Stillerem. Zkušený filmař okamžitě odhalil Gretin talent. Obsadil ji do svého filmu Gösta Berling a vymyslel jí pseudonym Greta Garbo. Okamžitě měla obrovský úspěch. Ve svých dvaceti dostala nabídku od americké filmové společnosti Metro-Goldwyn-Mayer. Greta tvrdila, že společnost chtěla pouze režiséra Stillera a on si jako podmínku dal, že jeho objev pojede s ním. Podle Stillerovy verze nabídku dostala Greta, která se zachovala natolik férově, že si jako podmínku dala jeho přítomnost.

Ať už to však bylo jakkoli, do Spojených států odjeli oba. Pro Mauritze ale americká zkušenost nedopadla nejlépe. Natočil sice s Gretou jeden film, který měl obrovský úspěch, nicméně při jeho přípravě překročil rozpočet a dostal vyhazov. Pak se ještě krátce uplatnil v jiné filmové společnosti, kde zopakoval stejnou chybu, a vrátil se zpátky do Švédska. Greta se zapřísahala, že ho dostane za každou cenu zpátky. Předpokládala, že jakmile se stane filmovou hvězdou, každý jí její přání splní. Točila proto jeden film za druhým, ale Mauritz mezitím ve Švédsku zemřel. Greta dostala přímo na place telegram oznamující jeho smrt a naprosto se zhroutila. Když se potom vrátila před kameru, neměla se starou Gretou Garbo vůbec nic společného. Smála se pouze výjimečně a k filmovému štábu se chovala odměřeně. Filmaře totiž vinila z režisérovy smrti.

Ačkoli nesplňovala žádné z tehdejších měřítek krásy, Hollywood jí ležel u nohou. Byla největší hvězdou studia a přinášela mu největší finanční zisky. Herečka dostávala tisíce nabídek k sňatku, které všechny odmítala. V roce 1926 se při natáčení filmu Tělo a ďábel seznámila s hercem Johnem Gilbertem. Jeho dvoření se Greta nebránila a zanedlouho začali vystupovat jako pár. John si rychle spočítal, že vztah se švédskou hvězdou prospívá jeho popularitě, a přemlouval Gretu, aby si ho vzala. Ta odmítala víc než rok, ale poté na svatbu kývla. Z vdavek ale nebylo nic. Herečka se totiž dozvěděla, že John je zasnoubený s její kolegyní, které začal nadbíhat, když už se domníval, že Greta na manželství nepřistoupí. Uražená Greta sebrala své věci a snoubenci ujela ve svatební den. Odmalička byla velmi tvrdohlavá a tuhle vlastnost si zachovala až do konce života. Věrná své zásadovosti přerušila s proradným mužem styky a nepřišla mu ani na pohřeb o pár let později.

Jakmile na scénu vtrhly ozvučené filmy, v Hollywoodu se předpokládalo, že Greta mluvené slovo nezvládne, a obecenstvo se od finančně nákladné herečky odvrátí. Přechod od němého ke zvukovému filmu se stal totiž osudným téměř celé Gretině herecké generaci. Herci nezvládali hlasový projev a upadali v zapomnění. Ne tak ale Greta. Ponechala si švédský přízvuk a fanoušci si zamilovali její hluboký a eroticky zastřený hlas. Dokonce natočila znovu Annu Kareninovou, kterou pár let předtím hrála v němé verzi. 

I když točila neskutečným tempem (objevila se ve více než třiceti filmech) a její popularita neklesala, často mluvila o tom, že je unavená. „Neříkám, že chci být sama napořád, ale teď bych byla ráda, kdybyste mi dali pokoj,“ odpovídala novinářům, když odmítala jejich žádosti o rozhovor. Neúčastnila se slavnostních premiér, odmítala vystupovat v reklamách. Ve svém bytě měla tři telefony, ale nikdy nikomu nedala jejich čísla. Přísně si střežila soukromí, přesto prosáklo, že udržovala intimní vztahy se spoustou slavných mužů své doby a také se spoustou žen. Když zašla do restaurace, vždy jedla sama v soukromém salonku. V šestatřiceti letech zanechala své rozjeté kariéry v Hollywoodu, koupila si byt v New Yorku a odmítala mít dál cokoli společného s filmem nebo novináři. Žila sama, ale její přátelé tvrdili, že velmi těžce nesla stárnutí. Věnovala se dlouhým procházkám po New Yorku a sbírala umění. V roce 1954 obdržela Oscara za celoživotní tvorbu. Na ceremoniál se ale nedostavila a sošku jí poslali poštou. I když měla obrovské úspory, kupovala si jen ty nejlacinější věci a handrkovala se s prodavači o každý cent. V roce 1984 zvítězila v boji s rakovinou, později se ale přidaly problémy s ledvinami a musela pravidelně docházet na dialýzu. 15. dubna 1990 zemřela na zápal plic. Bylo jí 84 let.

Tip: Divadlo Viola uvádí představení Skorpios na obzoru, dramatickou fikci ve stylu konverzační komedie. Vypráví příběh setkání Winstona Churchilla a Grety Garbo na jachtě miliardáře Aristotela Onassise, hlavní role se ujala Klára Cibulková. Nejbližší termíny jsou 25. ledna a 19. února 2025.