Peter Beard, fotograf módního světa i divoké přírody

V roce 2009 v Botswaně fotil kalendář Pirelli a v roce 2012 se jeho slavná fotografie modelky Veruschky von Lehndorff s nosorožcem z roku 1964 prodala v Christie's za 21 250 liber. Jeho keňský domov, Hog Ranch, stanový tábor vybavený vintage sametovými pohovkami, se nacházel v sousedství kávové plantáže Karen Blixen, dánské autorky knihy Vzpomínky na Afriku.

„Když jsem sem poprvé v roce 1955 přišel, ani si nedokážete představit, jak skvělé to bylo,“ popisoval fotograf v roce 1996 pro Vanity Fair. „Byl to ráj, věřte mi. Jedna z nejdivočejších oblastí v historii světa a nyní je to parkoviště. Lidé si myslí, že jste blázen nebo že si rádi stěžujete, když se o tom zmíníte, ale rychlost, se kterou ničíme přírodu, je šokující. A škodám, které způsobujeme, se dokážeme neuvěřitelně přizpůsobit a odůvodnit si je.“

Peter Beard se pohyboval mezi východní Afrikou a New Yorkem a jeho život byl opředen kontroverzí, aférami a zábavou. Životu na ranči v Nairobi a společenskému životu ve Studiu 54 se věnoval se stejným zápalem. Plaval ve vodách plných krokodýlů, zúčastnil se býčích zápasů s Pablem Picassem a fotografoval portréty Salvadora Dalího. Jeho přítel Francis Bacon namaloval fotografův portrét, zatímco on sám fotil obal na album pro Rolling Stones. „Mick Jagger po odpoledni stráveném s Peterem Beardem a Francisem Baconem dorazil tak opilý, že usnul na mé posteli,“ poznamenal Andy Warhol ve svém deníku ze sedmdesátých let.

Svůj život Peter Beard dokumentoval v mnoha denících, první z nich dostal darem od Jacqueline Kennedy Onassis v době, když chodil s její sestrou Lee Radziwill. Stránky potřísněné krví zdobí koláže z útržků motýlů, kostí, peří a koktejlových párátek spolu s fotografiemi lvů i ze společnosti. Na výstavu jeho fotografií v New Yorku v roce 1975 tehdy dorazila šéfredaktorka americké Vogue Diana Vreeland.

„Když se podíváte na jeho deníky, pomyslíte si, že ten muž je šílený,“ řekla v roce 1966 Vanity Fair Iman. Somálská supermodelka studovala v roce 1975 na univerzitě v Nairobi, když ji Peter Beard objevil. „Když navrhl focení, nenapadlo mě, co to celé spustí, viděla jsem jen možnost, jak zaplatit školné,“ řekla americké Vogue v roce 2017. Rok poté se Iman přestěhovala do New Yorku a fotila pro Vogue. „Říká, že mě našel mezi kozami a ovcemi, tvrdí, že neumím anglicky, přitom mluvím pěti jazyky,“ řekla Vanity Fair. „Nikdy v životě jsem neviděla džungli, ale Peter žije ve svém fantazijním světě. Miluje myšlenku, že mě zachránil.“

Prostřední ze tří synů, Peter Hill Beard, se narodil v New Yorku 22. ledna 1938 do bohaté rodiny. Později se přestěhoval do Alabamy, kde jeho otec během druhé světové války sloužil v letectvu. Po návratu na Upper East Side na Manhattanu studoval v letech 1945 až 1952 na Buckley School a poté na Pomfret School v Connecticutu. Než se zapsal na Yale, pobýval mezi lety 1956 a 1957 na Felsted School v anglickém Essexu. Chtěl studovat medicínu, ale pozděj přešel na umění.  „Byl jsem jako robot,“ prohlásil pro Vanity Fair v roce 1996. „Šel jsem do každé školy, do které chodil můj otec. Měl jsem to jednoduché. Byl jsem prostě rozmazlený.“

Keňu poprvé navštívil, když mu bylo 17 let, společně s vnukem Charlese Darwina, průzkumníkem a spisovatelem Quentinem Georgem Keynesem. Afrika ho uchvátila. „Byla totálně autentická, dokonale skutečná,“ řekl Vanity Fair. Po absolvování Yale v roce 1961 se přihlásil na praxi v reklamní agentuře J. Walter Thompson, ale brzy se do Keni vrátil s foťákem Voigtländer, který mu darovala babička. Znepokojivé fotografie mrtvých těl zebry, koster slonů a supů publikoval ve své první knize.

Byl třikrát ženatý, jeho manželkou byla krátce v roce 1967  Minnie Cushing a od roku 1981 do roku 1983 americká modelka Cheryl Tiegs. V roce 1986 si vzal Nejmu Khanum, která byla jeho ženou i manažerkou až do konce života. Jejich dcera Zara se narodila v roce 1988.

V roce 2004 napsal autobiografická dobrodružství s názvem Zara's Tales: Perilous Escapades in Equatorial Africa, 11 příběhů věnovaných své dceři o životě na Ranči Hog. „Ti, kdo litují té nesmyslné destrukce přírody, kdo cítí, že ztrácíme něco nenahraditelného, nám mohou něco skutečného sdělit,“ psal Peter Beard a to je také jeho poslední vzkaz, kterým vyzývá k péči o svět okolo sebe.