Gabrielle Chanel Fashion Manifesto: Odkaz slečny Coco tak, jak jste ho ještě neviděli

Otevřít největší výstavu mapující dílo Coco Chanel uprostřed polodigitálního fashion weeku a navíc v době, kdy koronavirová krize podle všeho vrcholí, je rozhodně odvážný krok. Na druhou stranu odvaha jít proti všem k Chanel tak nějak patří. Když Paul Poiret svazoval ženy do korzetů a oblékal je do těžkých brokátů s ještě těžkými výšivkami, přišla Mademoiselle Chanel s volnou siluetou kostýmků, v níž se dalo svobodně hýbat. Zatímco se svět utápěl v květinových parfémech, ona uvedla na trh No. 5 a ještě se na lahvičku podepsala. A když ji celý svět odepsal, vrátila se na scénu ještě slavnější, bohatší a úspěšnější. Také její následovník Karl Lagerfeld postavil celou značku vzhůru nohama, nebral si servítky a dodal Chanel ještě více sebevědomí a slávy. 

To, že se v Paříži právě koná týden módy, není moc poznat. Doprava stále stejná, ale lidí na ulicích méně než polovina. Na Champs-Élysées ani v okolí Avenue Montaigne není po postavách v nejnovějších kolekcích s nejžádanějšími kabelkami sezony ani vidu ani slechu. I bistra a kavárny, jindy v tuto dobu okupované redaktory, stylisty a hvězdami sociálních sítí, buď zejí prázdnotou, nebo mají rovnou zavřeno. Zato na každém druhém rohu visí černobílá fotka Anne Sainte Marie v kostýmku Chanel tak, jak ji v roce 1955 zachytil pro britskou Vogue Henry Clarke. Plakát oznamuje otevření výstavy Gabrielle Chanel Manifeste de Mode v Palais Galliera. 

Francouzské muzeum módy se znovuotevírá právě expozicí věnovanou dílu Coco Chanel, od jejích počátků kloboučnice po módní ikonu a imperátorku. „Výstava je koncipovaná tak, aby ukázala kreativní postoj Gabrielle Chanel; a ten je pořád úžasný. To, co vidíte, je tak moderní a současné,“ říká prezident módního domu Bruno Pavlovsky o retrospektivě Gabrielle Chanel: Fashion Manifesto. Ve dvou patrech v zasklených vitrínách jsou tvídové kostýmky, šaty a doplňky z archivu značky, soukromých sbírek a depozitářů muzeí ze všech koutů světa. Přes tři sta exponátů mapuje tvoru Chanel od jejích počátků až do poslední kolekce; podívaná to je opravdu úžasná.

Řada modelů vedle sebe stojí vůbec poprvé a hlavně společně tvoří ucelený obraz toho, jak ambiciózní dívka bez formálního vzdělání proměnila módu jednou provždy. 

Tým kurátorů, módních historiků a módního domu se sídlem v Rue Cambon tuto sbírku dával dohromady pět let. Mezitím pařížská radnice a Chanel společně investovaly 10 milionů eur na rekonstrukci paláce v 16. okrsku a zdvojnásobení výstavní plochy. Nové sály nesou jméno právě Gabrielle Chanel, jejíž tvorba na několik následujících měsíců zaplnila přízemí i spodní patro muzea. 

„Před dvěma týdny jsem měl možnost si v klidu projít celou výstavu spolu s Miren Arzalluz (nová ředitelka Palais Galliera, pozn. red.) a Virginií Viard. Bylo nesmírně zajímavé znovu objevit to, co dokázala Chanel vytvořit, očima Miren. Poslouchat ji, jak mluví o Chanel a její práci, je nesmírně zajímavé,“ říká Bruno Pavlovsky den před otevřením výstavy pro veřejnost. Tak slavné jméno a tolik investovaných peněz do rekonstrukce by určitě vydalo na samotné muzeum s permanentní sbírkou. „Vlastně se mi myšlenka na vlastní muzeum ani nezamlouvá. Myslím, že je mnohem zajímavější být součástí něčeho většího, poslouchat ostatní, jak o nás mluví, než mluvit o sobě,“ říká gentleman v tmavém obleku, který stojí v čele jedné z nejslavnějších značek od roku 1990. 

Tuto výstavu avizoval již před třemi lety. Jak si procházím jednotlivé místnosti plné vzácných exponátů, musím uznat, že čekání se prostě vyplatí. Pod vedením Miren Arzalluz a Véronique Belloir se povedlo to, co nikomu předtím. Nejen že výstava ukazuje originály napříč všemi haute couture kolekcemi, které kdy Coco navrhla, ale hlavně zobrazuje její odkaz – moderní šaty pro moderní ženu. V tomto případě je nadčasovost opravdu namístě. Každé šaty, každé sako nebo šperk byste mohli sundat z figurín, vyjít v něm ven a všichni by se vás zeptali, jak jste se dostali k oblečení na jaro 2021 nebo zimu 2022.

„Tento projekt určitě zaujme a bude mít dopad na celou módní komunitu, nejen příznivce Chanel. Věřím, že se to v budoucnu ukáže,“ říká Pavlovsky. Svou vášeň pro značku a její historii a samozřejmě současnost odkrývá s každou další větou. „To, co Chanel vytvořila, byl styl. Spousta lidí ho reinterpretovala znovu a znovu. Karl to dokázal mistrovským způsobem. Nyní to je na Virginii. Když mluvíme o historii značky, mluvíme o konkrétních lidech.“ Nicméně nová výstava se zaobírá pouze samotnou zakladatelkou módního impéria astronomické hodnoty. 

Během prohlídky prvního, chronologicky řazeného patra objevuji dosud nevídané detaily, ať už skryté švy květinové krajky z konce dvacátých let, nebo odpolední šaty s volánky, jejichž lem kopíruje okvětní lístky bledě růžového hedvábného šifonu. Muzeum v Chile zapůjčilo komplet šatů a kabátku, jejichž zelený vzor mi okamžitě připomene ikonické šaty Jennifer Lopez. Tyto nejsou tak prvoplánově sexy, ani nemají průstřihy tak, aby odhalily maximum nahé kůže, ale fakt, že pocházejí z přelomu 20. a 30. let a klidně by v nich odpoledne mohla přijít Vanessa Paradis na odpolední rozhovor, aniž by vypadala staromódně a zapomenutá v čase, hovoří za vše. Šikmo střižené šaty z hnědého hedvábného krepu pamatují éru němého filmu, přitom vypadají maximálně současně. 

Kolem vitríny s malý černými šaty se plynule dostáváme k další barvě a dalšímu období, které k Chanel a módě 20. a 21. století neodmyslitelně patří. Třicátá léta reprezentují především večerní šaty, béžová a zlatá. Vedle delikátních modelů z hedvábného šifonu v barvě slonoviny mě okamžitě zaujme komplet z kolekce podzim–zima 1934/1935. Přes flitrové večerní šaty září sako. Víc než klasické chanelovské připomíná motorkářskou bundu. 

Londýnské Victor & Albert Museum do Paříže zapůjčilo večerní kostým Diany Vreeland z roku 1938. Bude trvat dalších 25 let, než se stane slavnou šéfredaktorkou americké Vogue, nicméně i díky Coco Chanel a jejímu stylu si zajistí post jedné z nejlépe oblékaných žen své doby a zářivou kariéru v módní branži. 

K vidění je i rukopis Jeana Cocteau k první diamantové kolekci šperků a brož Comet z téže kolekce, kterou se o desítky let později budou inspirovat nové generace šperkařů. 

Galerie Gabrielle Chanel v suterénu Palais Galliera je oslavou ikonického saka a sukní, které ke jménu Chanel patří stejně jako číslo pět, béžové boty s černou špičkou a kabelka na zlatém řetízku. Kurátorům výstavy se povedlo nashromáždit desítky kompletů z archivů, ale i soukromých sbírek. Pozornému návštěvníkovi neuniknou jména původních majitelek – Grace Kelly, Marlene Dietrich, Romy Schneider, belgické královny Paoly. Kolem trojice černých kabelek 2.55 se dostáváme do sálu se šperky a bižuterií. Co je skutečné zlato, poznáte jen podle černobílých štítků. Masivní náhrdelník evokující newyorské mrakodrapy, náramek ve tvaru pšeničného klasu nebo zlaté lví hlavy září vedle platinových náušnic s perlami a diamanty. 

„Palais Galliera jako veřejná instituce je pro každého. Je to způsob, jak nabídnout módu dalším. Osobně rád nechávám ostatní, ať si hrají s Chanel, ať ukážou, jak vidí její odkaz,“ uzavírá rozhovor Pavlovsky. 

Velké finále kurátoři vytvořili sbírkou bílých a zlatých šatů, které vás už jen utvrdí v tom, že ať už byla Gabrielle Chanel v soukromém životě jakákoliv, jako návrhářka a designérka vlastního stylu a nezaměnitelné image byla geniální. Předbíhala svou dobu, dokázala zachytit přání žen, ještě než ony samy začaly o nějaké změně snít, a vybudovala odkaz, na kterém se dá neustále stavět.

Nehledejte pojmy nadčasový, věčný a nestárnoucí ve slovníku ani na Googlu, nejlépe je pochopíte právě tady. V Palais Galliera na výstavě Gabrielle Chanel Manifeste de Mode. Rozhodně stojí za to nasadit si roušku, nasednout do letadla a vidět na vlastní oči, co dokázalo mimořádné nadání a vkus jedné slečny, která se rozhodla změnit svět k obrazu svému. A že udržitelnost není jen o tom, jaké materiály zpracujete, ale hlavně o tom, zda obstojí ve zkoušce časem.