UměníV žáru umění: 5 letních výstav v Praze, které vám nesmějí uniknout
Kateřina Špičáková27. 6. 2024
Teploty prudce stoupají, takže se osvěžte (mentálně i fyzicky) v klimatizovaných prostorách některé z oblíbených pražských galerií ve společnosti děl talentovaných českých umělců. Tady jsou tipy na pět skvělých letních výstav!
Dobrá kočka i ta proradná: Kočky v grafice 16. až 18. století
Lept Dobrá kočka, která nemlsá z roku 1646 patří k nejznámějším, ale i nejzáhadnějším dílům Václava Hollara. A právě tím je inspirována výstava Dobrá kočka i ta proradná: Kočky v grafice 16. až 18. století, která bude od června do září k vidění ve Schwarzenberském paláci. Kočky se v evropské grafice objevují od 16. století, zprvu jako doprovodný motiv, posléze i coby hlavní námět. Umělce vždy lákaly svojí zábavností i tajemností a byly zobrazovány nejen v rámci žánrových či přírodovědných výjevů, ale také na obrazech s náboženskou tematikou. Figurovaly jako nositelky symbolických či mravoučných významů. To vše uvidíte na komorní výstavě grafických listů a kreseb, kterou doplňuje obraz Blázen s kočkou z okruhu předního malíře vlámského baroka Jacoba Jordaense.
Foto: Instagram @ngprague
Ester Geislerová: Co jsme měli říct a neřekli
Česká herečka, vizuální umělkyně a spoluautorka populárního projektu Terapie sdílením představí na konci června v Kunsthalle Praha novou výstavu
Co jsme měli říct a neřekli. Geislerová v ní rozvíjí svůj dlouholetý zájem o romantické a intimní vztahy a v deseti krátkých
filmech zkoumá možnosti a zároveň limity mezilidské komunikace. Představí se v nich její blízcí i známé tváře jako Tomáš Jeřábek, Elizaveta Maximová nebo Luděk Sobota. Hravá kombinace terapie, humoru, herecké obratnosti a překvapení bude zážitkem pro všechny, kdo hledají hloubku ve vlastních vztazích, přičemž jim nejsou cizí současné umělecké formy.
Ester Geislerová, Co jsme měli říct a neřekli
Foto: 2mediaDavid Böhm, Jiří Franta: Fabulant
Uvažování a postupy tvorby
obrazů dlouhodobě spolupracující umělecké dvojice Davida Böhma a Jiřího Franty připravené pro Dům fotografie se vyjímají na výstavě s názvem
Fabulant a připomínají teorii o principu neurčitosti filozofa a vědce Wernera Heisenberga. Schizofrenní povaha instalace, zdánlivě se replikující v obou patrech galerie, má za cíl navodit pocit rozostřeného vidění, zdvojeného vnímání a rozdělení diváckých perspektiv. Nabízí však i celou řadu povědomých i podvědomých významů a otázek typu: Co když vidím něco úplně jiného než ostatní? Co je pozorované a co představované? Co je prožívané a co skutečné? A když propojím všechny části, uvidím celek?
Martin Káňa: Geovýběh
Martin Káňa absolvoval AVU v ateliéru kresby Jitky Svobodové, nicméně jeho tvorba zahrnuje široké spektrum forem od soch přes malby až po různé instalace. Dlouhodobě jej fascinují geopolitická témata, která ve svých pracech komentuje prostřednictvím vizuální, mnohdy popové nadsázky. Ne jinak je tomu i ve vizuálně komplexní samostatné výstavě s názvem Geovýběh, na níž vedle jeho notoricky známých starších děl rezonují i zcela nová. Geovýběh je pečlivě ohraničené teritorium, které deklaruje autorovu schopnost podkopávat ustálené úvahy o historických i současných geopolitických systémech a střetu civilizací.
Foto: Instagram @martinkanax
Vojtěch Kovařík: Od linií k hmotě
Malíř Vojtěch Kovařík se ve své tvorbě zabývá osudovostí. V nové výstavě navíc vykročil do třetího rozměru. Hladké
malby doprovázejí reliéfy, a cesta autora tak vede od kresebných linií členících plochu k sochařským hmotám. Jeho témata jsou univerzální a stojí u základů euroamerické civilizace. Antické mýty, bohové, bohyně, titáni, héróové a heroiny si drží svůj význam i ve třetím tisíciletí: považujeme je totiž za archetypy, jejichž příběhy a činy slouží stále slouží k vyznačení hranic či možností našeho vlastního procházení životem a pátrání po smyslu věcí.
Vojtěch Kovařík, Od linií k hmotě
Foto: Instagram @museumkampa