Divadelní představení, která nestačí vidět jen jednou

Představení Hrdý Budžes v hlavní roli s Barborou Hrzánovou se na divadelních prknech drží už celých dvacet let. A není divu. Herecké mistrovství Hrzánové ještě podtrhuje skvělou knižní předlohu spisovatelky Ireny Douskové. Hlavní hrdinkou příběhu je žákyně druhé třídy. Ta svým bezprostředním dětským pohledem provází diváky situacemi, které ona a její rodina zažívají během období husákovské normalizace, a svým naivním smyslem pro detail vlastně kritizuje trpkou absurditu doby. U Hrdého Budžese se jistě od srdce zasmějete, možná se dojmete nebo si popláčete, ale určitě budete odcházet s pocitem dobře investovaného času. 

Představení Amerikánka už sice mělo svou oficiální derniéru, ale zájem diváků o další reprízy byl tak velký, že příběh dívky, která na své cestě zdolala útrapy socialistického dětského domova, pěstounské péče i pasťáku, žije dál. Představení je unikátní jak naturalistickým pojetím příběhu a minimalistickým řešením scény, tak promyšlenou režijní koncepcí. Výkony hereček Terezy Ramby a Elišky Křenkové, které hrají dohromady jednu postavu, vás provedou širokou škálou emocí a donutí vás o ději přemýšlet ještě dlouho poté, co Holešovickou tržnici opustíte. Amerikánka je beze sporu jedním z nejsmysluplnějších představení, které jsme za poslední roky měli možnost v českých divadlech shlédnout.

Podle teorie norského psychiatra Finna Skårderuda chybí každému po narození půl promile alkoholu v krvi k tomu, aby byl vtipnější, energičtější a celkově šťastnější. Tento myšlenkový experiment se v hořké severské komedii rozhodne na vlastní kůži otestovat čtveřice vyhořelých učitelů v podání Petra Stacha, Tomáše Petříka, Roberta Jaškówa a Jacoba Ertftemeijera. Švandovo divadlo přináší osobitou adaptaci stejnojmenného oscarového filmu, která poukazuje na odvrácenou stranu konzumace alkoholu. Představení si nás získalo především svou syrovostí. Skutečně zábavné scény v mžiku přecházejí do velmi naturalistických, nepříjemných obrazů, přesně jako když pozorujete změny v opilcově chování. Českou adaptaci Chlastu jsme do seznamu zařadili proto, že se hodí nejen pro divadelní nadšence, ale i pro ty, kdo upřednostňují film. Představení totiž dobře funguje svým částečně filmovým vyprávěním a plynulým, srozumitelným příběhem. 

Muzikálová inscenace Marta vznikla u příležitosti osmdesátých narozenin české zpěvačky a disidentky Marty Kubišové. Představení zpracované jako divadelní recitál následuje bez zbytečného přehrávání skutečné události z jejího života a vsází přitom na jednoduchost. Postavu Marty sehrávají v alternaci herečky Berenika Kohoutová a Hana Holišová, a ačkoliv ji každá pojímá trochu odlišně, oběma se daří její prezentace tak, jak představení zamýšlí a jak se také sama Marta Kubišová vnímá. Ne coby hrdinka, ale jako pokorná a zásadová žena. Zážitek z večera dotváří i samotné prostředí Letní Scény muzea Kampa pod širým nebem.  

Pokud jste viděli alespoň pár dílů seriálu Koruna (v angl. originále The Crown) o životě královny Alžběty II., tak víte, že součástí její agendy bylo každý týden přijímat soudobého britského premiéra. A právě tato sezení se stala námětem legendárního představení Petra Morgana Audience u královny, která se hrála už v několika českých divadlech. My jsme jako tip pro vás zvolili verzi Stavovského divadla v nezapomenutelném podání Ivy Janžurové v roli Jejího Veličenstva. Janžurová s lehkostí přeskakuje jednotlivá léta a mění se z mladé nejisté dívenky v panovnici, která je oporou celé monarchie. Pokud máte chuť na zajímavě uchopené divadlo postavené na silných hereckých výkonech, mohla by tato verze Audience u královny být přesně pro vás. 

Herec Jaroslav Dušek sice právem vzbuzuje rozporuplné emoce, do představení Čtyři dohody ale bezpochyby promítá to nejlepší ze sebe: svůj herecký um i smysl pro pohotovost. Předlohou inscenace je stejnojmenná kniha Don Miguela Ángela Ruize pojednávající o nadčasové toltécké moudrosti, která má být jakýmsi vodítkem na cestě za osobní svobodou a štěstím. Na příkladech Jaroslava Duška se tato filosofie proměňuje v tragikomické divadelní pásmo složené z neduhů a omylů nás všech. A možná právě ona údernost dělá z Duškových Čtyř dohod jedno z nejpopulárnějších českých divadelních představení. 

Koupí lístků na téměř cokoliv z repertoáru Dejvického divadla vedle nesáhnete. My vám doporučujeme jedno z jeho novějších představení, a to inscenaci italského dramatika Luigiho Pirandella Každý má svou pravdu. Děj se odehrává během oběda v kuchyni jedné hlučné rodiny a jeho ústředním motivem je neodolatelný maloměstský skandál, kterému se aktéři zoufale snaží přijít na kloub. Dopátrat se podstaty bezvýznamného drbu je pro postavy daleko důležitější než všechno, co se děje kolem. Text hry byl sice napsán před více než sto lety, ale jeho poselství je stále aktuální a v pojetí ansámblu Dejvického divadla také neskutečně zábavné.