Diana Rádl Rogerová: V kurzu jsou odvážlivci, kteří chybují

Matky musí fungovat a k tomu připravovat děti na distanční výuku, lídři za běhu přešli k řízení společností a týmů na dálku, lidé se přizpůsobují větší míře práce z domova. Prostě teď musíme, tak to děláme. Je to pud sebezáchovy. Důležité je však mít vizi a nebát se zkoušet nové věci. Pokud budete chybovat, nevadí. Poučte se a jděte dál. Každá krize podporuje kreativitu a přináší nové příležitosti, jen je třeba mít oči dokořán a vnímat věci kolem sebe. Pokud totiž chceme uspět, musíme nabízet know-how v odvětvích, která se vyvíjejí společně s námi. Dlouhodobé strategie stále fungují, ale musí být založeny na flexibilitě a inovacích. Musíme být průvodci a vizionáři zároveň. Sektory, které procházejí rychlou „e” transformací jako školství, práce, sport, kultura nebo jakákoliv forma zábavy, jsou pro business zásadní, a když nebudeme stát u jejich obrody, ujede nám vlak.

Mnozí lídři si velmi rychle uvědomili, že tam, kde absentuje pomoc stát, by měli pomoci oni. Vznikají tak skvělé projekty a programy. Stála jsem u zrodu webinářů Deloitte for School, na kterých řešíme s žáky, učiteli, řediteli i rodiči aktuální online výuku. Projekt pomáhá školám i rodinám. Zkušenosti z poslední doby ukazují, že by se kromě vědomostí měly školy v budoucnu více zaměřit na výuku kritického myšlení, prezentačních dovedností či práce se sebou samým, aby lidé byli například připraveni zvládat stres. Jsem přesvědčena, že je nejvyšší čas začít řešit hybridní modely ve školství a nabídnout možnosti, jak to uchopit a posunout dále. Cílit by se také více mělo na nesobecké dovednosti, jako je třeba učení pomáhat druhým. Právě takové přesahové projekty, které v pandemii vznikají, dávají smysl a díky nim se transformuje i Deloitte jako společnost.

Pro mne jako lídra bylo velmi důležité a těžké oprostit se od zajetých postupů a začít více propojovat týmy napříč společností. Obzvlášť v poslední době jsem si stále více uvědomovala, že vedení lidí, když je nevidíte a nemůžete jim něco jednoduše ukázat, se posouvá na novou úroveň. Mám povinnost být svým zaměstnancům vzorem a vytvářet jim adekvátní prostor k novým výzvám a změnám, které turbulentně probíhají. Je zásadní mít pozitivní přístup, sdělovat své pocity, podporovat kolegy v tom samém a ptát se, jestli jim mohou nějak pomoci. Být transparentní a otevřená. A nezapomínat stále klást otázku: „A co dál..?“

Vím, není toho málo. Ale jak jsem psala hned na začátku, nebojte se dělat chyby. Zkoušejte, zkoušejte a zkoušejte. Doba přeje odvážným a neotřelým řešením.