Avantgardní umění se usadilo na zámku Bechyně

Bechyni jsem navštívil mnohokrát. Procházel jsem klášter, staré město i kostel sv. Michaela. Lezl jsem nahoru a dolů po zámeckých schodech, koupal se ve vlastním potu, řece i zdejších lázních. Pohled do údolí, přes nějž se klene Bechyňská duha, mě nikdy neomrzí. Stejně tak výhled na zámek, ať již z mostu, nebo ze Zářečí. Pokaždé jsem ale Bechyni navštívil v době, kdy byly brány zámku zamčené. Letos jsem však přijel rovnou na otevření sezony!

Tábor a Bechyni spojuje Bechyňka, první elektrifikovaná železnice v Čechách, kterou v roce 1903 zprovoznil František Křižík. Jízda vlakem je poetická, ale žádá si svůj čas, který jsem si tentokrát zkrátil autem. Sluncem ozářené náměstí se vpodvečer topilo v barvách, které ve mně vyvolávají chuť na zmrzlinu. Prošel jsem bleší trh s bechyňskou keramikou, pouliční kavárnu s domácími zákusky a pokračoval přes park směrem k zámku. Za branou se mi před očima konečně otevřel prostor, který jsem se marně snažil oživit ve vzpomínkách školou povinného dítěte. Kdysi dávno jsem na zámku musel být na výletě, ale to bylo vše, co si dokázal můj mozek vybavit. Zpátky do přítomnosti mě vrátilo až burácení vrtulníku, který se mi krátce otočil nad hlavou, aby následně začal pomalu klesat na hlavní nádvoří. Za efektním akčním stuntem jako vystřiženým z bondovek stál sochař David Černý. Ve chvíli, kdy dosedl na anglický trávník, jako by se spojila dávná minulost se žhavou přítomností a usedlá tradice se vzdušnou inovací. Vernisáž pod Viselcem mohla začít. 

Na startu sochařského parku se vyjímá plastika jezdce na koni od belgického umělce Hanse Opa de Beecka a zosobňuje archetyp cestovatele i kejklíře z tarotové Velké arkány. U sedla má zavěšeny nejrůznější praktické i symbolické předměty, v nichž lze spatřit zmenšený model expozice, který je ve spolupráci s Galerií Continua rozesetý po celém parku coby kamenné okvětní lístky P. M. Tayoua kolem centrální fontány. Obří golfové kočárky Nariho Warda, rozvlněný kartonový labyrint Michelangela Pistoletta nebo dřevníková Karbola Jiřího Příhody. Objekty, které jsou vystaveny v areálu zámku, neurčují prohlídkovou trasu či sjednocený výklad. Já osobně jsem je vnímal jako organickou součást procházky či smysluplného trávení volného času, což mi ve výsledku přišlo velmi osvobozující. „Loni se staly ústředním tématem lidská práva, letos je to svoboda jako dvojsmysl. Svoboda umělců tehdy a dnes, stejně jako svoboda sběratele dát umění jiný kontext. Oslavujeme rozmanitost a osobní vize autorů,“ dodala Nicole Stava, kurátorka a jednatelka Panství Bechyně. 

Bechyně, ležící na soutoku řek Lužnice a Smutné, není středem světa. Tvůrčí proudy, jež se v ní z různých stran slévají, však jako čerstvá krev umějí okysličit zámecké centrum umění, které se nesoustředí pouze na park. V galerii Sýpka můžete navštívit unikátní výstavu Avantgarda z rodinné sbírky Stava, v rámci níž zaujmou jména jako Jean Arp, Max Ernst, Pablo Picasso, Joan Miró či Le Corbusier. Kurátorky výstavy Nicole Stava a Claudia Rajlich tak poprvé odhalují veřejnosti výběr ze sbírky rodiny Stava, který zahrnuje více než 133 děl a 41 umělců, jejichž dílo způsobilo skokový vývoj avantgardního umění 20. století. „Rády bychom, aby se z Bechyně stal uznávaný art hub,“ neskrývá plány Nicole Stava, podle níž je zámek nejen místem radosti z umění, ale i platformou pro setkávání, debaty a sdílení myšlenek. Jak se jí dílo daří, neumím plně posoudit, ale v případě zahájení letošní sezony rozhodně nezůstalo u frází. Když se večer po vernisáži vracím domů, ohlédnu se ještě na zdejším mostě po zámku – a je mi jasné, že se sem zase brzy vrátím.  

Výstavu s názvem Avantgarda ze sbírky rodiny Stava a Současné umění a sochařský park na zámku Bechyně ve spolupráci s Galleria Continua můžete navštívit od 8. června 2024 až 29. září 2024.