Klenoty gotiky: tři nejvýznamnější české katedrály

Možná vás nebaví mačkat se ve frontě pod lanovkou nebo dovolená v horách není přesně to, po čem byste toužili. Třeba rádi poznáváte města a jejich historii. Právě teď je dobrá chvíle vypravit se na víkendové výlety po těch českých a obdivovat jejich jedinečnou architekturu, aniž byste se museli míjet s davy sezonních turistů.

Adresa: Mendlovo náměstí, Brno

Příběh brněnské baziliky se začal psát na počátku 14. století, kdy Eliška Rejčka, vdova po českých králích Václavu II. a Rudolfu Habsburském, nechala na Starém Brně zbudovat gotický chrám a klášter cisterciaček. Monumentální bazilika Panny Marie je postavená pro moravské prostředí poněkud netypicky –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ z režného zdiva. Přilehlý klášter patřil kvůli svému významu a bohatství mezi nejvlivnější instituce středověkého Brna. 

Eliška Rejčka se ukončení stavby, která trvala více než čtyřicet let, nedožila. Před svou smrtí odkázala chrámu většinu svého majetku a nechala pro něj pořídit i vzácné rukopisy. Místo jejího posledního odpočinku označuje v dlažbě písmeno E s korunkou (nedávný výzkum ale prokázal, že se její hrobka nachází zhruba půl metru od značky). V bazilice je pohřben i Jindřich z Lipé, moravský zemský hejtman a královnin milenec. Chrám prošel v 18. století barokní úpravou pod vedením Mořice Grimma a z vůle Josefa II. se do kláštera místo cisterciaček nastěhovali augustiniáni. 

Opatem zdejšího kláštera byl v roce 1868 zvolen Gregor Johann Mendel, zakladatel genetiky a objevitel základních principů dědičnosti. V klášterní zahradě si nechal postavit včelín, kde zkoušel všechny možné způsoby zimování včelstev. V areálu opatství dokonce v roce 1878 založil meteorologickou stanici, na níž několik let prováděl měření pro c.k. Centrální ústav pro meteorologii a geodynamiku ve Vídni. Od roku 1987 nese chrám s požehnáním papeže Jana Pavla II. čestný titul bazilika minor. 

Další zajímavost? Stříbrný oltář, který najdete uvnitř baziliky. Vznikl při příležitosti korunování obrazu Černé Madony: ochránkyně města, který Brnu věnoval český král Karel IV. Oltář je považovaný za nejvýznamnější stříbrnickou práci na území Moravy. 

Své kroky nasměrujte na: Hradčanské náměstí, Praha

V nejvýznamnějším českém chrámu a dominantě Pražského hradu byli mimo jiné korunováni čeští králové a královny. V kryptě katedrály se nacházejí ostatky světců, českých panovníků, šlechticů a arcibiskupů.

Už roku 929 zde stávala románská rotunda, kterou založil kníže Václav I. Po jeho smrti do ní byly uloženy jeho ostatky. Kaple svatého Václava v současnosti stojí na místě původní rotundy, nejcennější části katedrály. Románská rotunda byla po roce 1060 přestavěna na trojlodní baziliku se dvěma věžemi.

Základní kámen naší nejslavnější katedrály byl položen 21. listopadu 1344, a to za přítomnosti krále Jana Lucemburského a jeho syna Karla IV. Milovaný „otec vlasti“ se posléze zasloužil o výstavbu tím, že povolal z Francie architekta Matyáše z Arrasu, po jehož smrti na stavbě pokračoval Petr Parléř. Katedrála časem nabyla na významu a stala se ikonickým místem korunovace českých králů. Jako první český panovník byl v chrámu korunován Karel IV., ten je zde také pohřben. 

V roce 1419 byla ale stavba přerušena, o dva roky později ji vyrabovali husité a v roce 1541 kostel vyhořel do základů. Pak se celá staletí nic nedělo a chrám zůstal nedokončen. Až v roce 1844 vznikla Jednota pro dostavění chrámu svatého Víta. 

„Chrám svatého Víta je gotiky chlouba,“ zpívá Václav Neckář. Současnou novogotickou podobu se dvěma věžemi v průčelí mu dodal architekt Josef Mocker. Slavnostní otevření se konalo 28. září 1929, ale chrám tehdy stále ještě nebyl zcela dokončen. Hlavní dostavba byla završena v září 1938, o šestnáct let později přešla správa katedrály nařízením vlády na prezidentskou kancelář.

Katedrála představuje jedno z nejnavštěvovanějších míst v Česku. Její jižní věž šplhá do výšky 96,6 metrů, což z ní činí nejvyšší kostelní věží u nás. V chrámových klenotnicích je uloženo velké množství vzácných relikvií světců či řada jiných předmětů nevyčíslitelné hodnoty. Přední místo zaujímá Svatováclavská koruna, symbol moci českých králů.


Místo, kde ji najdete: Václavské náměstí v Olomouci

Původně románská bazilika z první poloviny 12. století byla o století přestavěna v gotickém slohu a koncem 19. století ve stylu novogotickém. Právě v této katedrále prohlásila v roce 1469 část českých a moravských pánů uherského krále Matyáše Korvína českým vzdorokrálem proti Jiřímu z Poděbrad. 

Průčelí katedrály zdobí sochy čtyř evangelistů. Vnitřnímu prostoru dodávají světlo vysoká novogotická okna s vitrážemi. Uchvátí vás fresková výzdoba i pískovcové sochy svatého Petra a Pavla z 2. poloviny 15. století. Kůr s varhanami stojí na šesti mramorových sloupech. Hlavní věž baziliky je 100,65 metrů vysoká, což z ní činí druhou nejvyšší kostelní věž v Česku. Je v ní zavěšen zvon Václav. Se svou váhou 7617 kg jde o největší zvon na Moravě a druhý největší v Česku. Nechybí ani zvonkohra! 

Další dějinná událost? V sousedním domě bývalého olomouckého děkanství byl 4. srpna 1306 zavražděn český král Václav III., poslední Přemyslovec. Soudobý záznam o hrozivém skutku zaznamenala olomoucká metropolitní kapitula: „Václav III., král český, když se procházel v paláci na vzduchu po poledni, byl usmrcen krutým a nelidským Durynkem Konrádem řečeným z Mulhova léta Páně tisícího třístého šestého.“ Původně byl Václav III. v kryptě kostela i pohřben, v roce 1326 ale nechala jeho sestra, královna Eliška Přemyslovna, převézt ostatky do Zbraslavského kláštera.