Odebírejte novinky Vogue

Obálka aktuálního čísla
Vogue CS do schránky. Poštovné zdarma.
Napište, co hledáte
Cestování

Lipsko: Město s hudební tradicí, ráj pro milovníky výtvarného umění, jídla i svatostánků

Romana Schützová4. 4. 2025
Největší město Saska je nabité historií, kulturou i architekturou. Objevíte tu majestátní památky i ležérní uměleckou scénu. Projeďte se po městě na kole, tramvají či se vydejte na plavbu po vodních kanálech, kterými je Lipsko protkané. 
Autor: Romana Schützová
Foto: Romana Schützová
Už příjezd do města vlakem vás uchvátí. Lipsko je totiž nejstarší železniční stanicí v Německu, kudy vedla dálková trať. Nádraží z roku 1913 má pompézní halu s dlouhou promenádou: Promenaden Hauptbahnhof. Ne nadarmo bylo vyhlášeno nejlepším nádražím v Evropě! A mimochodem, díky rozloze podlahové plochy, která činí 83 460 metrů čtverečních, je i největším na světě! Která další místa by v Lipsku se rozhodně vyplatí navštívit?
1 / 8
Foto: Romana Schützová

Bachovo muzeum: Kde se tady vzala Lady Gaga?

Německý hudební skladatel a varhaník má letos hned dvojí výročí – uplynulo 340 let od jeho narození a 275 let od úmrtí. Lipsko přitom patřilo mezi jeho nejvýznamnější působiště a město je na to patřičně hrdé. Celý letošní rok proto probíhá ve znamení oslav a koncertů. Vklouzněte do útrob Bachova domu, který se postupem času proměnil v interaktivní muzeum. Na světě existují jen dva originální Bachovy portréty –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a jeden z nich mají právě tady. Dozvíte se tu ale také spoustu zajímavostí o skladatelově životě i o jeho tvůrčím procesu. Největší zážitek? Nasaďte si sluchátka a oddejte se hudbě. Hledejte v tvorbě současných umělců inspiraci Bachem. Vybavíte si melodii hranou na cembalo, kterou začíná song Bad Romance od Lady Gaga? Bingo, jde o Bachovu skladbu Předehra pro fugu v h moll. Ale nebyla to jen tahle hvězda, kdo si z Bacha něco vypůjčil. Tóny jeho skladeb do svých hitů napasovali i Beatles, Sting, Mary J. Blige, Beach Boys, Paul Simon nebo Paul McCartney. A velšská zpěvačka Jem stvořila rovnou džezový hit z jeho Předehry v f moll! 

Thomaskirche: Tudy kráčely dějiny 

Novogotický kostel svatého Tomáše stojí hned naproti Bachovu domu. A není jen tak ledajakým chrámem –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ je to místo, kde kázal reformátor Martin Luther. Slavný skladatel Johann Sebastian Bach tu působil jako kantor, hrál na varhany a premiérově zde zaznělo hned několik jeho skladeb. Bach v Lipsku zemřel v roce 1750. Jeho hrobka se nachází v zadní části kostela. A jak již bylo naznačeno, celý letošní rok se svatostánek noří do tónů Bachovy hudby. Z plakátů vyčtete, že jeden koncert střídá druhý. V kostele sídlí světoznámý chlapecký pěvecký sbor Thomanerchor. Zasedněte do dřevěných lavic, zavřete oči a zaposlouchejte se do andělské hudby. Z téhle nádhery vám bude naskakovat husí kůže! 
1 / 4
Foto: Romana Schützová

Mendellsohnův dům a AI orchestr

Jeden z nejvýznamnějších německých romantických hudebních skladatelů Felix Mendelssohn-Bartholdy představil světu Bachovu hudbu celých padesát let po smrti geniálního skladatele! Vklouzněte do městské vily, ve které rodina skladatele Mendellsona obývala devět místností. Po dřevěných schodech kráčely významné osobnosti své doby – Hans Christian Andersen nebo Johann Wolfgang von Goethe. I tady na vás čeká interaktivní zážitek: mají tu totiž jeden (ze dvou) evropských AI orchestrů, který můžete rovnou sami dirigovat. 

Völkerschlachtdenkmal, kde se natáčely Hunger Games

Působivý památník byl postaven v roce 1913 jako symbol míru a jednoty. Monstrózní stavba upomíná na rozhodující bitvu více než dvaceti národů proti Napoleonovi. Od 14. do 19. října 1813 na tomhle místě bojovalo o politickou budoucnost kontinentu půl milionu vojáků z celé Evropy. Kolos vysoký 91 metrů vyrostl z betonu a je obložen žulovými deskami. Jde o největší stavbu svého druhu v Evropě. Vchod do památníku střeží dvanáctimetrová socha archanděla Michaela. Vejděte dovnitř a nechte se pohltit tajemnou atmosférou místa. Krypta je ozdobena desetimetrovými sochami padlých hrdinů. Nad ní se vypíná kupole, která našla svůj předobraz v římském Pantheonu. Díky báječné akustice, kterou sál oplývá, se tu pravidelně konají koncerty. Na horní vyhlídkovou plošinu si vyšlápnete 364 schodů a odměnou vám budou nádherné výhledy. Před památníkem se rozlila umělá vodní nádrž See der Tränen. Ikonická stavba, jejíž podoba se odráží ve vodním zrcadle, učarovala i filmařům. V roce 2023 se tu natáčel prequel filmového hitu Hunger Games: Balada o ptácích a hadech.
1 / 5
Foto: Romana Schützová

Panometer: Obří panoramatický obraz 

Na místě plynoměru z roku 1910 vznikla netradiční galerie: největší 360° panorama na světě, kde si umění užijete v celé jeho panoramatické kráse! Na výstavní ploše se každé dva roky střídají rozličná umělecká díla. Už tu měli panoramatický Mount Everest nebo potopený vrak Titaniku. Letos je pro změnu k vidění impresionistický obraz Katedrála v Rouenu od Claude Moneta – v měřítku 15:1 dosahuje výšky 32 metrů a po obvodu má 110 metrů. Chcete větší zážitek? Uprostřed místnosti si vyšlápněte na nejvyšší plošinu návštěvnické věže – katedrálu budete mít jako na dlani. Pohádkovou atmosféru navíc umocňuje hudba a doprovází ji simulace denního a nočního světla. 
1 / 4
Foto: Romana Schützová

Spinnerei: Umělecká čtvrť, která vás uchvátí

Naskočte na tramvaj, která vás odveze do čtvrti Plagwitz. Jen pár kroků od konečné stanice se před vámi otevře ohromný industriální prostor plný cihlových budov. V roce 1881 tu vznikla přádelna bavlny, jež se začátkem 20. století stala největší zpracovatelnou bavlny na evropském kontinentu. „Práce v továrně byla těžká a málo placená. Koncem dvacátých let dostávali muži za práci 21 feniků, ženy 16 a děti 11. V té době stál bochník chleba 50 feniků,“ říká průvodkyně Miriam. V roce 1992 se ale provoz továrny uzavřel a zanedlouho se zde začali usazovat umělci. Mezi prvními byl i slavný malíř Neo Rauch. Dnes tu sídlí ateliéry, umělecké galerie, muzea, ale mají tu například i knihovnu a retro kino. 
1 / 10
Foto: Romana Schützová

Museum der bildenden Künste: Bod, kde se potkává architektura s uměním

Muzeum výtvarných umění sídlí v prosklené budově a je nabité více než 3500 uměleckými díly. Claude Monet, Thomas Wyck, Jan Lievers, Peter Paul Rubens, Rembrandt van Rijn, Lucas Cranach, Jacopo Tintoretto, Jean-Baptiste Carpeaux, Max Klinger. Najdete tu staré mistry, ale i současné umělce, výstavu moderní grafiky i neotřelé instalace. 
Obdivovat můžete i obraz Nechte maličkých přijít ke mně. Fritz von Uhde ho světu představil v roce 1884. Malíř zasadil slavnou scénu z Bible do současnosti, což ve své době vyvolalo skandál.  
1 / 4
Foto: Romana Schützová

Nikolaikirche: Symbol pádu železné opony

Kostel svatého Mikuláše je největší církevní stavbou v Lipsku. Vplujte do útrob kostela a obdivujte nádherné sloupy ve tvaru palem. Na prostranství před kostelem se konaly v roce 1989 modlitby za mír a demonstrace, které přispěly k pádu komunistického režimu. A i na náměstí před kostelem najdete obří sochu ve tvaru palmy. 
1 / 2
Foto: Romana Schützová

Gewandhaus: Brutalistní ikona města

Nápadná koncertní budova na náměstí Augustusplatz byla slavnostně otevřena v roce 1981 na místě původního uměleckého stánku z roku 1884, který zničily bomby za druhé světové války. Hned ve foyer se vyjímá ohromná stropní malba Gesang vom Leben – zaujímá plochu 714 metrů čtverečních. Prostor nad pódiem zdobí nápis „Res severa est verum gaudium - Skutečná radost je vážná věc“. Koncertní sál oplývá vynikající akustikou a mají tu i varhany s 6845 píšťalami. Budova je sídlem Orchestru Gewandhausu, symfonického orchestru, který je jedním z předních mezinárodních hudebních těles. Jde o největší světový profesionální orchestr s 185 profesionálními hudebníky. Lipsko je městem hudby a jeho reputace je založena i na práci orchestru Gewandhausu, jehož historie sahá až do roku 1479, kdy městská rada v Lipsku zaměstnala pištce jako hudební doprovod městských slavností,  pro bohoslužby a divadelní představení. V roce 1743 šestnáct lipských obchodníků zaplatilo 16 hudebníků, včetně městských pištců, aby založili hudební společnost. Vznikl tak nejstarší koncertní orchestr v německy mluvícím světě, který vyrostl z měšťanského prostředí. Slavnou rodačkou města je klavíristka a skladatelka Clara Schumann. Byla jedním z prvních klavíristů, kteří celá svá vystoupení hráli zpaměti. V té době to nebylo běžné a taková schopnost byla předmětem obdivu hudebních kritiků. Žena, jejíž portrét zdobil německou stomarkovou bankovku, odehrála svůj první sólový koncert v původní budově Gewandhausu

Auerbachs Keller v pasáži Mädler: Místo, kam chodil Goethe na pivo 

V centru města se vnořte do průchodů a pasáží, z nichž je nejznámější Mädlerova pasáž. Okouzlí vás skleněnými střechami, luxusními obchody i vyhlášenou sklepní restaurací Auerbachs Keller. V kronikách se o ní píše už v roce 1438. A když Johann Wolfgang Goethe studoval v Lipsku, často chodil právě do téhle krčmy. Zde spatřil dva obrazy na dřevě, vytvořené kolem roku 1625. Na jednom z nich se doktor Faustus účastní studentské pitky, na druhém vyjíždí ze dveří na vinném sudu. Goethe znal faustovskou legendu již od dětství (Johann Georg Faust žil na přelomu 15. a 16. století. Zabýval se alchymií a kolovaly pověsti o jeho spolčení s ďáblem, kterému údajně zaprodal duši). Obrazy Goetha inspirovaly k vytvoření scény Auerbachův sklep ve svém vrcholném díle -  Faustovi. Sejděte do sklepních restauračních prostor a dejte nějakou tradiční německou specialitu – například pečené hovězí Sauerbraten s červeným zelím a bramborovými knedlíky. 
1 / 7
Foto: Romana Schützová
Kam ještě na skvělé jídlo? Módní podnik Imperii je plný mladých lidí a míchají tu báječné koktejly. Dejte si některou ze specialit šéfa kuchyně. A čepují tu i budějovický Budvar!
Luxusní restauraci Weinstock najdete na rohu centrálního náměstí Markt. Z oken máte výhled na starou radnici, v jejíchž útrobách objevíte druhý originální portrét Johanna Sebastiana Bacha. Tenhle stylový podnik má skvělou kuchyni a příjemnou obsluhu. Dejte si kaviárovou polévku s šampaňským, kachnu na saský způsob, nebo pstruha na víně. Sladká tečka? Vynikající créme brûlée. Na talíři se skví jako výtvarné dílo. A když vás bude obsluhovat příjemný číšník jménem Vinicius, bude tohle rozhodně vítězná volba.
Na čem si v Lipsku ještě smlsnete? Vyhlášeným dezertem je Leipziger Lerche – Lipský skřivánek. V lipských lužních lesích se v minulosti chytali skřivani, kteří se pekli s bylinkami a vejcem zabaleným v těstíčku, případně se z nich dělala paštika. Z písemné zprávy z 18. století plyne, že ročně se jich zkonzumovalo 1 200 000! V druhé polovině 19. století ale saský král Albert I. lov těchto zpěvných ptáků zakázal. A místní pekaři přišli s náhradou v podobě koláčků z křehkého těsta s masovou náplní. Později došlo na sladkou verzi: koláčky se plnily směsí marcipánu a marmelády. Dnes se vylepšují mandlemi, ořechy, třešněmi nebo meruňkovou marmeládou.  
1 / 2
Foto: Romana Schützová