Město v moři: Co se vám hodí vědět o Benátkách

Benátky mají díky svým jedinečným kulisám a historii pro návštěvníky obrovskou přitažlivost. Jeden čas se mezi zasnoubenými považovalo za povinnost mít na účtě romantickou fotku v gondole s polibkem uštědřeným pod některým ze slavných mostů. O.K., romantické snění je jedna věc, ale pár praktických informací vám usnadní orientaci na místě a díky nim si svůj výlet poučeněji užijete.

V Benátkách se pije bellini, totiž koktejl ze sektu a broskvového pyré. V každém baru má bellini trochu jinou barvu podle toho, jaké broskve (jaký druh a jak moc zralé) se do něj použijí. Giovanni Bellini byl benátský malíř žijící v 16. století a barevnost jeho děl se stala inspirací i pro Tiziana.

Benátčany původně vehnala do mořské laguny malárie. Přestěhovat se nemohli, protože měli v zádech barbary. Setrvávat na bahnitých ostrůvcích kvůli komárům se taky nedalo. Do mořské laguny proto postupně nasypávali pětadvacetimetrovou vrstvu, na jejímž dně byly nejprve zaraženy kmeny dubů, které ponořením do vody získaly za nepřístupu vzduchu tvrdost kamene. Na ně kladli vrstvu cihel, jejichž materiál je porézní a umí absorbovat vodu. Teprve coby předposlední vrstvu sypali kamení a takto si vytvářeli pevnou půdu pod nohama k životu.

Na ostrůvcích pochopitelně nejezdí auta, není tu pro ně prostor. Veškerou dopravu včetně odvozu odpadků zajišťují lodě a nosiči. Uvědomte si, že cokoliv vezmete v Benátkách do ruky a na cokoliv se podíváte, musel někdo ručně vyložit z lodě a s nasazením fyzické síly odvézt na rudlíku úzkými uličkami. Takže respekt k nosičům i ke starším lidem, kteří tu zůstali ještě žít, a všechny nákupy za sebou vozí v taškách na kolečkách.

Kromě rybolovu, který obyvatele zásoboval dary moře, se postupem času Benátky staly soběstačnými i v produkci ovoce a zeleniny. Na ostrovech najdete dodnes 500 zachovalých parků a zahrad, a to nejen zelinářských. V některých rostou exotické rostliny, které dovezli mořeplavci.

Systém ostrůvků byl v minulosti spojen s pevninou pouze dvěma můstky bez zábradlí. Dnes jich je kolem čtyř set. Návštěvníci se na nich rádi houfují, protože odsud se skvěle loví fotky kanálů na Instagram. Místní však znesnadňování průchodu rozčiluje, což neváhají dát najevo. Uvidíte-li starou dámu vlekoucí tašky, kterak kráčí k můstku, okamžitě jí uskočte z cesty a nechte ji volně projít. Jde z daleka, je tu doma a cestou z obchodu musela těchto můstků přecpaných turisty vyšplhat a sejít už několik.

Pokud se chystáte do Benátek s miminem či batoletem, raději jej vezměte do nosítka či do batohu. Přenášení kočárku přes můstky v hustém davu je místy jen opruz, místy však až krkolomné.

Pitná voda se získávala centrálním sběrem dešťové a byla rozvedena potrubími do několika studní ve městě. Roznašeč vody zároveň sbíral informace o počtu obyvatel v domě, aby věděl, kolik vody kam patří. Zjišťoval, kdo se narodil, kdo zemřel, takže byl vlastně takovým prvním městským statistikem.

Jediný obchodní dům v Benátkách se jmenuje Fondaco dei Tedeschi. Původně to byl hostinský dům pro německé kupce. Poskytoval ochranu jim i jejich zboží, pobyt kupců na jednom místě zároveň Benátčanům umožňoval lépe vybírat clo. Fungoval na stejném principu jako Saský dům u Karlova mostu v Praze. Na střeše obchoďáku Fondaco dei Tedeschi je volně přístupná vyhlídka na celé město, v přízemí zase michelinská kavárna, která to o sobě do světa nevykřikuje a do níž si můžete v pohodě sednout.

Benátky žijí z cestovního ruchu, ten zároveň místním znemožňuje život zde. Většina obyvatel včetně starosty se postupně přestěhovala na pevninu a zisky z turismu se investují sem. Ceny na ostrovech jsou vysoké, služby přizpůsobené turistice. Večer se turistické kulisy vyprázdní, místní odjedou na pevninu, a potkáváte tu jen turisty z celého světa. Když se chcete najíst dobře a „podomácku", přesto pár míst najdete. Jedním z nich je kupodivu terasa hotelu Monaco přímo u Canalo Grande. Každý večer dělají jen pár hlavních jídel a dezertů, nechte si doporučit. Nejde o kuchyň vysoce sofistikovanou, ale takovou jednodušší, poctivě domácí. Příjemné posezení u vody a večer i s živou moderní komorní hudbou nabízí i restaurace Da Alvise situovaná v domě, kde se narodil a zemřel benátský mořeplavec Alvise Cadamosto, objevitel Kapverdských ostrovů.

Nejsilnější pocit autentických Benátek zažijete, když sklapnete turistické průvodce s doporučenými podniky, dáte se stranou turistických míst směrem k pevnině a projdete se v prázdných uličkách lemovaných domy, z jejichž oken visí prádlo, v nichž ještě žijí místní lidé, kde mají krámky místní řemeslníci a kde ještě fungují kostely. Nedá se říct, že z vás budou obyvatelé vysloveně nadšení, zato vy získáte lepší představu, jak se v Benátkách dnes doopravdy žije.