Dá se v dnešní době žít bez odpadu?

Když přijde kdekoliv ve společnosti řeč na třídění odpadu, není to nic nového. Kontejnery máme prakticky všude a tak můžeme třídit od oblečení po plechovky kompletně vše, čeho se chceme zbavit. Je to zkrátka činnost, kterou vykonává každý příčetný člověk a v ničem nás neomezuje. 

Jenže, když otevřete téma zerowaste, tedy nevytváření odpadu v každodenním životě, už to taková samozřejmost není. Když jsem otázku na toto téma vznesla v mém okolí, půlka kolegů se zadívala na své poloprázdné jednorázové kelímky ze Starbucks (včetně toho mého) a to bylo vše. Kamarádky už byly provinilejší. Když jsem se s nimi dohadovala, zda je v reálném životě možné fungovat s nulovým plýtváním, uvědoměle zakázaly barmanovi vložit plastová brčka do jejich Greentini.

Abych uvedla na pravou míru, rozhodně nepatřím k ezo ženám. Spotřeba kelímků na kávu je u mě stejně vysoká jako množství igelitových tašek, za něž jsem ochotná vždy zaplatit (v Delmartu prodávají papírové a ty se lépe rozkládají, tím sama sebe uklidňuju). Smoothie pravidelně kupuji s sebou, kdo má čas na to, aby jej vypil v kavárně a až potom se vydal do práce? Vy možná, já tedy ne. A kosmetika? Nic není lepšího než jednorázová Chanel sheet mask na závěr hektického dne. Jenže, jak se bez toho všeho obejít a nepřijít tak o své oblíbené sociální návyky, ranní meetingy s kolegy i nákupy s kamarádkami? Zkrátka a jasně, je vůbec dnes možné fungovat bez vytváření odpadu tak, aniž byste nepůsobili dojmem asociála? Zkusila jsem to týden za vás.

Pravidla hry jsou jasná. Kupovat věci bez obalu, nosit s sebou vše, co potřebuji k našemu dennímu fungování. První fail a hned za brzkého rána. Dorazila jsem ráno do kavárny bez vlastního kelímku. Ok, kafe si dám až v práci, a tam mi nechutná. Potrestala jsem se dostatečně. Druhý den už budu moudřejší. Plastové brčko jsem však do limonády důrazně odmítla, informace o tom, že jich denně na světě spotřebujeme přes půl miliardy, mi dostatečně otrávila chuť.

Kolegyně mi poradila si pořídít skleněnou láhev, která zvládne jak studený, tak i horký nápoj, perfektní. Objednávám si GoodGlass v menší velikosti a doufám, že se vejde do mé nové malé černé Tod's. Zjištění, že mi Starbucks dá slevu 10 Kč na kafe do vlastního hrnku už beru jen jako milé zpestření. Budu mít novou láhev, která navíc skvěle vypadá! Life is easy!

Den plný schůzek, který je nutno zakončit nákupem na večeři pro kamarády. Do mini Vara Bow bag od Ferragama se mi ale pytlíčky na ovoce a zeleninu, plátěná taška, láhev na pití i hliníkové brčko nevejdou. Zoufale volím menší zlo a láhev na nápoje a brčko zůstávají doma. Nebudu se přece převlékat jen kvůli kabelce. Když se v redakci kolegové ptají, jestli chci přinést Cold Brew, koukám nepřítomně do počítače a odmítám. 

Je čas “svléknout” i svoji kosmetickou výbavu. Moji denní rutinu jsem zkrouhla na ručně vyráběné mýdlo z Botanicals (vyrobila mi jej moje dcera, mám to tedy i s příběhem), které nevysušuje a voní po eukalyptu. Obličejovou péči od Lush (tuhé pleťové sérum Full of Grace a mýdlo na obličej Fresh Farmacy - nutno vyzkoušet, jinak neuvěříte) a tuhý šampon (citron a rozmarýn, Ponio). Deodorant si nechávám “oblečený”, teda svůj původní. Nic nepředčí Deodorant Sage Mint od Dr. Hauschka. Přírodo, omlouvám se, ale léto ještě neskončilo. A jsem taky jenom člověk.

Dalším krokem bylo jídlo take away. V restauraci, kam jsem si donesla vlastní krabičku na oběd s sebou, se moc nadšeně personál netvářil. A to ani po druhé a v jiném podniku. Dostala jsem sice oběd nakonec do “vlastního”, ale připadala jsem si jako Dítě květin nebo eko žena, která odmítá pohodlný životní styl. Ano, jídlo do plastové krabičky přímo z restaurace (a bez složitého převážení a mytí) je holt příjemnější varianta, to vám přiznám zcela bez obalu. 

Všechny své prohřešky beru zpět. Po shlédnutí francouzského dokumentu Oceán plastů mám chuť navždy nosit jen síťovku a vše kupovat jen do vlastních nádob. Že je to u nás utopie a nevíte, kde takové obchody hledat? Na stránkách reduca.cz naleznete šikovnou mapu všech bezobalových obchodů v Čechách i na Slovensku. Každému, kdo doteď váhá, jak to s těmi plasty ve skutečnosti opravdu je, doporučuji. Hmm, a ta síťovka… Viděli jste ty dokonalé, které nabízí Céline nebo lokální Česká síťovka? Must have!

Přichází čas na malé bilancování. Týden je za mnou a nebyl jednoduchý, ale ani náročný tak, že bych jej vzdala. Naučila jsem se rychle přemýšlet o tom, co skutečně NUTNĚ potřebuju (mléčná Milka) a čeho se vzdám (plastové pytlíky v supermarketu). Musela jsem se také začít rozlišovat, co už je pro mne za hranou únosnosti (nošení vlastních obalů na jídlo a recyklace čehokoliv za každou cenu) a co je jednoduché si osvojit (Voilá! Cestovní lahev, pytlíčky Frusack a vintage second handy). Ušetřila jsem za nekoupená kafe, smoothie i trička ze sezóních slev dost na to, abych se za to mohla odměnit. Novými, krásnými flat shoes od Stuart Weitzman. Ze Slow Bazaru samozřejmě. Takže recykluji. To nevidíte? Týdenní kruh ve znamení zerowaste se nám tak krásně uzavírá. 

Pokud se chcete o zero waste dozvědět více, od 3. do 9. září 2018 bude v Čechách probíhat Týden bez odpadu. Mezinárodní událost, jejímž cílem je zvýšit povědomí o hromadění odpadu a inspirovat k jeho omezení. Takže, pokud jste si nebyli některými informacemi jistí, jedinečná příležitost, kde získat odpovědi na všechny vaše otázky.