Aňa Geislerová o unikátních šatech z Varů: Jsou lehké a něžné jako pěna na dobře načepovaném pivu

Vzpomínám si, a připadá mi to naprosto neuvěřitelné, jak jsem jednou jela do Varů úplně nadšená, protože jsem si v sekáči v Sušici koupila fantastické zelené sametové sáčko, měla jsem k němu bílé letní šaty a cítila jsem se úplně světově. A zcela jedinečný pocit jsem měla na Berlinale, kam jsem šla ve svých vlastních šatech, které byly zároveň představením spolupráce s Pietrem Filipi. To byl hezký pocit.

Líbí se mi představa, že se všichni přemisťují do Thermalu. Představuji si, jak Thermal vyplazuje jazyk, to je červený koberec, a spolkne nás... To je moje dětská zábava. Ale když všichni sedíme v sále, často mě to dojímá. Z tolika osobností shromážděných na jednom místě, z dalších překvapivých nápadů neúnavných bratří Cabanů, a pak samozřejmě z Ebenova humoru a Bartákova nekonečného šarmu... Je to prostě silný zážitek a jsem i pyšná na to, jak to máme hezké.

Moje róba byla skutečně a doslova vyrobená z piva. 300 litrů piva je 600 velkých piv. To by unesl jen málokdo! Nicméně působily na mně až nadpozemsky, lehce a něžně, jako pěna na dobře načepovaném pivu. A tahle kombinace krásy, lehkosti a zemitosti je v něčem nesmírně přitažlivá a milá. 

Jakuba znám už spoustu let. Dokonce si i pamatuji, jak jsem ho viděla poprvé, bylo to v ateliéru Leeda, měl na očích škrabošku a mně se zdálo, že je to ten nejúžasnější originál člověka, co znám! A taky mu občas z legrace přezdívám pan Sichrhajska. On má neskutečný talent a výtvarné cítění, jeho věci mají lehkost, pohyb a jsou imaginativní ve smyslu, že je člověk nevnímá jen jako šaty, ale jako příběh nebo objekt. Myslím, že se mu šaty opravdu nádherně povedly. Byla jsem Anna vystupující z pivní pěny.

Perfektní šaty vás nesmí zradit. Měly by splynout s vaší osobností a podpořit ji. Měly by vás dělat tím, kým jste, a ještě to vylepšit.

No, pokud se ohlédnu zpět, tak vidím věci, které bych si už nikdy nevzala a vůbec mi není jasné, jak jsem mohla tenkrát… Ale já říkám, a dost často se mi to i děje, že je lepší být overdressed než underdressed. Takže nikdy bych nešla na červený koberec v džínách nebo „v civilu“.