Je snad alzheimer viróza?

Každé tři vteřiny si někde na světě člověk vyslechne od lékaře děsivou diagnózu – slova o degenerativním onemocnění mozku, lidově řečeno o demenci. Alzheimerova choroba v České republice trápí víc než 150 000 lidí, celosvětově jde přibližně o 55 milionů pacientů s demencí. Očekává se, že do roku 2040 zemře v důsledku degenerativních onemocnění mozku více lidí než na rakovinu tlustého střeva, plic, ledvin a kůže dohromady. Proto je odhalení mechanismu této neurodegenerativní choroby předmětem řady intenzivních výzkumů. Některé z nich ukazují na možnou souvislost mezi virovými onemocněními a zvýšeným rizikem vzniku Alzheimerovy nemoci. Přestože se tyto poznatky jeví jako přelomové, vyvolávají spíš mnoho dalších otázek.

V současné době se alzheimer nedá vyléčit, i když léky jako inhibitory cholinesterázy dokážou ulevit od potíží tím, že zvyšují hladinu acetylcholinu, jedné z chemických látek přenášejících signály mezi neurony. Vědci se doposud shodovali, že příčinou této nemoci je kombinace genetiky, životního stylu a prostředí. Co když je ale všechno jinak? Příslib naděje přinášejí studie zkoumající možnost propojení mezi virovými onemocněními a Alzheimerovou chorobou. Není náhodou alzheimer infekce? A pokud ano, dá se jako většina infekcí léčit? Nebo ještě lépe – dá se proti němu očkovat?

Vědci v současné době zkoumají, jakou roli mohou hrát určité druhy bakterií a virů při rozvoji této neurodegenerativní choroby. Na Taiwanu přišli s tím, že pacienti s celosvětově hojně rozšířenou infekcí herpes simplex virem mohou mít 2,56 krát zvýšené riziko rozvoje demence. Lidé, kterým zaléčili herpes antivirotiky, následně vykazovali snížené riziko demence. Podobně britští vědci našli spojitost mezi výskytem onemocnění encefalitidou a nástupem neurodegenerativního onemocnění v průměru o 15 let později. Výsledky se objevily v časopise Neuron 19. 1. 2023. Nová zjištění vyslala k lékařům pozitivní signál. Probíhají další studie, zkoumající mechanismy této souvislosti.

I když se zkoumají různé aspekty spojené s Alzheimerovou nemocí, lékaři se shodují, že jde o geneticky podmíněné onemocnění. Poukazují na výskyt více případů v rodinách. V roce 1993 vědci na katedře Dukeovy univerzity zjistili, že gen na chromozomu 19 kódující bílkovinu zvanou apolipoprotein E4 je zvlášť častý u lidí, u kterých se vyskytne alzheimer. Americký vědec Stephen A. Rappaport přišel s teorií, že mimořádné zvětšení lidského mozku za poslední čtyři miliony let může u některých lidí způsobit Alzheimerovu chorobu.

Kdy se začal alzheimer diagnostikovat? Před více než 100 lety. V roce 1906 popsal německý lékař Alois Alzheimer formu demence, kterou pozoroval u Augusty Deterové. Když byla pacientka v padesáti letech hospitalizovaná v psychiatrické nemocnici, nedokázala se orientovat a měla problémy s vyjadřováním. Doktor Alzheimer jí pokládal běžné otázky, například: „Co jíte?” Ona odpověděla například: „Špenát,” ale podle lékařových záznamů právě žvýkala maso. Reagovala zmateně a v rozporu se skutečností. Nedokázala si vybavit ani svého muže, za kterého byla 33 let vdaná. Poté, co v pětapadesáti letech zemřela, našel Alzheimer při pitvě mozku bílkovinné usazeniny. Dnes víme, že je to bílkovina beta-amyloid, která tvoří na mozkové tkáni plaky. Nánosy, které překáží přenosu elektrických impulzů mezi nervovými buňkami. Dnes je lékaři podivuhodný příběh Augusty Deterové považovaný za první zdokumentovaný případ Alzheimerovy nemoci. 

Kompletní informace v češtině najdete na www.alzheimer.cz. Dozvíte se podrobnosti o příznacích, o prevenci, najdete zde i praktické tipy, jak pečovat o lidi s touto těžkou diagnózou. O aktuálnost informací se stará Česká alzheimerovská společnost (ČALS), která vznikla v roce 1997 jako občanské sdružení. U jejího zrodu stáli profesionálové z řad gerontologů, lékařů a sociálních pracovníků, stejně jako rodinní pečující.