Salma Hayek o úspěšné kariéře navzdory rasismu a sexismu

I když to ze zdvořilosti neřekne, mám dojem, že si Salma Hayek myslí, že jsem trochu staromódní. „Jde o to,“ říká mi, zatímco stojí nade mnou, cigaretu v jedné ruce a zelenou šťávu ve druhé, „že musíš víc tančit, víc milovat. Musíš si koupit nějaké sexy prádlo,“ pokračuje. Zavrtí hlavou, když se přiznám, že představa sexy feministky mi připadá zvláštní... „Sama se směj, tanči a zpívej. Zkus operu, buď zvláštní.“

Sedím mezi polštáři s vyšívanými zvířecími motivy, které jsou rozložené na plyšové pohovce v jejím domě v severním Londýně, a přemýšlím, jak se stala mou novou rádkyní. Žádná nadsázka. Pokud někdo vybudoval úspěšnou kariéru navzdory sexismu a rasismu (a taky ageismu, aby toho nebylo málo) v jednom z nejrigidnějších odvětví, v Hollywoodu, je to právě ona. Rozhodně má co říci a poradit.

Už více než třicet let vystupuje na filmových plátnech a televizních obrazovkách. Zvraty a strasti kariéry Salmy Hayek se však teprve nedávno staly předmětem zájmu. Ne proto, že by o nich předtím mlčela, ale protože právě teď, v časech Trumpa, brexitu a Weinsteina, jsou lidé ochotni naslouchat. „Překonala jsem zneužívání,“ říká Salma a neuhne přitom pohledem. „Překonala, do velké míry. Ale nikdy jsem žádný ze svých smutných příběhů nechtěla použít k tomu, abych na sebe upozornila,“ krčí rameny. „Chtěla jsem lidem připomenout, když mě vidí nebo když si na mě vzpomenou, že se to dá překonat. Chci lidem připomenout nekonečné možnosti.“

Jak postupně procházím domem plným čerstvých květin, uměleckých knih, děl Jeffa Koonse a Damiena Hirsta, uvědomuji si, že člověk může mít pochybnosti o tom, co vlastně překonala. Herečka, producentka a aktivistka, která se v roce 2009 provdala za francouzského miliardáře Françoise-Henriho Pinaulta (generálního ředitele luxusní módní skupiny Kering), má na sobě tepláky s nápisem GOOD KARMA a navzdory tomu, že je nenalíčená, byste jí hádali o dvě desetiletí méně. Je zvyklá na to, že si o ní lidé vytvářejí své domněnky. „Předsudek ukazuje na nevyrovnanost s něčím odlišným. Jsem vdaná za velmi úspěšného muže, ohledně toho také zaznamenávám předsudky. Namísto toho, aby mě považovali za méně úspěšnou, lidé si myslí, že se povyšuji. Je to podivné, ale to nevadí, už jsem se s tím vyrovnala.“

Salma Hayek nepopírá, že pochází z privilegované rodiny. Narodila se v mexickém Veracruzu jako dcera operní pěvkyně a ropného magnáta. Domácí věhlas si získala ve 23 letech za titulní roli v mexické soap opeře Teresa. Ale když začala snít o větší a mezinárodní kariéře, narazila. V rozhovoru pro Vanity Fair v roce 2003 prozradila, že jí velcí hollywoodští producenti řekli, že se narodila ve špatné zemi, že nikdy nemůže získat v Americe hlavní roli, protože, když mluví, připomíná lidem jejich pomocnice v domácnosti.

„Rozhodla jsem se bojovat s rasismem s pomocí jejich sexismu,“ říká Salma, jak překonala odmítání. „Vymyslela jsem si sexy roli. To bylo to, čemu byl Hollywood schopen se otevřít, a tak jsem se dostala dovnitř. Pamatuji si, že jsem si to uvědomovala a rozhodovala se vědomě. Ptala jsem se sama sebe, jestli je to ponižující. S nikým jsem nespala. Jen jsem byla tím, čemu rozuměli. Diváci byli spokojeni, mohli mi odpustit přízvuk. Řekla jsem si, že to zvládnu.“

V každé takové sexy roli, kterou Salma získala, se snažila vtisknout jí větší osobitost, posouvala její limity. „Když jsem se snažila přidat na inteligenci, říkali mi, že takhle ne, že nemůžu být inteligentní, že tu postavu takovou nechtějí. Když jsem chtěla trochu více komedie, říkali, že je to příliš vtipné, že nemůžu být vtipnější než muži. Tak jsem se snažila o vřelost a lidskost. Kdykoliv jsem mohla, přidala jsem je do jedné či dvou scén. Dělala jsem vždy, co bylo v mých silách. A jestli se to ještě stává? Ano, stále se to děje. Ale věřte mi, že jsme ušli dlouhou cestu,“ usmívá se.

Dnes už se samozřejmě role upravují nebo přímo píší Salmě na míru. „Kim Nguyen si mě pro tuto roli vybral,“ říká na adresu režiséra filmu The Hummingbird Project, ve kterém po boku Alexandra Skarsgarda a Jesse Eisenberga hraje zákeřnou magnátku Evu Torres. „Jsem v New Yorku velmi mocnou ženou, která za pomoci nejmodernějších technologií krade peníze,“ vysvětluje. „Předtím bych takovou roli nikdy nedostala. Nevím, jestli byla ta role napsána pro ženu, ale určitě nebyla napsána pro Latinoameričanku, takže ji pro mě upravili.“

Image silné ženy přitom Salma získala v roce 2018, když podrobně popsala The New York Times otřesný příběh mnohaletého sexuálního obtěžování, které údajně zažila u filmového producenta Harveyho Weinsteina (ten obvinění popírá). Protože ji nenaplňovaly role, které Hollywood ženám nabízí, zvláště těm latinskoamerickým, bojovala přes deset let za svůj srdeční projekt, životopisný film Frida o mexické umělkyni Fridě Kahlo. V průběhu času se Salma snažila, aby ji Weinstein, známý svým citem pro oscarové filmy, podpořil. Tehdy nevěděla, že tím přizvala podle mnohých největšího sexuálního predátora filmového odvětví ke spolupráci na filmu, který se staví proti hollywoodské misogynii. „Proč to udělal? Ze stejného důvodu, z jakého všichni diktátoři zneužívají svou moc. Protože mohou. Protože jsme to dovolili.“

„Trump i Weinstein mají charismatickou osobnost a jsou posedlí tím, aby byli milováni a respektováni. Nedokážou mít rádi jako ty nebo já. Jsou zoufalí. Myslí si, že ostatní zničí za to, že je nemilují. A za to, že je milují, je zničí také, jen ne tolik.“

„Harvey byl však zamilovaný do filmu,“ pokračuje Salma a nabízí mi mezcal z dobře zásobeného servírovacího vozíku. „Nevím, do čeho je zamilovaný Trump, tedy kromě sebe samého. Nevím, co je ta vnější síla, zdroj inspirace, který ho pohání. Nevidím v jeho příběhu, v jeho životě, žádnou lásku, která by jej přesahovala. To neznamená, že ji nemá, já to jen nedokážu vidět,“ zvedá Salma ruce. „Harvey to měl dané velmi jasně.“

Poněkud ironicky, vzhledem k zahraniční politice vůči Mexiku, se Trump kdysi snažil přebrat Salmu jejímu tehdejšímu příteli a zval ji na rande. „Od té doby jsme se několikrát potkali a předstíráme, že se to prostě nestalo.“

V současné době Salma vystupuje jako hlasitý odpůrce Trumpovy rasistické rétoriky. Na Instagramu sdílela Trump piñata nebo retweetovala jeho projev („Když Mexiko posílá své lidi do USA, neposílá ty nejlepší.“) s dobře načasovaným odkazem na svého kamaráda a krajana, režiséra Alfonsa Cuaróna, který za film Roma získal tři Oscary. 

„Je na ní něco tak neuvěřitelně krásného a čistého,“ říká Salma o Yalitze Aparicio, hlavní hvězdě filmu Roma. „Je to zajímavá nominace. Slyšela jsem od přátel, že někteří lidé jsou k ní opravdu milí, ale byla tam také spousta útoků. Lidé si z ní dělají legraci kvůli jejímu domorodému původu. V Mexiku je rasismus velkým problémem. Takže její nominace je triumf, který Oscary přesahuje.“

Hayek zůstává mexickou patriotkou. Navzdory tomu, že není schopna navštěvovat Mexico tak často, jak by si přála, brzy se tam chystá, aby produkovala pořad pro Netflix. Cítí se bytostně propojena se svou zemí, jak říká, a nijak se nevyhýbá ani politickým otázkám Mexika. „Oscarové uznání pro Mexiko je zdrojem vzrušující energie,“ pokračuje. 

„Ale nemění bezpečnostní problémy a násilí. Nejde jen o drogy, o kartely, existuje mnoho dalších skupin. Mexiko je zamořené mafií. Bere lidem, kteří tvrdě pracují, vše, co mají, navíc velmi násilným způsobem. Ještě více neuvěřitelná mi připadá korupce. Lidé se dostanou k moci a kradou všechny peníze od lidí, kteří nemají nic. [Salma tím odkazuje na skandál guvernéra mexického státu Veracruz, kterým byl v letech 2010 až 2016 Javier Duarte. Poté, co mu státní úřady zabavily nemovitosti a hotovost v hodnotě kolem 120 milionů dolarů, se v roce 2018 přiznal k trestné činnosti a praní špinavých peněz a byl odsouzen na devět let.] Berou všechny ty peníze, které jim nepatří, a lidé pak umírají hlady, země se rozpadá a oni se schovávají. A já si říkám, stojí vám to za hanbu vlastních dětí? Stojí vám to za to, když víte, že někdo jiný umírá hlady? V jakém vesmíru si myslíte, že vám to přinese radost? Nerozumím. Je to jako heroin: závislost na penězích, na moci, na tom mít stále víc. A bohužel na to neexistuje odvykací kúra.“

Salma Hayek rozhodně umí udělat dojem, je upřímná, má svůj názor a nebojí se. Provádí mě domem, než se její dcera vrátí z taneční školy. Všude postávají skupinky přátel a kolegů v horečné aktivitě. „Kdyby dnes moje herecká kariéra skončila, byla bych za tuto cestu velmi vděčná, ale jsem také ráda, že na Hollywoodu nemusím být závislá,“ říká Salma. „Proto jsem založila kosmetickou společnost a společnost se šťávami, protože jsem byla připravena z branže úplně odejít. Nenechám se zlomit. Přežívám tento systém a budu šťastná, ať se děje cokoliv. Nebudu závislá na jejich náladě a na tom, jestli mě mají rádi. Můžou mi políbit můj mexický zadek!“

Salma mi ještě v posledních minutách vypráví o meditaci nebo o tom, jak se svým manželem sledující seriál 24. Ven z domu plného pulzující energie mě vede její asistent a najednou se zdá, že všechno je mnohem méně vzrušující, dokonce nudné, na klidných ulicích Hampstead Heath. Přivolám si taxi a usmívám se, když myslím na radu Salmy, že mám zpívat operu, abych překonala rozpaky. „Posouvej své možnosti,“ říkala mi, „a osvoboď se od všeho, co je takzvaně správné. Není jen jeden způsob, jak jíst nebo se oblékat. Musíš se cítit svobodná ve svém vlastním těle, aby tvá duše byla nezničitelná. Buď zvědavá na to, kým můžeš být, když se nikdo nedívá!“ A jak odjíždíme, potichu si zpívám Nessun Dorma...