Prorazit na mezinárodní scéně? Tito designéři z Česka to dokázali

Zahraniční úspěch. To je meta, pod kterou si každý představí trochu něco jiného. Většině lidí se vybaví jméno uvedené ve věhlasných magazínech, butiky v metropolích módy či pravidelné prezentování kolekcí na fashion weecích v Miláně, v Paříži nebo v New Yorku. Dostát tlaku na výkon, na kterém aktuální oděvní průmysl stojí, a prorazit ve světě svázaném zejména kontakty a finančními vazbami, je moderním mýtem, který si v Česku tak nějak pěstujeme od 90. let. Americký sen o tom, že to může dokázat každý, kdo opravdu chce a něco skutečně umí, se 30 let od revoluce pomalu rozplývá a dostává trochu reálnější kontury: jsme totiž daleko schopnější uvědomit si, že ne vždy je to jen o snaze a talentu. Byznys s módou je nejen sen, ale často také světem plným deziluzí, dlážděným příběhy skutečně talentovaných lidí, kteří se jej pokusili zdolat. Ve světle trhu, který se zrychlil tak brutálně, že dvě kolekce ročně nestačí, kde nákupčí diktují pro menší tvůrce častokrát nesplnitelné podmínky, tu máme i přes to příklady, jak to dokázat. Ačkoli se možná mění samotná podstata slova „dokázat“.

Českou tvůrkyní, aktivní na zahraničním módním poli, se stala pelhřimovská rodačka Martina Špetlová, která žije a tvoří v Londýně. Po studiu chemie vyrazila v 90. letech do Londýna, kde ji přijali na prestižní univerzitu Central Saint Martins, alma mater slavného Johna Galliana nebo Alexandra McQueena, a úspěšně debutovala kolekcí na London Fashion Week. Jenže chrlit jednu kolekci za druhou pro ni nebyla přijatelná cesta — i z toho důvodu, že ji spíše než kvantita zajímal proces, inovace a také udržitelnost a hlavně naprostá transparentnost ve vztahu k zákaznictvu (k tomu aktuálně používá systém tzv. blockchainu, který se mimo jiné využívá ve světě kryptoměn). Středobodem její práce je kůže, autorka pracuje pouze s bio-kůží nebarvenou kovy a zpracovává ji ručním zaplétáním. Její kabáty, bundy, korzety a další kousky jsou řemeslně dokonalé a opravdu nadčasové: „Jsme bombardování sezonami a nekonečným množstvím oblečení, systém rychlé módy a kolekcí podle mě práci designérů devalvuje. Mám za to, že řemeslo se cení právě více u nábytku než u módy,“ uvedla pro Forbes. I do tohoto segmentu se Špetlová pustila. Po kožených kouscích na stěnu, které vytvořila v rámci roční umělecké rezidence v Sarabande: The Lee Alexandre McQueen Foundation, představila na nedávném pražském Designbloku své ručně tkané kožené kousky nejen ve formátu oděvů, ale také polstrování židlí. Martina Špetlová ukazuje, že pokud nám systém nehraje do karet, můžeme ho prostě zkusit změnit, a když už ne kompletní revolucí, tak alespoň malými kroky, které budou hrát nejenom v náš prospěch, ale i ve prospěch celé planety — a postupně můžeme pomoci přenastavit fungování módního trhu.

Jan Černý pochází ze Zlína. Město, na němž jsme si díky Tomáši Baťovi postavili český mýtus o podnikání, které změní svět a udělá z nás skutečné lídry. V Černém tento baťovský mýtus nepochybně žije dál. Houževnatý mladý muž, který miluje krásné věci a svoji práci se neváhá chopit příležitostí: i tak může vypadat jedna z cest k úspěchu. Postupně si tak Černý na českém trhu vybudoval neotřesitelnou pozici lídra. Orientuje se na segment, který mu je nejbližší: pánskou a genderless módu vycházející z ve světě úspěšné kombinace streetstylu a krejčoviny, kterým přidává výrazný osobitý tón. Jeho věci prostě poznáte. Jeho zákaznictvo jsou „Jan Boys“ – mladší klientela především mužů, kteří se brilantně orientují v současném módním světě, a jeho kolekce ve formátu nepravidelných dropů se vždy ihned vyprodá. Chytrý tah v podobě vytváření „rodiny“, moderního klanu nebo fandomu, jenž kolem značky umí vytvořit patřičný hype a přísun stálého zákaznictva Černému bezezbytku vychází. Jeho značka Jan Société je zcela jistě moderním lovebrandem. Takovým, který by samozřejmě rád vytvořil kdekdo, avšak za pomoci tlupy marketingových odborníků, což se ne vždy podaří. Jan funguje jak díky svému týmu, tak i díky intuici, která ho podle světových trendů navádí tam, kde je to pro něj a jeho „boys“ přirozené. Neosedlá každý trend a strategii, jen ty, co mu jsou vlastní. Kromě stáže v módním domě Louis Vuitton se může pochlubit také prací na nástupové kolekci pro české olympioniky, jež mu letos v létě vynesla zaslouženou celosvětovou vizibilitu. Objevil se v nejednom výběru zahraničních módních magazínů, ale i v krátkém profilu na magazínu TIME. Aktuálně se blíží prezentace jeho nové kolekce, kterou chce Jan Černý svůj úspěšný český rok završit.