Technologie budoucnosti, estetika minulosti. Proč se zajímat o módu z Baltu

Patnáct značek z Lotyšska, Estonska, a také Polska a Uzbekistánu se prezentovalo na posledním, 36. ročníku Riga Fashion Week v několika formátech. Ze Zunda Towers s úžasným výhledem na město se celá událost přesunula na Hansa Platform, část se odehrála také v muzeu módy a formou prezentací v buticích v centru metropole. Organizátoři vedle představení módních kolekcí na program zařadili také vzdělávací seminář na téma stereotypy a realita udržitelné módy a dokument o nedávno zesnulé Vivienne Westwood. Vedle klasického formátu módních přehlídek nechyběla ani digitální kolekce Kseniy Danilove, která zároveň vytvořila doplňky pro kolekci Amoralle a Moel Bosh. 

Největší město Pobaltí a jeho týden módy patří mezi ty, co stejně jako Kodaň berou udržitelnost vážně už delší dobu a ekologická stránka oděvního průmyslu zde není jen trendy slovem, ale každodenní realitou. Ostatně celá země patří mezi „nejzelenější“ státy světa, od kterých se ostatní v mnohém mohou učit. Přes 800 let stará metropole, jejíž historické centrum patří na seznam světového dědictví UNESCO, v sobě mísí prvky severského minimalismu, zdobné secese i tvorbou místních designérů. Podívejme se na best of podle Vogue Czechoslovakia, všechny spojuje důraz na ruční tvorbu, Y2K estetiku, udržitelnost a s ní související trvanlivost oděvů.

Lotyšská designérka Natālija Jansone patří mezi zavedené značky na lokální scéně, svou tvorbu sama popisuje japonským slovem haiku – elegantní, rezervovanou s důrazem na střihy. V tomto duchu se nese i její kolekce, kterou uvedla v rámci Riga Fashion Week. Barevně minimalistickou kolekci vytvořila ze stoprocentní vlny a kašmíru, kterým dodala na lehkosti uvolněnými střihy, které ovšem stále jemně zdůrazňují křivky těla a poskytují maximální komfort pohybu. Pokud se chystáte na dovolenou na jachtě, toto je kolekce, z níž určitě stojí za to vybrat základ celého šatníku. Ať už to budou zavinovací šaty, širší kalhoty v délce nad kotníky a výše, nebo lehké jarní trenčkoty, Jansone a její kolekce Yacht Club obsahuje vše, co jen budete tuto i další sezony potřebovat.

Guna Nabare svou stejnojmennou značku založila na principech slow fashion, přičemž vychází s historických oděvů, zejména spodního prádla a oblečení rolníků. Její až poetická kolekce Oatmilk staví pouze na přírodních odstínech lnu a bavlny, které návrhářka dala do kontrastu s černou. Jednoduchost selského oděvu a tradice zdůrazňuje právě výběrem ryze přírodních látek a jejich řemeslným zpracováním při zachování pravidel upcyklace. Návrhářka si velmi zakládá na ekologické a udržitelné stránce své tvorby, jak sama zdůrazňuje, celý proces od příze po finální oblečení bere ohled na planetu a veškerá její tvorba je kompostovatelná. Když šaty doslouží, můžete je využít v zahradě, rozloží se a neznečišťují životní prostředí. Přestože vychází z vintage stylu, její kolekce, kterou uvedla na týdnu módy v Rize, působí současně. Proměnlivé siluety boří hranice mezi různými typy postav, příležitostmi, na které se dají nosit, a už vůbec nekladou žádné hranice věku. 

Jednu z nejvýraznějších kolekcí přivezla do Lotyšska polská designérka Ania Szczygieł, která se nechala inspirovat 70. léty, a především silnými ženami té doby, které – stejně jako v současném Polsku – bojovaly za svá práva. Szczygieł vyrůstala v komunistickém Polsku, kde každodenní život i vyhlídky na budoucnost ovlivňovala politika. „Inspirovala mě série o příběhu tří odhodlaných žen, které se snaží vyrovnat se společenskými a politickými změnami v Sopotech na polské riviéře v roce 1976 a zároveň usilují o nezávislost, finanční svobodu a lásku,“ říká návrhářka o kolekci Think, v níž pracovala zejména s látkami z deadstocků, recyklovanými materiály z Cambridgeshire. I ona myslí na negativní dopad současné nadprodukce, a tak jsou její modely k dostání pouze v omezeném množství. Szczygieł patří mezi nejvýraznější talenty sousední země, což přehlídkou v Rize potvrdila. V rámci celého fashion weeku její tvorba vyčnívala jak barevností, tak výraznými detaily a celkovým pojetím současného dámského šatníku.

Sled více či méně minimalistických kolekcí úspěšně narušila značka Moel Bosh z Uzbekistánu, která stejně jako výše zmiňovaná Guna Nabare pracuje s historickými oděvy. Za projektem stojí Zuhra Inat a její tři dcery Diyora, Dodo a Guzal. Jedenáct let společně tvoří kolekce inspirované tradičními výšivkami a starobylými vzory, které proměňují ve vlastní látky a z nich pak oblečení s vysokým podílem ruční práce. V nové kolekci ukázala rodinná značka krásu uzbeckého hedvábí, ručně tkané patchoworkovou technikou, a tamních výšivek v sytých odstínech trávově zelené, nebesky modré, jemně růžové, zlatavé a pískové. „Vzhled kolekce vzdává hold našim tradicím a zvykům, které v sobě spojují dva hlavní textilní směry předávané od našich předků,“ uvedla Zuhra Inat.

Lotyšská návrhářka Iveta Vecmane se ve své autorské tvorbě zaměřuje na minimalistický styl, v němž smazává hranice mezi dámským a pánským šatníkem a zdůrazňuje sílu, svobodu a nezávislost těch, kteří její oděvy nosí. Svou devátou kolekci nazvanou Melancholia IX Decadance upozorňuje na dualitu dnešních žen, kdy na straně jedné stojí femme fatale a na straně druhé femme fragile – křehká žena. Strategie, jakou buduje kapsulový šatník, se jí rozhodně vyplácí. Dnes patří na lokální scéně mezi výrazné a obchodně úspěšné brandy. V kolekci, kterou představila na Riga Fashion Week, černé a bílé kostýmy v klasických liniích rozzářila rudou a růžovou. Výrazné kapsy a ostrou linii ramen střídaly 3D květinové aplikace.