Kdy je víc víc a kdy ne aneb Fashion Live! 2018

Už samotná scéna, která se v historické budově Staré tržnice s každým ročníkem mění, jistě působila na ty, kteří si v našich zeměpisných šířkách za poslední léta zvykli sledovat módu v minimalistických kulisách a choreografiích, občerstvujícím dojmem. Tentokrát dostala pod taktovkou vyhlášených slovenských architektů Petera Gondy a Maťa Kolcúna podobu kruhové, podsvícenou kovovou obručí vymezené stage, nad níž se vznášely délkově odstupňované prápory transparentní bílé textílie. Padlo jí více než kilometr, přesně 1466 metrů, a efekt byl, i díky barevnému nasvícení, velkolepý, přitom až puristicky čistý. 

Rozdílné od pražského je hned na první pohled i bratislavské obecenstvo. Každý z návrhářů přirozeně přitahuje specifické publikum, obecně jde ale o slovenském fashion crowdu s potěšením konstatovat, že obsahuje o poznání méně zaťatých snaživců o snímek od street style fotografů a více těch, kterým lze věřit upřímný zájem o věc. Ani vkus tu není tak stádní, logo Vetements i tenisky Triple S jsem za čtyři dny spatřil jednou jedinkrát, což bylo, ruku na srdce, velmi úlevné. Možná bych mluvil jinak po návštěvě Bratislavských módních dní, jediné podobně rozsáhlé fashion akce, která se na Slovensku koná, a jež se diametrálně liší jak výběrem designérů tak patrně i diváky, nicméně má představa o bratiach coby show off fashionistech se po návštěvě FL! otřásla v základech. Ale dost už bruslení na tenkém ledě československých vztahů, pojďme na přehlídky. 

Z prvního dne zcela určitě stojí za zmínku ne náhodou navazující prezentace Petry Kubíkové (@_petrakubikova­_) a Pavola Dendise (@iamnotpavoldendis). Obě velmi úsporné a neokázalé, každá přitom jinak. 

Čtvrtek, den druhý, se až do večera nesl ve znamení návštěv z Čech. Z přehlídky Ateliéru oděvního a textilního designu v Ústí nad Labem (@aotd­_fud) nejsilněji burácela politická angažovanost a reflexe athleisure trendu. 

Následující Kateřina Geislerová (@katerinageislerova) svou poslední kolekci zatím předváděla jen v intimitě vlastního showroomu, takže v Bratislavě měla velkou premiéru. Jasně patrný důraz na poctivou krejčovinu, která jde ruku v ruce s působivou hrou na rozhraní dámského a pánského, konkrétně pak především Kateřininy signifikantní dekonstruované kostýmy, ale přesvědčily, že návrhářka patří i na velké pódium. 

To svědčí také další Češce Tereze Vu (@tereza_vu). Na Fashion Live! sice přivezla stejnou kolekci, kterou představila na zářijovém Mercedes Benz Fashion Weeku v Praze, pro slovenské publikum ale k Versailles Ludvíka XIV. inspirované, zlatem a brokátem protkané řadě rafinovaného spodního prádla přidala mj. také závěrečné šaty z hedvábné organzy, jež dávají tušit, že své tvůrčí možnosti ještě zdaleka nevyčerpala. Vyplatilo se, sklidila aplaus. 

Po deváté večerní přichází asi nejproblematičtější bod celé akce, a sice blok věnovaný Borisu Hanečkovi (@borishanecka). Nejprve v kooperaci s kolegyní Danou Vodou (@dana_voda), poté sólo. Hanečkově tvorbě dlouhodobě tleskám, nebál bych se ji označit za geniální. Umím si i představit, jak obtížně se s takovou nálepkou žije, jak dramaticky může do počínání křehkého kreativce zasáhnout tíha všeobecného očekávání a konečně i jak depresivní asi je v éře insta-trendů tvořit šaty, které nejsou prvoplánově líbivé, poplatné masovému vkusu, nebo alespoň šokující. Ale. Zatímco ve zmíněné spolupráci s Vodou, která obnášela hlavně spojení jejích pletenin s jeho řemeny přepásanými mýtickými tógami a éterickými šaty z vrstveného tylu, odklon od Borisova vlastního rukopisu nebyl cítit tak silně, jeho autorská show nazvaná Au pro mě osobně, dost možná hlavně kvůli způsobu prezentace, byla skutečně bolestná. Veškerou pozornost střihově nápaditým kreacím a obdivuhodné práci s často komplikovanými materiály totiž ukradla urputná touha zaujmout. Zlaté fólie a flitry, modelky jakoby zpomalené tišícími léky kráčející v doprovodu zřízenců, případně jedoucí na opět zlatém invalidním vozíku, nečekaně korpulentní a agresivní zdravotní sestřičky, rozbité skleněné injekce, rozsypané pilulky a na závěr topmodelka Denisa Dvončová uvězněná do ptačí klece s bidýlkem namísto roubíku. Teatrální, navíc nepříliš originální – kdo ještě má v paměti editorial Makeover Madness z italské Vogue z července 2005, do kterého Steven Meisel fotil Lindu Evangelistu v prostředí luxusní soukromé kliniky plastické chirurgie, nebo originální pokrývky hlavy ze shows Alexandera McQueena, tomu zbyl jen povzdech. Au. Tady by méně pro jednou zase opravdu znamenalo více. 

Komorní koktejl v multifunkčním bratislavském prostoru FACH byl příjemným předělem mezi kontroverzním čtvrtečním večerem a pátečním závěrečným maratonem přehlídek. Z toho do cíle s ovacemi doběhla tři jména – Lenka Sršňová (@lenkasrsnova), Martin Hrča (@martin_hrca) a Marcel Holubec W. (@marcel_holubec_w). 

A konečně zlatý hřeb večera i celého Fashion Live! – přehlídka Marcela Holubce W. Ten, stejně jako Hanečka večer před ním, zaplnil Starou tržnici do posledního volného místa. Dlouhodobě patří k designérům s nejrozsáhlejším fanklubem z řad odborné veřejnosti i konečné klientely pravděpodobně proto, že mezi uměním a konzumem zvládá najít únosný balanc. 

Alespoň aktuální, na FL! představená kolekce La Bohéme – conceptual couture tomu nasvědčuje. Ačkoliv inspirována uměleckým dílem (konkrétně obrazy kohoutů Andreje Dúbravského), místy působí naprosto civilně, téměř až konfekčně – a to obzvlášť v pánské sekci, které vévodí kožené bundy s efektními detaily i víceméně klasické obleky. V odvážnější dámské části zvolené téma vedle barevnosti jednotlivých kohoutích per dodrželo hlavně jemné plisé a volány evokující kohoutí hřebínek, motiv křídel a kožené headpieces. Jistě to není jediná měrná jednotka úspěchu, ale umím si představit, že ve většině z modelů by žena mohla odejít z přehlídky rovnou do společnosti. V Bratislavě, Praze, i kdekoliv jinde.

Srovnáním jsem začal, srovnáním skončím. Slovenská módní scéna není při bližším a trpělivějším zkoumání od té české tolik odlišná. I ona má návrháře, kteří se potřebují vylíhnout ze studentsko-alternativní kukly, i ona má své kostyméry, své tvůrce umění pro umění, své nositelné autory, své lehce přeceňované i právem opěvované hvězdy. Fashion Live! chce být celoročně funkční platformou, která své působení nebude omezovat pouze na tradiční série přehlídek, ale i na další projekty, a právě podporu lokálních designérů. Jak jim v jejich rozvoji dokáže pomoci a čím vším překvapí, to se uvidí. Očividně ale vstupuje do nové éry a našlápnuto má, troufám si říct, skvěle.