Nová kolekce Jil Sander – minimalismus s extra dávkou optimismu

Nemusíte si z hodin matematiky pamatovat téměř nic, abyste poznali tuhle přímou úměru: Jak se oblékáme, má vliv na to, jak se cítíme, a to zas na to, co dovedeme. Na této myšlence kolekce stojí. Klidně můžete jednotlivé modely chápat jako nástroje, s nimiž si bude žena více věřit a snáz tak dosáhne vytyčených cílů. Máte pocit, že už jste to četli stokrát? Pravděpodobně ano. Ale v době, kdy mnozí přehodnocují, kam vlastně po kariérní stránce míří, to je vcelku relevantní přístup.

Kolekce je překvapivě barvitá a najdete v ní řadu prvků, jaké byste jen stěží označili za minimalistické (třásně, krystaly, krajku), přesto si uchovává čistý ráz, který je pro značku tolik charakteristický. Navazuje na kolekci předchozí, ale také na vizi ženy, jejíž jméno stále najdete na cedulce.

Jil Sander se proslavila tím, že v 80. letech nabídla netušenou odpověď ženám, co byly úspěšné byznysmanky a zároveň chtěly vypadat cool. (Pozor, klišé!) V jistém smyslu tím tehdy skutečně způsobila revoluci. Od té doby jsme ušli velký kus cesty, přesto je vcelku potěšující vědět, že kdo hledá pracovní uniformu, která je stejnou měrou byznys i šik, najde ji na stejném místě.

Před pár dny svět obletěla zpráva, že značku koupil Renzo Rosso, zakladatel Dieselu, ale především muž stojící za módní skupinou Only the Brave, jíž patří třeba také Maison Margiela nebo Marni. Meierovi by nicméně měli zůstat na pozici kreativních ředitelů a nikam se tedy snad nevytratí ani původní mise značky.

Mimochodem, nepříliš nápadnou, přesto stěžejní součástí kolekce jsou dlouhé, prudce elegantní rukavice. Skoro bych se vsadil, že rukavice budou na podzim stejnou nezbytností, jakým byly během loňského podzimu roušky. (Třeba to dotáhnou až do vládních nařízení.) Ale sázet se nebudu. Jednak to není můj styl a potom – přece si nebudeme podávat ruce…