Novodobý fetišismus a sofistikovanost: Pieter Mulier představuje budoucnost značky Alaïa

Pokud rádi čtete a dozvídáte se všechny čerstvé módní novinky, pravděpodobně jste si již uvědomili, že celý módní průmysl prochází dlouhým obdobím rekonstrukce. Nebo delším kolečkem módních hrátek. Návrháři přicházejí a odcházejí, značky se přeorientovávají na nový a ziskovější trh a denně vyvstává mnoho filozofických otázek.

V těchto dnech jsme svědky nového fenoménu, který vypadá jako nový trend nebo odvážný podnikatelský záměr. Ano, celebritní pojetí vysoké módy je naší novou realitou, mnoho hvězd jako Pharrell Williams a Future, je kreativními řediteli historických módních značek, a to vše ve jménu hype.  Tyto kroky samozřejmě přinášejí okamžité výsledky, což můžeme vidět na analytických číslech posledního týdne pánské módy, ale na druhou stranu šíří jakousi nejistotu a depresi do budoucna. Smutné je, že jsme svědky zrodu nového multihybridu v módním průmyslu, který nemá s oděvem ani stylem nic společného. Je to směs hudby, popkultury, nadměrného bohatství a potřeby ukojit své ego. Zapomněli jsme na touhu pramenící z krásného a dobře vyrobeného produktu. Známe jen ten typ chtíče, který vychází z popularity. Proto mám v hlavě následující otázku: Jak můžete dělat skutečnou módu a udávat její směr, aniž byste byli celebritou nebo závislí na hype?

Od roku 2021, kdy převzal značku Alaïa, nasadil Pieter Mulier vysokou laťku a vzdal obrovský hold jejímu zakladateli, jeho odkazu a principům. Značka stoupala vzhůru jen proto, aby se stala symbolem statusu pro každou respektovanou a silnou ženu. Zprávy z Harrods uvádějí, že prodeje pařížského módního domu v posledních letech fenomenálně vzrostly. Toho si však můžete všimnout i vy, stačí jen zabrousit na svůj účet na Instagramu nebo se projít po nóbl ulicích světových metropolí po celém světě. Vždy si všimnete klasické kabelky Alaïa nebo dramaticky rozšířených džínů. 

Ponořme se trochu hlouběji a zamysleme se nad tím, čím přesně si Alaïa vydobyl toto zvláštní postavení ve světě ovládaném médii a přehlídkami přeplněnými hvězdami. Již od svého prvního výstupu na pozici kreativního ředitele dokázal belgický návrhář vytvořit a rozdat davům jistý druh smyslnosti a jednoduchosti, který v tomto odvětví chyběl a který byste našli v každodenních potřebách každého z nás. Přitom není vůbec nudný, ani monotónní. Dokonce i když mluvíme o klasickém černém svetru. Mulierovi se podařilo vnést luxus do dnešní doby tím, že vyzdvihl potřebu každé ženy zdobit vlastní tělo. Gesto lásky k sobě prostřednictvím kvalitních materiálů a efektivního designu.

V lednu loňského roku nás Pieter Mulier vzal do nejskrytějšího soukromí, do svého domu v Antverpách, jen abychom poznali jeho pravé já a osobnost. Všechny jeho zranitelné stránky a fragmenty byly vystaveny k posouzení kritikům. Koneckonců, abyste se mohli povznést, musíte se zbavit svých strachů, a co je lepší, než to udělat před elitou módního průmyslu? No, možná existuje lepší místo, napadlo nejspíš návrháře, a proto se rozhodl vzít nás na lávku přes řeku Seinu v 7. pařížském obvodu. Jen tak se dívat na západ slunce a přemýšlet o velkých láskách a zbožných přáních.

Obvykle, když hosté přicházejí na přehlídku, jsou pro ně připravené židle. Tentokrát si museli na přechod Léopold-Sédar-Senghor přinést vlastní. Byly ovšem už součástí pozvánky, kterou jim značka zaslala, jako chytrý a zábavný způsob, jak nově pojmout koncept módní přehlídky, hluboce zakořeněný ve francouzské kultuře.

Ve své nejnovější kolekci se Mulier zabývá časem. Ne jako abstraktním pojmem, který je předurčen k vyvolávání filozofických otázek o životě, ale spíše jako praktickým způsobem, jak se ponořit do módy a řemesla. Cílem návrhářovy cesty za poznáním materiálů a konceptu je pouze zdůraznění těla tím, že do epicentra své tvorby staví různé stránky sexuality a ženskosti. Latex hrál v této kolekci velkou roli, přičemž byl transformován do sukní, kabátů, šatů a doplňků.

Na kožených a latexových modelech bylo umístěno několik knoflíků jen proto, aby vytvořily současnou snovou krajinu a rozehrály dokonale vyváženou hru fetišismu a elegance. „Pravda, je to sofistikovanější,“ odpověděl Pieter Mulier, když jsem mu řekl, že tentokrát jsem si všiml jiného typu sexuality, která z jeho kolekce vyzařuje. Ale ve skutečnosti to pro mě nebyla jen jedna věc, byla to směs eklektického romantismu a syrové sexuality, které se podařilo znovu objevit jednoduchost. Na tomto mostě, kde se modelky křižovaly na pochodu proti trendu doby, která vyžaduje popularitu a počítá followery, se móda hrdě postavila a ukázala na životaschopnou, optimistickou budoucnost. Takovou, která nekřičí o pozornost, ale přitahuje ji tím, že zahrnuje a vyzdvihuje skutečnou kreativitu a talent.