Renesance pánských šperků

Je to nekonečný boj najít pánský šperk, který by nebyl (Jak jen to kulantně napsat?) nuda. Jako by valná většina značek měla muže za taková prostá stvoření, co šperky nenosí vůbec, anebo jen proto, že se to od nich očekává. Málokterá svou nabídkou rozproudí krev v žilách tak jako dílo Alana Crocettiho, rodáka z brazilského města Belo Horizonte a bývalého studenta prestižní londýnské školy Central Saint Martins. Blýská se na lepší časy?

V kolekci Erotica, kterou si zde můžete prohlédnout, opět uplatňuje svůj osvědčený postup: lidské tělo nejen dekoruje; jeho objekty touhy, ne-li přímo fetiše, se stávají součástí těla a směřují naši pozornost na místa, jež si se šperky mnohdy nespojujeme.

Zrovna když jsem se v Brazílii dal na studium módy, naše rodinná továrna na pleteniny začala krachovat a já prostě nemohl dál navštěvovat drahou vysokou školu a přitom sledovat, jak se všechno, co rodiče vybudovali, rozpadá. Beztak jsem měl v plánu jednou se odstěhovat do Evropy, tohle všechno jen urychlilo. Jsem nejstarší ze tří bratrů, a tak jsem si řekl, že bych se už mohl živit sám. Oni potřebovali víc podpory než já. Díky svému italskému občanství jsem měl možnost jít na univerzitu, kde jsem chtěl studovat nejvíce, tedy Centra Saint Martins, ve městě, o kterém jsem vždy snil, v Londýně.

Přestože zde gentrifikace bohužel rychle a nekontrolovatelně pokračuje, stále je to místo s velkou diverzitou, kde máte svobodu být sám sebou a objevovat se po všech stránkách. To je v mé práci velmi přítomné. Hodně času nicméně trávím i v Portu, kde mám ateliér také. Původně jsem o Portu smýšlel jako o místu určeném výhradně na práci, ale nakonec ho vnímám jako útočiště. Tempo je tam pomalejší a dělá mi neskutečně dobře na duši.

Řekli mi, že nebudu moct ukázat svou kolekci v rámci závěrečné školní přehlídky, ale že diplom dostanu. Pro kus papíru mi nestálo za to tam jít. Bez přehlídky jsem neměl zájem pokračovat.

Já jsem vždy rád navrhoval obecně. Do šperků jsem se zamiloval během posledního ročníku na Central Saint Martins, kdy jsem s nimi začal experimentovat. Líbilo se mi pracovat s materiály i určitá intimita, která se ke šperkařství pojí. Navíc jsem cítil silnou frustraci z toho, že muži nikdy nemohou najít to, co chtějí. Vnímám, jak jsme všichni unavení z pořád těch stejných starých manžetových knoflíčků a kožených náramků. Mít tohle jako jedinou nebo hlavní nabídku na trhu mi připadá povýšenecké. Je to výsměch našemu smyslu pro styl, našim potřebám. Nemám nic proti tradičním výrobkům, ale jsem proti tradičnímu smýšlení, co někomu nebo něčemu zabraňuje postupovat dál, vyvíjet se. Mé šperky existují ve všech velikostech. Značka Alan Crocetti je pro všechny.

Elegantní, výrazná, nekonformní, citlivá, současná.

Velice mě zajímá subjektivita krásy. Anatomie proto bývá výchozím bodem mého kreativního procesu. Miluju studovat části těla, jeho tvary i deformace. Šperky pak vnímám jako jeho nadstavbu. Nikdy nezačínám tím, že bych si třeba řekl „teď měl bych udělat náušnici“. Místo toho se dívám na ucho a snažím se ho nepodceňovat. Tak vznikají propracované náušnice.

Mé poslední kolekce Erotica a Corporation. Vždy je dobré cítit progres svého řemesla, ale i byznysu – vědět, že mé šperky se líbí a zákazníci si užívají je nosit.