Společnost

Jak se obsazují hollywoodské hity? O práci castingové režisérky s Francine Maisler

Současné divácké hity made in Hollywood mají často jeden společný jmenovatel – obsazení castingovou režisérkou Francine Maisler. Stojí za Rivaly, ságou Duna nebo za úspěšným seriálem Boj o moc. Již brzy do kin vstoupí také nový Joker a i toho Maisler pomáhala obsadit. Při příležitosti její návštěvy Karlových Varů jsme si povídaly... nejen o objevení Timothée Chalameta.
Foto: Film Servis Karlovy Vary
Francine Maisler
Francine Maisler objevila pro velké plátno nejeden herecký poklad. Jeden příklad za všechny? Miláček Timothée Chalamet. Má za sebou práci na více než sedmdesáti celovečerních filmech a mnoha televizních projektech – za obsazení seriálu Boj o moc získala v roce 2022 cenu Primetime Emmy. Pracuje s takovými jmény, jako je Luca Guadagnino, Taika Waititi, Denis Villeneuve (obsazovala mimo jiné úspěšnou ságu Duna), Terrence Malick, Noah Baumbach či Greta Gerwig. S castingovou režisérkou Francine Maisler a její kolegyní Molly Rose jsme si povídaly při příležitosti festivalu v Karlových Varech, kam zavítala. Letošní ročník KVIFF se totiž rozhodl vzdát této dlouholeté filmové profesionálce poctu a uspořádat jí masterclass. Díky tomu si i vy můžete právě teď přečíst, jak vlastně vypadá náplň práce castingové režisérky a jak pozná, že je obsazení dokonalé. A spoustu dalších zajímavostí ze zákulisí Hollywoodu. 

Jak byste popsala práci castingové režisérky a jak vlastně funguje komunikace s režiséry a režisérkami? 

Začíná to vždycky stejně: Režisér nebo režisérka si mě najmou v momentě, kdy je film teprve v zárodku, někdy dokonce dřív, než je kompletně dofinancovaný. Jak je vidět z mého resumé, pracuji často se stejnými lidmi, například s Alejandrem Gonzálezem Iñárritu. Když má nápad (abyste rozuměli, režisérům to od nápadů k realizaci docela trvá), jsem kromě jeho kameramana jedna z prvních, komu se s tím nápadem svěří. Takže coby castingová režisérka jsem první, maximálně druhá osoba, kterou k novým projektům volají. Přečtu si scénář a začnu ho s režisérem probírat. Moje práce je naplnit jeho vize. Předám mu své tipy na herce, kteří by seděli do obsazení, výběr s ním proberu a společně řešíme také to, jaké mám s těmi herci zkušenosti. Nabízím jména, na která by třeba sám nepřišel, například je vůbec nezná anebo by ho na první dobrou netrkla. Možná si říkáte, že u hlavních rolí to musí být hračka, ale stává se, že vaše první volba není časově dostupná. A co pak?! Režisér za mnou přijde, dáme dohromady seznam, probereme ho a následně procházíme herecká self-tapes videa. V Hollywoodu používáme termín „thinking outside the box“, snažíme se na věci dívat mimo zažité koleje a mnoho z režisérů, se kterými pracuji, diváctvo rádo překvapuje volbami, které nejsou prvoplánové. Výběr hereckého obsazení tak z mého pohledu skutečně film může „udělat“. A ta volba stojí jak na filmovém režisérovi, tak na tom castingovém.

Herce a herečky tedy musíte znát skutečně dobře nejen v intencích jejich talentu a schopností, ale i v rámci chování na place. Říká se, že někteří jsou „složití“, nebo dokonce „problémoví“. Můžete nám něco říct k tomuto citlivému tématu?

To je velmi důležitý aspekt! Když jde o moje režiséry a režisérky, jsem hodně ochranitelská a je pár jmen (samozřejmě nebudu jmenovat), se kterými pracovat nikdy nebudou. My v castingu máme na starosti každou mluvící roli, i když jde třeba jen o jednu větu v celém filmu – i na takovou děláme pečlivý casting. Jsem prostě zodpovědná za každého jednoho herce a je na mně, aby byli na place. Čtené zkoušky probíhají prezenčně, což nešlo například během covidu a byl to další tlak navíc. Museli jsme si být jistí, že můžeme s klidným svědomím říct, s kým bude v pohodě pracovat. Naštěstí většina herců a hereček je za role vděčná. Nedávno jsem například dělala na filmu a někde vzadu v hlavě jsem nedokázala zapudit myšlenku, že je tam jeden herec, který se na několika z mých natáčení nechoval úplně pohodově. Režisérovi jsem nic neřekla, ukázala mu jsem jeho self-tape a on si ho vybral. Ve chvíli, kdy přišel čas udělat mu nabídku, jsem si jeho reference ještě jednou pro jistotu ověřila u jiných filmů, na kterých jsem s ním dělala. Víte, jen pro jistotu. Nechci být vůči hercům předpojatá. Někdy se to prostě nepotká, nemusíte si sednout s režisérem, můžete řešit nějaké nepříjemnosti, natáčení není vždycky jen pohodové a ne vždy to jde za hercem. Ale v tomto případě už měl trochu špatnou reputaci, takže jsme nabídku nakonec neudělali i proto, že vím, že tomu režisérovi na pohodě na place velmi záleží a jestli něco nechce, tak hlavně žádné drama.
Foto: Film Servis Karlovy Vary
Francine Maisler

Je na vás vyvíjen tlak ohledně toho, abyste přicházela s nějakými novými hereckými tvářemi? Kde je hledáte?

Já a Molly hledáme doslova všude. Nejen v USA, to je dávno pasé. Nedávno jsme pro jednu roli hledali doslova napříč zeměkoulí a s herci a herečkami jsme si skypovali podle časových pásem. A tlak? Ten cítím od chvíle, kdy na projektu začnu dělat. V momentě, kdy mi zavolá režisér a přečtu si scénář, cítím tlak, jako bych tuhle práci nikdy předtím nedělala, a mám pocit, že to přece není v mých silách vůbec zvládnout. Jsem trošku neurotická, ale cítím, že vnímání tlaku je pro mě součást práce a toho, abych ji dělala dobře. 

Takže tlak prostě potřebujete?

Nepotřebuji, ale uvědomuji si moc dobře důležitost své role – na castingu film stojí. Říká to i mnoho režisérů: Jakmile film nemá dobré obsazení, může ho to potopit. Tlak cítí režisér, a cítím ho tím pádem i já. 

Dá se nějak odhadnout, jakou mezi sebou na place budou mít herci chemii?

Nedá, ale jak jsem už myslím někde zmínila, poslední dobou dostávám pochvaly, jak se mi podařilo složit dohromady právě celé herecké ansámbly, ať už jde o Boj o MocUnderground Railroad, nebo The Trial of Chicago 7. Myslím, že je to i tím, že pracuji s tak dobrými režiséry. Například během castování Boje o moc spolu herci neměli čtené castingy. S Adamem, jedním z tvůrců seriálu, jsme každou roli obsazovali do úmoru tak, aby to dokonale sedělo. Jeremy Strong dělal čtený casting, právě tak i Sarah Snook – jen ne společně jako rodina. Ale nějakým způsobem to fungovalo! Občas přemýšlím, jestli by projekt tak fungoval i s jiným obsazením. Zpochybňuji naše rozhodnutí. A víte proč? Protože šlo o naprosto skvělý scénář! Nabízel skvělé herecké příležitosti pro každého jednoho herce a herečku. Jak by to vypadalo s jinými, stejně dobrými profesionály? Co kdybychom neměli Briana Coxe? Podle mého by to fungovalo i s někým jiným odpovídajících kvalit. Pořád s tou myšlenkou bojuji. Mohl by to zahrát dnes už nebožtík Donald Sutherland a být stejně tak dobrý? Nevím a nikdy se to nedozvím.

Kdy vám došlo, že Kieran Culkin je pro Boj o moc ta správná volba? Je tam prostě neuvěřitelný!

To skutečně dopředu nikdy nevím. Kieran Culkin je každopádně skvělý herec, který se na newyorské scéně pohybuje už velmi dlouho a má za sebou skvělé věci, například film Igby (2003). My, castingové režisérky, musíme být ovšem hlavně otevřené. Požádaly jsme ho o self-tape, ale na jinou roli, což teď nezapomene zmínit snad v žádném rozhovoru. Šlo o roli Grega Hirshe, a on na to: „Ale to nejsem já, já jsem tohle.“ A to „tohle“ nám taky natočil a bylo to neuvěřitelně dobré! Na nahrávku se podívali Adam a Jesse (tvůrci seriálu Boj o moc, pozn. red.) a bylo vymalováno. Pokud bych měla zmínit nějakou sukces story z Boje o moc, bude to Matthew Macfadyen v roli Toma. Matthew Macfadyen pro mě byl odjakživa prostě pan Darcy z Pýchy a předsudku Joey Wrighta, což je postava, kterou jsem milovala. Navíc ho zastupoval můj agent, který o něm vždycky mluvil jako o herci psychologicky náročných rolí. A tak jsem se zkusmo zeptala, jestli by byl ochotný udělat nám self-tape. A teď přichází ta pro herce nejdůležitější část, kterou by měli vědět: V pilotní epizodě nešlo vůbec o velkou roli. On rozhodně je hercem hlavních rolí a nemusel do té výzvy vůbec jít. Ale self-tape nám poslal, což mě osobně upřímně překvapilo, a bum – roli dostal. Ale jak už jsem zmínila, je to proces a diskuze. Coby castingová režisérka jste tam od toho, abyste režisérovi a tvůrci dodávala nápady. Vy jim dodáte seznam se spoustou dalších, kteří by na konkrétní roli seděli. Kdybych se vás zeptala, kdo je váš oblíbený herec, taky mi dáte nějaký seznam, ne? A i když to obsazení dokonale sedí, je tu stále tak otázka, zda by to tak bylo i s jiným hereckým ansámblem. A odpověď je, že to nikdy nezjistím.
Foto: Film Servis Karlovy Vary
Francine Maisler na KVIFF Talk

Vrátila bych se tématu hledání nových tváří: Změnily ten proces nějak sociální sítě? Sledujete například TikTok?

Proto mám k ruce mladé castingové režisérky! Pocházím z newyorského divadelního prostředí a velmi oceňuji vše, co typicky dělá dobrého herce. Nikdy bych tuhle klasickou průpravu nebagatelizovala a nepodceňovala, ta zkušenost se pozná. Ale časy se mění a s tím také způsob, jak se o lidech dozvídáme. Nedávno nám při práci režisér Taika Waititi zmínil, ať se podíváme na jednu ženu na TikToku, a víte co? Byla vtipná a dobrá, a ačkoli jsme ji nakonec neobsadili, říkala jsem si: „Jasně, i tam můžou být zajímaví lidé.“ Instagram nám pak pomáhá s velmi specifickými požadavky, je to dobrý nástroj, jak o probíhajících castinzích rozšířit povědomí i mezi těmi, kdo nemají žádné napojení na Hollywood. Třeba když hledáme někoho z konkrétních komunit.

Máte nějaký příběh, který se váže k objevení někoho, kdo se později stal opravdu velkým? Obyčejně bývají první self-tapes dost nejisté...

Jeden takový nedávný příběh mám a jmenuje se Timothée Chalamet. Dostal malou roli ve filmu, na kterém jsme tehdy pracovaly – Hostiles (2017) Scotta Coopera. To bylo ještě před Ladybird, a abych byla upřímná, zastupoval ho můj agent. To on mě na něj upozornil a mně připadal rozkošný! Ta role byla maličká, jen jedna scéna. Pak jsme obsazovaly film Beautiful Boy, šlo o skutečně náročnou roli plnou emocí, a on byl prostě neuvěřitelný! Pak už ten příběh znáte – teď je z něj „ten Timothée Chalamet“. Nechci znít arogantně, ale věřím, že prostě vím. Když z někoho nedokážu spustit oči, tak to řeknu. Podívejte se třeba na Viki Krieps v novém filmu Vigga Mortensena. Bylo mi vcelku jedno, co říká, stačil mi pohled na výrazy její tváře. Nechci hrát na falešnou skromnost, vím, komu jsem dala první šanci.

Jak nahlížíte na současný trend obsazování rolí podle kulturní autenticity a příslušnosti? Tím mám na mysli původní obyvatelstvo v roli původního obyvatelstva a další podobné případy.

V Hollywoodu je to rozhodně velké téma. Nevím, jestli se s tím vždy a zcela ztotožňuji prostě proto, že jde o herectví – podstatou toho řemesla je hrát. Co je pro mě nejdůležitější, je dávat příležitosti. Věřím, že roli má dostat ten, kdo se na ni ukáže jako nejlepší. Nedávno jsme obsazovaly Temný případ a já zrovna přečetla článek o Kali Reis, která měla tou dobou za sebou zkušenost s jedním nezávislým filmem a především úspěšnou boxerskou kariéru. Přestože nebyla herečka, její tvář mě neskutečně zaujala. Proto se dívám neustále všude, ať už jde o noviny, časopisy... Nikdy nevím, na koho kde narazím. Dokonce i bulvární weby sleduju, tam jsem jednou narazila na Ritu Oru, kterou jsem do té doby neznala.

Kali Reis hraje v Temném případu po boku Jodie Foster, tedy velmi zkušené herečky. Napadá mě, zda i herci takového formátu pak mají, co se týče obsazení dalších rolí, nějaké slovo?

Jde o rozhodnutí režiséra. Obvykle režiséři s herci formátu Leonarda DiCapria nebo Jodie Foster svoje rozhodnutí konzultují hlavně tehdy, když tito mají s „nováčkem“ společné scény. Nechci úplně říkat, že hvězdy dávají tomu obsazení svoje posvěcení, jde prostě o formu konzultace, právě tak to bývá formulováno i ve smlouvách. Ale věřte mi, že chcete, především pokud jde o seriál, kdy spolu na place trávíte poměrně dost času, aby spolu ten tým vycházel.
Foto: Film Servis Karlovy Vary
Francine Maisler

Jak se na plátně postarat o uvěřitelnost chemie mezi postavami? Obsazovala jste hitové Rivaly, kteří právě na chemii hlavních protagonistů v čele se Zendayou stojí. Zkoušíte během castingu třeba milostné scény?

Proboha, to ne! Ne, prostě mají společně čtenou zkoušku. Je to podobné, jako když se díváte na dva lidi, kteří spolu mluví někde v místnosti. Stačí se na to zaměřit a vidíte, jestli mezi nimi něco vzniká. Je to jako na večírku, vidíte bavit se dva lidi a říkáte si: „Hmm, to, co se mezi nimi děje, je docela sexy!“ A ano, Mike Faist i Josh O’Connor měli se Zendayou čtenou zkoušku. A režisér Luca Guadagnino je prostě nejlepší. O chemii rozhodně něco ví, má vkus a odhadne, co je sexy, a není to prvoplánové. Takže když došlo na lámání chleba, měla jsem tam skutečného mistra.

Jaký byl nejnáročnější casting, který jste dělala?

Na jednom právě pracuji, takže ho ještě nemůžu jmenovat. Každopádně mi připadá, že jde vždycky právě o ten, ve kterém jsem aktuálně ponořená. Mám vždycky pocit, že to je to nejtěžší. Všechno je těžké a má své překážky. Náročný byl třeba casting filmu 12 let v řetězech. Než jsme našli Lupitu Nyong’o, prohledali jsme doslova celý svět.

Obsazovala jste také film, který si aktuálně odbyl velmi sledovanou premiéru v BenátkáchJoker: Folie à Deux. Jaké bylo pracovat s Lady Gaga?

Film jsem už měla možnost vidět a řeknu vám jedno: Lady Gaga je neuvěřitelná! Jistě, byla skvělá už ve Zrodila se hvězda (2018), ale tehdy šlo o roli, se kterou se mohla velmi snadno ztotožnit. Ale v Jokerovi je neskutečná. Už jen to, že dokáže sekundovat výkonu někoho, jako je Joaquin Phoenix! Myslím, že budete překvapení, jak moc dobrá je.
Foto: Taylor Johnson
Francine Maisler

Je rozdíl, když pracujete s režisérem-mužem a režisérkou-ženou?

Přistupuji k práci stejně. Ovšem pokud jde o ženu, o režisérku, je v tom velké nadšení – prostě proto, že ženám stále ještě chybí příležitosti. A vím, že existuje tolik skvělých a tentovaných žen! Abych byla upřímná, pokaždé, když dostanu žádost o spolupráci a jde o režisérku, řeknu ano.

Mění se v tomto směru v Hollywoodu poměry?

Ne dostatečně a rozhodně ne rychle. Temný případ například režírovala Issa López. Já režiséry nenajímám, ale co ze své pozice můžu udělat, je říkat takovým nabídkám ano, a dopomoci tak dílům ženských autorek svou odborností k tomu, aby byla úspěšná.