Podle vzoru Švédska

Něžné varování: Ze str. 20 červnového vydání Vogue Czechoslovakia vane osvěžující vítr ze severu. Uvedení Vogue Scandinavia se blíží, a tak na vás na našich stranách čeká pár skvělých tipů ze země, kde redakce nové, sesterské edice sídlí. Ne vše se ale do tištěného čísla vešlo.

V čem bude právě Vogue Scandinavia jiná? „Náš přístup spočívá v tom, že stavíme digitální verzi magazínu na první místo. To v praxi znamená, že budete mít přístup k exkluzivně vytvořenému obsahu vždy skrze telefon,“ představuje šéfredaktorka Martina Bonnier svou vizi. Magazín bude vycházet šestkrát ročně, ale nečekejte, že ho najdete tradičně na stáncích. „Bude se prodávat pouze online, a to jako módní doplněk. Zážitek ze čtení umocní papír příjemný na dotek, ručně vyráběná dárková krabice, kurátory sestavený playlist i originální vůně.“

Digitál coby priorita jde v ruku v ruce s udržitelnou misí skandinávské edice. „Jsme hrdí na to, že můžeme celý distribuční řetězec zbavit veškerých plastů, což je unikátní. Všechen papír a obalové materiály jsou vyráběné lokálně ve Finsku, a to nejstarší korporací na světě Stora Enso, založenou v roce 1288. Také budeme prvním magazínem Condé Nast, který jako uhlíkově neutrální už začíná.“

Tři lokální značky, pro něž má Martina slabost? Kalix Löjrom, severošvédský kaviár, dále Hope – oděvní značku s genderfluidním přístupem k módě, a také návrhářku bot Sania D’mina. (Rozhovor s Fridou Bard, která u Hope dohlíží na design, anebo odpověď Saniy na to, co dělá dobrou botu dobrou botou, najdete v našem červnovém čísle.)

„Diversita, kreativita a individualita jsou klíčové pojmy této velmi současné značky, která se lehounce inspiruje pánským krejčovstvím,“ dodává o Hope švédský velvyslanec Fredrik Jörgensen. I on pro ni má slabost. Jaké jsou podle něj další highlighty švédské módy?

Eduards Acessories: „Líbí se mi, jak bytostně švédský celý koncept je. Tradiční materiály i design jsou použity v moderním kontextu, s jasným důrazem na udržitelnost a nadčasovost.“

Avavav: „Linda Friberg přistupuje k udržitelnosti jinak než ostatní. Navrhuje krásné, odvážné modely z přebytkových látek italských módních návrhářů. Přestěhovala se s rodinou do Florencie, kde tvoří své osobité kreace v duchu skandinávského minimalismu i italského expresionistického luxusu.“

House of Dagmar: „Filozofií House of Dagmar je již od samého začátku v roce 2005 udržitelnost v souladu s přírodou, spojená se severskou jednoduchou elegancí. Právě teď mají celou jarní kolekci v nádherném neopracovaném lnu.“

Self Cinema: „Designéři, kteří se odtrhli od švédské značky Acne Studios, aby vytvořili mladou, kvalitní a progresivní módu v udržitelných materiálech, jako je organická bavlna a econyl. Jejich anoraky jsou dnes už ikonické.“

Bite Studios: „Bite je luxusní módní značka, která je oddaná ochraně přírody a zároveň udržuje vysoký standard návrhů a zpracování svých nadčasových modelů v přírodních, ekologických a obnovitelných materiálech.“

Jeden tip si dovolím i já: Stora Skuggan, parfémářský dům založený partou přátel žijících ve Stockholmu, je jedním slovem povznášející. Název patří lesnaté oblasti na severu města, ale také v překladu znamená „velký stín“. Značka se vymezuje vůči přežitým klišé světa vůní, jako je vyobrazování sexuality, machismu nebo čistoty, a odmítá rozdělování vůní na dámské a pánské. Její parfémy čerpají inspiraci z mýtů a jsou sympaticky neotřelé nejen svým složením, ale také podobou svých flakonů, které si zaslouží čestné, dobře viditelné místo v interiéru. Zakladatelé značky Tomas Hempel a Olle Hemmendorff byli tak laskaví, že mi poslali testery, které nyní střežím jako Glum svého miláška, a krátce si se mnou o své značce popovídali.

Stejně jako já, i Tomas trpí misofonií. „Kam až mi sahá paměť, určité zvuky pro mě byly torturou. Samozřejmě si umím užít hudbu nebo ptačí zpěv, ale některé ‚špatné‘ zvuky mě zkrátka dovedou extrémně rozladit, jsem z nich smutný, někdy dokonce v depresi. Na opačné straně tohoto spektra pro mě vždy byly vůně. A tak jsem čichal ke všemu, co si ke mně našlo cestu. Ne k parfémům, spíš všednějším věcem, jako je země, betonová zeď nebo oblečení přátel. To ve mně zasadilo myšlenku naučit se parfémářské řemeslo, z čehož se později stala posedlost.“

Co mi připadá na tomto mladém parfémářském domu obzvlášť sympatické, je lehkost, se kterou k řemeslu přistupují. Nepředstírají, že vám jejich vůně změní život, ani že za vás o vás všechno řeknou. „Je těžké něco předpokládat na základě parfému, pokud nevíte, proč ho má daný člověk na sobě,“ uvažuje Olle. „Navoněl se jím, protože má pocit, že vyjadřuje jeho osobnost? Myslí si, že je díky němu atraktivnější? Anebo se mu zkrátka líbí?“ Trefa do velkého, černého stínu, řekl bych. O víkendech rád nosím Mistpouffer, Moonmilk je pro mě zase záležitostí noci. Při práci mě bdělého a inspirovaného udržuje Silphium, Thumbsucker má v sobě jistou bezstarostnost prvních teplých dní roku a Fantôme de Maules mě pokaždé, třebaže posté, dovede překvapit svou tajuplností. Miluju je všechny. Nechci jen jeden. A děsím se dne, kdy mi testery dojdou.

Také o Stora Skuggan se můžete více dozvědět v našem červnovém čísle. Víte vůbec, že je ode dneška na stáncích?