Sustainability
Volání zodpovědnosti: Čemu by měly módní značky věnovat zvýšenou pozornost?
Martin Váša18. 11. 2021
Během kodaňského týdne módy proběhlo první udílení Cen udržitelnosti. Vyhrála značka House of Dagmar. Dio Kurazawa, odborník na udržitelnost a jeden z porotců, radí, jak by se módní tvůrci měli zasazovat o lepší budoucnost sobě i planetě.
Foto: Courtesy of House of Dagmar
Kodaňský týden módy proběhl v digitální podobě. Díky partnerství se Zalandem mohli designéři při prezentaci svých kolekcí využít nové platformy Zalando Greenhouse a zároveň se přihlásit do soutěže o první Cenu udržitelnosti. Vítězem se stala značka House of Dagmar. V návaznosti s prodejcem módy vytvořila exkluzivní kolekci, v rámci níž dál zkoumá možná udržitelná řešení.
Součástí poroty byl i Dio Kurazawa. Dio je ve válce. Jeho protivník? Odpad, znečištění, vykořisťování pracovní síly. Jeho bojiště? Módní průmysl. Právě na něj se značky obrací, když jim dojde, že pokud nebudou udržitelné, dost možná v blízké budoucnosti nebudou vůbec.
Co pro značky při cestě za udržitelnější budoucností zpravidla představuje největší překážku?
Čím větší značka, tím těžší je pomoct jí zavést zodpovědná řešení. Čím je totiž větší, tím komplexnější má dodavatelský řetězec, a často se stává, že ani nemá tušení, kolika články její produkt prochází. Většina z nich také navštěvuje pouze své dodavatele z první úrovně (tzn. ateliéry, kde se stříhá a šije), zhruba dvakrát až čtyřikrát ročně. O zbylých úrovních, natož o tom, jak ovlivnit svou uhlíkovou stopu, nemají pořádný přehled. Největší překážkou je pro ně pak jednoduše porozumět pohybu zboží, které je potřebné k vyrobení jejich produktů.
Naopak malé a střední podniky jsou agilnější, obzvlášť v případě značek mladých designérů. Ahluwalia Studio, Labrum, Collina Strada nebo Lola Studio chtějí mít vliv na všechny dodavatelské úrovně, lépe se jim pak rozhoduje o svých zdrojích, a tím pozitivně ovlivňují životní prostředí.
Foto: Courtesy of House of Dagmar
Co je pak největší překážkou pro vás?
Na hledání řešení spolupracujeme s úžasnými lidmi, kteří podporují cirkulární model, biodiversitu, 3D tkaní a tisk, recyklaci ještě před zákazníkem i po něm, upcycling, blockchain, udržitelné barvení a dokončení oděvu, ale i balení a spoustu dalšího. Co mě bolí nejvíc, je vidět značku, ať už jakékoliv velikosti, jak využívá takové lidi k tomu, aby mohla vyprávět zelený příběh, aniž by daná řešení přijala za standard svého podnikání. Tolik jich chce zkrátka sem tam uvést kapsulovou kolekci, aby daly najevo, že je zodpovědnost zajímá, ale sedmdesát i více procent jejich kolekcí vzniká bez ohledu na planetu. Kvůli tomu tito lidé končí s negativní zkušeností a často je to nutí přehodnotit svůj postoj k odpovědnosti. Značky zkrátka musejí navrhovaná řešení přijmout, implementovat je do svého modelu podnikání; nebýt dodavatelského řetězce, nevydělávaly by. A takoví poradci si zaslouží místo u stolu (a tím myslím sdílení zisku) za svůj pozitivní vliv, jak na jednotlivé značky, tak na naši planetu.
Co si lidé o zodpovědném přístupu k módě často myslí, ale není to přitom pravda?
Že zodpovědná móda nemůže být cool a esteticky líbivá. Často slýcháme, že takové oblečení je nudné, a to jednoduše není pravda. Pracujeme s vlivnými a luxusními značkami, abychom to dokázali. Některé z nich jenom necítí potřebu komunikovat, že jsou zodpovědné, ale raději se soustředí na to, aby si osvojily udržitelná řešení.
Foto: Courtesy of House of Dagmar
Může mít zodpovědný přístup vliv na to, jak produkt vypadá?
Před osmi lety, když jsem začínal, bych odpověděl, že ano. Když přišlo na design, zodpovědnost představovala spoustu omezení. Dnes už naše kapitalistické ekonomiky vrhají světlo na potřebu zodpovědných řešení v módním průmyslu, jako jsou alternativy kůže, udržitelná balení, recyklování odpadu, v laboratořích vypěstovaná bavlna, konopí, to vše pomáhá podobná omezení překonávat. Čím více lidí se zajímá o cirkulární model, tím kritičtějším okem se hledí na materiály. To jsou samé dobré změny.
