SpolečnostVogue CS x Red Salon Concept Store: New Talents
tým VOGUE1. 8. 2021
Vogue CS má slabost pro lokální tvůrce, Red Salon Concept Store jejich díla každý rok prezentuje v projektu Identita. Dobrý důvod spojit síly a představit vám mladé a nadané lidi, které čeká velká budoucnost. Právě oni budou tváří letošního ročníku i pop-upu, který v září společně v prostorách salonu otevřeme.
Co je ústředním tématem vaší tvorby?
Pracujem s témou návratu k remeselnej výrobe odevov, či už ide o samotné tkanie alebo o pridanie detailov paličkovanej čipky alebo ručného plisovania do svojich kolekcií. Vždy sa snažím nájsť remeselníkov zo Slovenska, ktorí sa daným technikám venujú a následne vytvoriť odev, ktorý zapadá do filozofie, ktorej verím. Vytvárať menej kúskov, pri ktorých viac než len vizuálny efekt je pre mňa dôležitý materiál, remeselné spracovanie a príbeh. Verím, že dnes už odev nemôže byť len o tom, čo je viditeľné na prvý pohľad, ale človek by mal ísť viac do hĺbky. Veriť tomu, čo má oblečené a čo tým podporuje. Aj vo svojom štúdiu som sa venovala textilnej tvorbe, kde som sa venovala skôr voľnej tvorbe a z techník to bolo najmä tkanie. Mala som však priestor a slobodu nachádzať vlastnú cestu, a tú som aj našla.
Jaké produkty nabízí vaše značka?
Všetko, čo robím vlastne nadväzuje na moje štúdium a stáže, ktoré som mala možnosť absolvovať. Venujem sa tvorbe odevov, ale rovnako aj voľnejším dielam ako sú tkané tapisérie. Chcela by som, aby časom naše štúdio prerástlo do priestoru na vzdelávanie a aj tvorivú činnosť pre verejnosť, čo sa už postupne aj deje.
Foto: Courtesy of Kristína Plavčan Šipulová
Foto: Courtesy of Kristína Plavčan Šipulová
Foto: Courtesy of Kristína Plavčan Šipulová
Popište proces vzniku produktů od výroby materiálů až po finální výrobek.
Začínam vždy inšpiráciou, rešeršom, premyslením celej kolekcie. Túto ideu si držím v hlave, píšem si na papier slová, myšlienky. Pokračujem výberom vlákien, nasleduje príprava krosien a samotné tkanie, tvorba strihov, skúšky a úprava, šitie, fotenie… Sú to mesiace práce a spolupráce.
Väčšinou je do celej tvorby zahrnutých okolo 5 ľudí, ktorý sú rovnako dôležitý v celom procese.
Foto: Courtesy of Kristína Plavčan Šipulová
Pracujete s nějakou specifickou technologií, materiály nebo výrobci?
Vo svojich kolekciách využívam najmä tkanie. Pracujem výlučne s prírodnými materiálmi, ako je ľan, konope, bavlna, hodváb a vlna. Svojich dodávateľov vlákien mám lokálnych alebo nanajvýš sú to všetko materiály pochádzajúce z Európy. Jedine pre hodvábne vlákna je to Japonsko, a tie následne kombinuje so starodávnymi ľanovými vláknami zo Slovenska.
Co si představíte jako první ve spojitosti s novými začátky?
Poriadok, čistú myseľ, vôňu, odhodlanie a radosť.
Kdy jste naposledy prožívala nový začátek?
Prežívam ho momentálne v mojom živote a je to krásny pocit.
Co je ústředním tématem tvé tvorby?
Koncept mé tvorby reaguje na zrychlené vnímání času současného života a nositelky nabádá ke zpomalení. Téma tvorby vychází ze své vlastní podstaty. Protože čas a také trpělivost jsou důležitými pojmy při celém náročném procesu zpracování ovčího rouna do finálního oděvu. Velmi se zajímám o trvale udržitelný rozvoj naší země. A tak pracuji s přírodními obnovitelnými zdroji, tedy s ovčím rounem pro výrobu látek a elektřinou z vlastní malé vodní elektrárny pro šití samotných oděvů.
Jaké produkty nabízí tvoje značka? Mají nějakou návaznost na tvoje studium?
Nápad s vlastními vlněnými látkami vznikl už při mé diplomové práci a rozvinul se před dvěma lety v rámci post-magisterského programu na Vysoké škole Uměleckoprůmyslové. Projekt, který jsem tehdy dělala, zpracovával nevyužité ovčí rouno do vlněných látek pro následné semestrální zadání studentům módní tvorby pod vedením Pavla Ivančice. S výrobou českých vlněných látek pokračuji a pro své klientky nabízím pod vlastní značkou svrchní oděvy z obdobných látek šité na míru. Vedle toho ještě pracuji na projektu, který má za cíl rozšířit vlněné látky mezi odbornou veřejnost, tedy mezi další designéry.
Důležitým bodem ve tvé tvorbě je lokálnost, udržitelnost a také vlastní materiály. Můžeš popsat proces vzniku oděvu?
Na výrobě pracuji s ojedinělou a jedinečnou českou tkalcovnou ve Strmilově. Některé látky jsou z ovčí vlny, pocházející přímo z oveček z mé soukromé farmy a některé jsou z mixu jihočeských a evropských ovcí. Vlna se musí ostříhat, vyčistit od hrubých nečistot, to je především hnůj a sláma. Celý kožich ovečky se nezpracovává. Jsou místa, kde je vlna kratší a taková se nepoužívá. Následuje praní a poměrně dlouhý řetězec úkonů, na jehož konci jsou vlákna urovnaná jedním směrem sesekávána, tedy točena do příze. V tomto kroku se může příze obarvit a pak je připravena ke tkaní na tkalcovském stavu. V tento moment navrhuji vazbu, barevnost a další detaily. Tkaniny nechávám zaplstit, tím redukuji kousavost, vylepšuji vlastnosti látky, a proto je finální oděv vhodný pro přímý kontakt s pokožkou.
Foto: Courtesy of Linda Havrlíková
Foto: Courtesy of Linda Havrlíková
Foto: Courtesy of Linda Havrlíková
S kolika výrobci v rámci tohoto procesu spolupracuješ?
Spolupracuji se dvěma českými výrobci, v jejichž firmách se ještě dochovaly stroje po věhlasném vlnařském průmyslu. Pro vlněné kabátky šité tradičními technikami oslovuji profesionální krejčové, aby byl výsledek dokonalý. V mé práci je nezbytné nechávat provádět většinu úkonů u odborníků. Tak je zaručen ten nejkvalitnější finální produkt. Vedle toho mám ale také řadu produktů, které dělám sama.
Co si představíš ve spojitosti s novými začátky?
Tento čas, tedy zaří a říjen, obvykle znamená v mé tvorbě vyvrcholení procesu výroby oděvů a jsem v očekávání zpětné vazby z okolí. Zaří je měsíc, který mám moc ráda odjakživa. A vždy jsem ho měla spojený s něčím novým. Po úmorném létě se vracím do zajetých kolejích a plánuju nové projekty. Podzim mám ráda především proto, že se příroda rozehrává všemi barvami. I když na farmě je stále ještě dost práce, kopou se brambory, sklízí se ovoce, půdě se dávají nové živiny. Také se musí zrevidovat počty oveček a vyměnit berana pro novou krev a zdraví celého stáda pro další rok.
Kdy jsi naposledy prožívala nový začátek?
Novým začátkem bylo pro mě přestěhování se na rodnou venkovskou samotu. To bylo loni v lednu. Člověk totiž věci vnímá úplně jinak, než když tam žil jako dítě. Rozdíl je především v zodpovědnosti. Aby vše fungovalo, všeho bylo dostatek a zvířata byla šťastná. A tím se učím spoustu nových věcí a každý den nějakým způsobem překračuji své hranice. Usedlost je velmi stará a já jí opravuji pomocí tradičních stavebních technik. Cílem je mít kolem sebe pouze přírodní materiály, které jsou v sepětí s přírodou. Protože zpětné napojení člověka na přírodu, v dnešní příliš uspěchané době mě osobně vrátilo do života ten jeho původní smysl.
Jak dlouho se věnuješ pleteninám a čím tě oslovily natolik, že jsi se na tuto technologii začal specializovat?
První pokusy jsem začal dělat v roce 2016 na domácím pletacím stroji Knittax z NDR. Tehdy to byla klauzura na UMPRUM. Později jsem se k profi pletení dostal ve spolupráci s Adamem Kostem, pro kterého jsem vyvíjel pleteniny, které se pak pletly na průmyslových strojích. Co mě oslovuje je velká tvůrčí svoboda – začínáme vláknem a končíme oděvem. Baví mě zkoumat možnosti jak materiálů, tak samotné techniky pletení. Jelikož se pletení nevěnuje tolik návrhářů, i když jde o obrovský segment módy, tak jsem navíc viděl potenciál v budoucím pracovním uplatnění. Rychle se ukázalo, že o pletení je obrovský zájem, ale chybí šikovní lidé.
Foto: Courtesy of Mikuláš Brukner
Jsou v pletařství určité trendy, podle kterých se tato technologie bude do budoucna ubírat?
Já osobně vidím budoucnost ve 3D bezešvém pletení. To znamená, že stroj uplete hotový svetr a není potřeba ho sešívat, což šetří čas. Pletení celkově může být velmi udržitelné, jelikož se díly oděvu nestříhají, ale pletou přímo do požadovaného tvaru. Myslím, že pletení bude brzy fungovat jako 3D tiskárna, kde si zákazník na míru nechá uplést výrobek, jaký si vybere. To by mohlo pomoci jak s nadprodukcí, tak s náklady na transport oblečení. Trendem bude také pletení, které vypadá podobně, jako ruční pleteniny, ale já tímto směrem nechci jít. Chci respektovat možnosti stroje a nesnažit se něco napodobovat ale naopak využit na maximum potenciál jaký mi stroje dávají.
Máš nějakou oblíbenou technologii nebo typ příze, který tě nepřestává fascinovat? Věnuješ se tématu udržitelnosti?
Jak už jsem říkal, zaměřuji se na 3D pleteniny. Vidím v nich velkou budoucnost. Ale navrhovat je je obrovská výzva. Je třeba mít prostorovou představivost, chápat pletení a ještě umět promítnout vlastní vkus. Ale je to magicky moment, když ze stroje vypadne cely hotový kus.
Z materiálů mě nikdy nepřestane fascinovat vlna. Má milion podob a spoustu zajímavých vlastností. Někdy hřeje, jindy chladí, někdy je hebká a jindy kouše. Nedávno jsem pracoval s režnou slovenskou vlnou. Byla tak přírodní, že voněla a lepila lanolinem a padaly z ní kousky slámy a pyl. A takovou vlnu jsem pletl nejmodernější japonskou technologií na strojích Shima Seiki. Taková kombinace materiál-technologie mě ohromně baví. Toto vidím jako jednu cestu. Druhá jsou pak nejmodernější materiály na sportovní, technické nebo zdravotnické výrobky. Myslím, že pletení má šanci byt nejen krásné, ale také pomáhat lidem. Časem bych se rád věnoval pleteninám ve zdravotnictví. Už dříve jsem v jednom projektu pletl doplňky, které měly ulevovat od úzkostí. Nechci dělat módu jen pro krásu, ale také, aby řešila nějaký problém.
Foto: Courtesy of Mikuláš Brukner
Foto: Courtesy of Mikuláš Brukner
Foto: Courtesy of Mikuláš Brukner
Co si představíš jako první ve spojitosti s novými začátky?
Představím si sebe v loni v květnu, kdy jsem se na konci studia po pěti letech na UMPRUM začal učit úplně nové řemeslo – pletení. Vzniklo to trošku z nouze, nebyl tu v Česku nikdo, kdo by dokázal převést moje návrhy do pletenin. Tak jsem si řekl, že to musím udělat sám. Jinak jakýkoliv začátek je vždycky zároveň vzrušující i děsivý. Opouštíš známé prostředí a postupy a vydáváš se do neznáma. Pro mě je extrémně důležité si v sobě, po celou dobu, co na něčem dělám, udržovat emoce ze začátku. Nikdy nevím, kam chci projekt dotáhnout, ale vím, jak jsem se cítil na začátku. Začátek je hodně důležitý taky protože to znamená, že něco skončilo a můžu to nechat za sebou. Něco jsem se naučil a teď to můžu využít v dalším projektu.
Kdy jsi naposledy prožíval nový začátek?
Mám pocit, že začátky zažívám hodně často. Ale zlomový okamžik z poslední doby pro mě bylo dostudování školy a začátek vlastní samostatné „kariéry“. Což bylo hodně strašidelné, ale mám kolem sebe skvělé lidi, jak profesně, tak osobně. Takže tenhle začátek byl naopak krásný a díky bohu celkem lehký.
Kdo stojí za projektem Balance is Motion?
Studio tvoří Eliška Knotková, Maria Nina Václavková, Filip Mirbauer a Tereza Andresová. Propojujeme designérskou kreativitu s analytickým přístupem k environmentální problematice a know-how v oblasti inovativních materiálů. Naší filozofií je hledání rovnováhy. Pro klienty chceme vytvářet řešení, která vyvažují estetické, funkční a environmentální aspekty designu.
Foto: Courtesy of Balance is Motion
Co nabízíte a v čem se lišíte od konkurence? Vytváříte i fyzické produkty a realizace nebo se věnujete spíš konzultacím?
Poskytujeme služby v oblasti ekodesignu produktů a materiálového poradenství. Naši klienti jsou jak z kreativních, tak i průmyslových odvětví. Od konkurence se lišíme především tím, že v procesu navrhování využíváme analytickou metodu Life Cycle Assessment (LCA). Umíme tak už na počátku vývoje odhalit a vyčíslit dopady daného produktu na životní prostředí, a to napříč jeho celým životním cyklem. Předcházíme tak greenwashingu a cílíme na konkrétní environmentální hotspoty. Poskytujeme jak dílčí konzultace, tak i komplexní návrh fyzického produktu včetně případného nalezení vhodného výrobce.
Které materiály nebo techniky vás v poslední době nejsilněji oslovily?
Fascinují nás principy biomimicry, které nám designérům umožňují učit se od přírody a nacházet efektivní řešení nejrůznějších výzev. Velmi slibná nám připadá oblast mikrobiálních biotechnologií a možnosti jejich využití nejen v textilním průmyslu. Například alternativa kůže, která je vyrobena speciálně upravenými kvasinkami. Ty dokážou produkovat kolagen – základní stavební složku živočišné kůže, která materiálu dodává obdobné funkční vlastnosti a vzhled, jako má vyčiněná živočišná kůže. Velmi nás zajímá také práce s 3D strukturou materiálů na nano úrovni. Nanostruktura může materiálu poskytnout iridescentní barevnost, jakou mají křídla motýlů rodu Morpho, a to bez použití jakéhokoliv barviva. Podobně je také možné dodat materiálu antibakteriální vlastnosti, schopnost samočištění nebo třeba voděodpudivost.
Foto: Courtesy of Balance is Motion
Co si představíte jako první ve spojitosti s novými začátky?
Ve společnosti a na naší planetě probíhá celá řada zásadních změn. Nové začátky pro nás znamenají hledání větší otevřenosti k těmto proměnám a novým výzvám, které přinášejí. Učíme se rychleji přizpůsobovat. A to nás opět přivádí k již zmíněnému principu biomimicry. Ten je pro nás velmi spjat s neustálým učením se, pozorováním přírodních procesů a také pokorou. Protože ty nejgeniálnější principy a východiska z krize už za nás příroda stejně vymyslela.
Kdy jste naposledy prožívali nový začátek vy a jak?
Pro nás je velkým a vzrušujícím začátkem založení Balance is Motion. I přesto, že nezačínáme od nuly a stavíme na různorodých zkušenostech členů našeho týmu, je to velké dobrodružství. Spojením nás jako kolegů se také spojily tří různé sféry - design, progresivní materiály a analytický pohled na udržitelnost. Toto propojení nám dává smysl a energii, stejně jako naši klienti. Máme od začátku štěstí na firmy, které za námi přichází s vlastní silnou motivací vyvíjet produkt tak, aby co nejméně zatěžoval životní prostředí.
Budu, odpovídá Anna Antošová
Kdy vznikl projekt Budu, kdo za ním stojí a co vás k založení vedlo?
O projektu jsme s (manželem – pozn. red.) Adamem mluvili alespoň dva roky, ale zásadní roli pravděpodobně sehrál lockdown. Trávili jsme hodně času společně a tím, že jsme měli ještě větší nutkání k tomu kultivovat prostor kolem nás, donutilo nás to projekt v lednu tohoto roku vypustit. Na českém trhu jsme postrádali kvalitní lokálně vyráběný nábytek, který by odpovídal našemu vkusu, a tak jsme se prostě rozhodli ho začít dělat sami.
Na co se specializujete?
Začali jsme menšími produkty, jako jsou věšáky, poličky a boxy na květiny a knihy. Dále jsme produkty rozšířili o variantu s ratanovým výpletem, který milujeme. V portfoliu máme také konferenční stolek a jídelní stůl a momentálně pracujeme na dvou dalších větších produktech.
Je vám blízké téma udržitelnosti?
Udržitelnost je pro nás důležitá a chápeme ji na více úrovních. Od začátku jsme poháněni snahou o tvorbu takových produktů, které s námi zůstanou roky. Dříve se nábytek dědil z generace na generaci, dnes se nakupuje spíše na základě aktuálních trendů, a tudíž dochází k obrovské spotřebě. Snažíme se dodržovat hodnoty udržitelné výroby. Pracujeme s přírodními materiály, a proto je pro nás důležité, odkud materiály pochází a aby jejich produkce byla v souladu s přírodou. Odebíráme pouze dřevo z českých lesů, vše vyrábíme v Praze a usilujeme primárně o kvalitní zpracování výsledného produktu.
Pracujete rádi s určitou specifickou technologií, která je vám vlastní?
Pracujeme jak s novými technologiemi, tak i se starými výrobními postupy, které se snažíme oživit a popularizovat. Nové technologie uplatňujeme například ve výrobě štítků s logem, které vznikají pomocí 3D tisku. Díky tomu jsme schopni vyrobit štítky bez odpadního materiálu. Vzhledem k tomu, že nevyrábíme strojově, ale pouze ručně, klademe důraz hlavně na profesionální truhlářské řemeslo. Specifický je pro nás ručně dělaný ratanový výplet. Tato v naší zemi tradiční technika už prakticky vymizela. Ruční ratanový výplet je vysoce kvalitní a jeho velkou výhodou je, že je možné jej opravit. Spolupracujeme s lidmi z regionu a snažíme se je podporovat i ekonomicky.
Co si představíte jako první ve spojitosti s novými začátky?
Vybaví se nám pocit změny, nadšení pro novou věc, krok do neznáma, který doprovází vzrušení s každým malým, novým pokrokem.
Kdy jste naposledy prožívali nový začátek vy a jak?
Pro nás je momentálně aktuální vstup do manželství. Nový začátek našeho několikaletého vztahu. Cítíme ještě hlubší propojení a těšíme se na všechno, co je před námi.
Kdy vznikl projekt Česká síťovka, co vás k němu vedlo a jak zpětně hodnotíte reakce okolí?
Značka Česká síťovka vznikla před deseti lety. První dva roky, se jednalo pouze o pilotní projekt, zda by značka mohla mít reálnou šanci na úspěch.
Češi jsou od nepaměti velmi vynalézaví a spousta naší tvorby je známá ve světě. U síťovky, jakožto prvorepublikového českého vynálezu, tomu tak chvilku bylo. Tyto síťovky, který málokdo zná se skutečně prodávaly v Německu, Francii nebo třeba Kanadě, měly jeden malý háček a tím bylo, že nikdy nebyly nositeli žádné značky, jednalo se o pouhý produkt.
Tento aspekt zapříčinil, že je mohl vyrábět kdokoliv a kdekoliv a nebyl kladen důraz na kvalitu a design celého produktu. Právě proto si většina z nás pamatuje chemlonové totalitní sítové tašky, za které se člověk styděl.
Pro mě to byl hnací motor, abych ukázala, že pravá síťovka není ta, co si ji lidé pamatují z éry komunismu, ale ta prvorepubliková, která se vyráběla v různých modelech ve formě klasických nákupních, vycházkových s koženými uchy nebo batůžku.
Reakce okolí byly smíšené. Spousta lidí si tyto produkty oblíbilo, někdo naopak negativně hodnotil, že se mu do síťovky vylilo mléko v plastovém pytlíku. Okolí pozitivně začalo hodnotit, že retro je v módě a ocenilo alternativu k igelitovým taškám.
Foto: Courtesy of Netty.studio
Z Český síťovky se stalo Netty studio. Proč, kdy a jak k tomu došlo?
Jedná se o dlouhodobý proces, nikdy jsem nechtěla zůstat pouze u jednoduchých síťovek, ale lákalo mě ji povýšit na stylový doplněk.
Pod značkou Česká síťovka budou i nadále klasické síťovky k dostání, ale Netty studio je více zaměřené na fashion produkty a síť bude vždy podstatnou součástí. Někde bude pouze symbolická, jinde funkční.
Netty studio nebude tvořit pouze tašky a kabelky, ale mám ambici mít přesah i do nábytku či limitovaného oblečení.
S jakými materiály pracujete na svých produktech? Řešíte nějakým způsobem udržitelnost?
Na udržitelnost se snažíme klást velký důraz. Pracujeme převážně s certifikovanou bavlnou a dalšími přírodními materiály jako například bambus. Každý materiál má své pro a proti. Nově začínáme pracovat s materiálem z recyklovaných PET lahví.
Chci se více zaměřit na práci s kůží, protože je to materiál, který vám skutečně vydrží celý život. Vždy spolupracujeme s ověřenými dodavateli, abychom znali původ.
Popište blíže technologii, kterou ve výrobě používáte.
Nabízíme více druhů síťovek od ručně pletených metodou uzlování a makramé. Nejvíce používáme bavlnu s příměsí spandexu, který dává výslednému produktu pružné vlastnosti. Většina síťovek se vyrábí z metráže a následně se pod rukama našich českých švadlen šije.
Převážná většina produktů vzniká formou testování nových tvarů a přidáváním dalších netransparentních materiálů což posouvá síťovku do nových sfér.
Například síťový koš s odepínatelnými koženými uchy, se může doplnit o koženou mini kabelku. Barevnou kombinaci síťovky, madel a kabelky si zákazník může zvolit dle osobních preferencí, dále jsme schopni tašku opatřit monogramem, čímž vzniká plně personifikovaný doplněk.
Tento projekt vznikl ve spolupráci s ověřenou a velmi kvalitní značkou Brašnářstvím Tlustý.
Co si představíte jako první ve spojitosti s novými začátky?
Je to především naše nová značka Netty, která spatří světlo světa, což vnímám jako podstatný nový začátek. Veškerý marketing se bude dělat úplně jinak, protože se bude mířit na úplně jinou cílovou skupinu zákazníků. O té značce už přemýšlím vlastně od začátku, co jsem založila Českou síťovku, takže je to pro mě takové vyústění první dekády.
Rovněž mám dlouhodobě rozpracovaný showroom na Náplavce, který bych už chtěla konečně oficiálně otevřít.
Kdy jste naposledy prožívala nový?
Nový začátek byl určitě s narozením mé, teď už sedmileté dcery, kdy jsem musela jako pracující matka hodně slevit ze svých zájmů a aktivit a pro hodně aktivního člověka je to občas trochu svazující, ale zase mě to přineslo spoustu nových obohacujících pohledů na svět.
Mnohdy časté zastavení a vnímání sebe je možná větší dobrodružství než nějaká „aktivita pro aktivitu“. Když se začneme více vracet k sobě, budeme možná více svobodní.
Jak a kdy vznikl Project Sapience?
Project Sapience vznikl jako má diplomová práce na UMPRUM v roce 2019, v ateliéru Liběny Rochové. V posledních letech studia jsem do své tvorby běžně promítala různá sociální témata, jako třeba kolekce pro lidi na vozíku, a jim podobné. Tyto v módě neobvyklé přesahy se pro mě v tvorbě staly tím nejdůležitějším. Ekologická katastrofa módního průmyslu se tehdy začala citelně projevovat a uvědomila jsem si, že pokud chci v oboru pokračovat, budu muset najít nějaké východisko, které by naplňovalo ekologické zájmy a udržitelný proces a zároveň by stále poskytovalo prostor pro mou uměleckou realizaci. Také jsem si uvědomila, že mi zde chybí designérsky plnohodnotná alternativa, kde by si lidé mohli zajistit vizuálně kvalitní a duchaplné oblečení, cenově dostupné a s nějakou přidanou hodnotou. Tvůrců, kteří vytvářejí autorskou módu, byť udržitelnou, je stále více, mnohdy se ale cena (zcela adekvátně!) pohybuje ve vyšších částkách a běžný spotřebitel si často neuvědomuje, že se cena u lokálního tvůrce nemůže dostat na úroveň asijského trhu. Sílu a naplnění sem tehdy objevila ve sdílení know-how – čili poskytnutí cenově dostupného nástroje, aby si lidé mohli oblečení díky střihu a návodu vytvářet sami doma. Sapience je mladá značka a střihová nabídka zatím čítá osm střihů, devátý je na cestě a plánuji toho mnohem více.
Foto: Courtesy of PROJECT SAPIENCE / Ondřej Kubeš
Foto: Courtesy of PROJECT SAPIENCE / Ondřej Kubeš
Foto: Courtesy of PROJECT SAPIENCE / Ondřej Kubeš
Důležitou součástí projektu je udržitelnost a také vztah, který si majitelka k vlastnoručně zhotovenému oblečení vytvoří. Kdy a proč jste začala přemýšlet nad oděvem tímhle způsobem?
Myslím, že od samého počátku. Obecně všechno se vším souvisí a tento vztah je pro mě velmi významná přidaná hodnota, kterou vám řetězec a běžně ani designér v takové míře nenabídne. Jedním z pilířů udržitelnosti je dlouhodobost, tedy to, abychom neměli potřebu nakupovat každých 14 dní, abychom si věcí, které již máme vážili a pečovali o ně tak, aby nám krásné a funkční vydržely co nejdéle. Dlouhodobost a výdrž si dnes sice odporuje s kvalitou produktů fast fashion, která je záměrně fórová, za mě ale stále platí poměr, že za kvalitu se připlácí a s cenou roste minimálně míra servisu, který vám designér poskytne například opravou vaší oblíbené věci. Nicméně to je malá odbočka. Ve svém projektu vidím dlouhodobost právě skrze onen vztah mezi oděvem a majitelkou, který je z rázu velmi hluboký a osobní. Výroba ji stojí čas, vlastní iniciativu a úvahy nad barvami, či tvarem, v závěru i nejspíš překvapivé uvědomění, kolik práce a času je třeba k vytvoření zdánlivě obyčejného trička. Myslím, že celá koncepce je velmi promyšlená a každý účastník si najde to své, v čem se díky tomu posune nebo dovzdělá. Seberealizace je navíc prospěšná pro mozek i manuální dovednosti.
Také mohu téměř s jistotou říct, že když si něco vyrobíte sám, dostane se vám velmi naplňujícího a opojného pocitu. Na takový kousek ve skříni se díváte zcela jinýma očima. Není to jen kus, co jste někde zakoupili, ale je to doslova kus Vás, vašeho času a vašeho nápadu a dáte si hodně záležet, abyste si takové šaty nezničila hned na poprvé.
Přípravě střihů se věnujete sama, nebo je necháváte upravovat a zvětšovat pomocí profesionálních softwarů?
Každý můj nápad a posléze střih projde dlouhou cestou, než se dostane ke koncovému uživateli. Prototyp modelu od první představy až po tu finální si zpracovávám zcela sama. Většinou návrh projde řadou úprav a zdokonalení, dokud nejsem zcela spojená. Už od počátku nad designem přemýšlím tak, aby se dal i dobře vysvětlit v návodu. Je to poměrně vyčerpávající proces, každý tvůrce je svépomocí a díky praxi schopný svou představu prostě nějak dotáhnout do konce, pro mě je ale velký rozdíl připravit vizi tak, aby ji do konce dotáhl i někdo, kdo se šitím neživí a o technologii a všech souvislostech nemá až takové ponětí. Naučila jsem se nad tvořením přemýšlet úplně jinak a v praxi je to syntéza zkušeností, představivosti, předbíhání do budoucnosti a konec musí být stanoven ještě před samotným začátkem. Samozřejmě není možné vymyslet něco, co sedne všem a zvládne to ušít kdokoli – ale pracuji na tom, aby byla nabídka dostatečná. Výsledné prototypy mi digitalizuje Oděvní ateliér paní Dydovičové a grafický styl, který má Sapience na míru a je jím osázený každý střih, jsme vytvořili ještě za studia ve spolupráci s umělcem Olbramem Pavlíčkem. Průběžně navazuji různé spolupráce, je to kreativní prostor, kterou si díky konceptu mohu dovolit a dělá ho o to výjimečnějším.
Co si představíte jako první ve spojitosti s novými začátky?
Ani nevím, co mě napadá jako první. Začátky jsou všehochuť a dějí se porůznu každý den všem na zeměkouli. Jsou to rána, jsou to cíle a nové projekty. Jsou to prvotní vize a sny. A začátek je pro mě taky naděje. Já si začínám pořádně rozjíždět svou módní vizi, kterou se snažím redefinovat zažité představy a mohu jen doufat, že se lidé inspirují, připojí a zariskují se mnou. Začátky mohou být dobré i špatné. Myslím si ale, že člověk nikdy nemá přestat začínat, snadno ustane a zacyklí se. Na to je život krátký. Samozřejmě lépe se o takové „jízdě“ filozofuje, ale hůře se se všemi povinnostmi realizuje. Je to svobodná volba každého, ale myslím, že je prospěšné překročit svůj stín a prostě být otevřený začátkům, zocelovat se a třeba se sami překvapíte. Koho zaujala moje cesta, může svůj začátek zažít se střihem a něco si vyrobit – třeba to dopadne, třeba ne a nejspíš to bude lepší až na podruhé. Takový začátek vás může pohltit a nadchnout na celý život, tak proč se mu vyhýbat. V opačném případě příště začnete jinde.
Kdy jste naposledy prožívala nový začátek?
Myslím, že něco nového zažívám každý nový den. Velmi prožívám poslední dva roky, kdy mi definitivně skončila studentská léta a odplula jakási svobodomyslnost, která je s nimi spojená. Naopak jsem začala od nuly postupně realizovat své sny jako freelancer a živnostník, což teda není žádný med, zvlášť ne v době Covidu. Mám tedy pocit, že vše je pro mě nové, a i když někdy pochybuji, tak tuto éru beru jako neskutečnou výzvu a jakési vystoupení z komfortní zóny, kterou jako ambiciózní tvořivec prostě musím podniknout. Když mám čas se ohlédnout vidím, jaké jsem doposud měla štěstí na lidi, příležitosti, blízké a partnera, a to je vše energie, která se pozitivně promítá do práce. Jsem šťastná, že se mohu svobodně rozhodovat a žít si život plnohodnotně, to také není běžné a přeji to všem.
Foto: Courtesy of Softies Basic
Kdo stojí za projektem Softies Basic?
Hlavnou myšlienkou Softies je poskytnúť zákazníkom základné kúsky oblečenia na doma či na šport, vyrábané z luxusných, prírodných materiálov, ktoré nezaťažujú našu prírodu. Všetky kusy sú zároveň vyrábané na objednávky, na základe čoho sa snažíme znížiť nadprodukciu oblečenia v módnom priemysle. Softies veci sú zároveň inšpirované minimalizmom, takže z estetickej stránky sú primárne dominantné jednoduché tvary a prírodné, zemité farby. Za projektom stojí Paulína Lišková, modelka a stylistka, ktorá sa cez Softies snaží spojiť poznatky z kreatívneho biznisu spolu so štúdiom politických vied, zameraných na problematiku životného prostredia. Projekt vznikol v roku 2020 za podpory veľmi šikovných kamarátov z kreatívneho priemyslu a rodiny.
Jakou škálu produktů momentálně nabízíte a kterým směrem byste rádi do budoucna svoji nabídku rozšířili?
Momentálne ponúkame pár kusov oblečenia na doma, na šport, spodnú bielizeň či doplnky ako ľanové uteráky. Chystáme však aj kolekciu prikrývok na doma, vyrábaných z organickej vlny. Určite sa chceme do budúcna venovať najmä výrobe vecí na doma, či už oblečenia alebo doplnkov, ktoré však môžu byť používané aj na bežné nosenie. Zároveň sa budeme snažiť rozšíriť svoje portfólio o ďalšie prírodné materiály, strihy, farebné prevedenia.
Je vám blízká udržitelnost? Jakým způsobem s ní ve své tvorbě pracujete?
Téma udržateľnosti je pre mňa jednou z najdôležitejších tém súčasnosti, či už v osobnom alebo pracovnom živote. Ako som spomínala, v Softies vyrábame všetky produkty z prírodných materiálov ako ľan, bambus, organická bavlna, vlna. Zároveň sú produkty vyrábané lokálne, vo veľmi malom množstve iba pre ľudí, ktorí si produkty objednajú. Na základe toho vieme v Softies ponúknuť výrobu daného produktu aj na mieru zákazníka.
Foto: Courtesy of Softies Basic
Foto: Courtesy of Softies Basic
Foto: Courtesy of Softies Basic
Kde se produkty vyrábějí?
Všetky veci sú momentálne vyrábané na Slovensku, pani krajčírkou Boženou.
Co si představíte jako první ve spojitosti s novými začátky?
Je zaujímavé, že pár desiatok rokov dozadu ľudia žili prirodzene udržateľne bez toho, aby okolo toho museli vytvárať spoločenskú diskusiu či marketingové kampane. V dnešnej dobe je udržateľnosť veľakrát o dobrom marketingu, čo občas zachádza do tzv. „greenwashingu“. Napriek tomu si myslím, že udržateľnosť a minimalistický spôsob života sú jedinou možnosťou na záchranu aspoň toho, čo nám ešte zostalo z prírodných zdrojov našej planéty. Nové začiatky pre mňa znamenajú vytvoriť priestor pre ďalšie generácie, kde bude udržateľnosť predstavovať opäť prirodzený spôsob života, tak, ako tomu bolo 60-70 rokov dozadu. Keďže je však v západnej spoločnosti veľmi ťažké prejsť na radikálny, pomalý spôsob života, nový začiatok pre mňa takisto znamená postupný prechod k eko-kapitalizmu, ktorý predstavuje zatiaľ asi najlepší kompromis na ceste k celospoločenskej udržateľnosti. Každá zmena si však vyžaduje čas a zbieranie vedomostí, takže máme pred sebou ešte veľa práce.
Kdy jste naposledy prožívala nový začátek?
Nové začiatky prežívam niekoľkokrát do roka, keď sa snažím pracovať na nových projektoch. Mám bohužiaľ/našťastie takú povahu, že sa stále snažím robiť veci inak a lepšie a zároveň sa snažím prísť na nové myšlienky, nápady. Je to veľakrát vyčerpávajúce, či už fyzicky alebo mentálne, avšak vždy z toho nakoniec vznikne niečo pozitívne.
Kdy vznikl projekt Thee, kdo za ním stojí a co je jeho hlavní myšlenkou?
Projekt THEE… vznikl v roce 2015 pouze jako malý zakázkový brand Lídy Jakubův a Ivi Černé. Původně nebylo naším záměrem značku nějak zvlášť zviditelňovat. Líbilo se nám tvořit pod nenápadným shakespearovským výrazem, které nevzbuzoval pozornost. Byla v tom jakási svoboda, čas a prostor. Už v tu dobu jsme obě cítily, že práce módního návrháře, v té formě, v jaké jsme obor vystudovaly a jakou cestou se vydává, nám nevyhovuje. Chtěly jsme jít svou vlastní. Bavilo nás pozorovat, jak se věci dávají samy do pohybu. Naše práce se šířila mezi lidmi, ti sami nás doporučovali a předávali si kontakt. Časem byla poptávka větší a začaly jsme tvořit tematické solitéry. Učily jsme se za pochodu z vlastních chyb.
Foto: Courtesy of Thee / Michal Králíček
Foto: Courtesy of Thee / Michal Králíček
Foto: Courtesy of Thee / Michal Králíček
Téma pleteniny, a především vlny nás spojilo už při společném studiu oboru módního modelářství a návrhářství na pražské VOŠON. Společná absolventská práce nás zavedla do specifického odvětví zpracování ovčí vlny pro konfekční módu. Zprvu nám přišlo, že téma spolupráce s polskou fabrikou, je špatný vtip. Nemohly jsme se víc mýlit. Bylo to velké poznání a zkušenost.
Vlna je fascinující živočišný materiál s obrovským potenciálem a dá se zpracovat mnoha technologiemi a způsoby. Nám imponuje ten nejprostší, tradiční a zároveň ten nejpracnější, ruční pletení. Péče je pro naši tvorbu podstatná, a právě proto chceme spojit jméno Thee… s lidmi, kteří to mají stejně. Úcta k tradičním technikám zpracování, ale také k samotnému procesu výroby. Ručně spřádané příze, ale také upcyklace, je téma, které nás zajímá. Odkud se k nám materiál dostává? Kdo a jak ho zpracovává? Je možné si vyrobit vlastní? Klademe si otázky a hledáme odpovědi.
Příběh, osobní přístup, ale také dialog mezi tradicí a současnou generací. Aktivní postoj k budoucnosti. To jsou hlavní atributy naší tvorby. V Thee… vytváříme limitované, tematické kolekce, solitéry, rozvíjející myšlenku slow fashion s důrazem na udržitelnost. Možnost variability, unisex, ale také nadhled, který tolik české módě chybí.
Jaké produkty momentálně ve svém portfoliu nabízíte? Chystáte se do budoucna tuto škálu rozšířit o nový, popřípadě atypický sortiment, kterým jste se doteď nezaobírali?
Aktuálně dokončujeme kolekci podzim / zima 2021 s názvem KATARZE, která plynule navazuje na letní řadu modelů. Šité kusy jsou vytvořeny z přebytkové textilní metráže a nevyužitých skladových zásob různých firem. Svetry a doplňky jsou pleteny ručně a vždy jen v jednom kusu z jemného, italské hedvábí s mohérem, merino vlny a kašmíru. Námět je interpretován s nadsázkou, a to ruční výšivkou, která celou kolekci provází.
Vážně nevážně jsme zpracovaly téma CATCALLING. Vytvořily jsme modely, které tak trochu mluví za nás. Jak důležitou roli hraje bezpečí při samotném oblékání. Do jaké míry nás dokáže v tomto ohledu ovlivnit strach a pochybnosti o nás samých. Veřejný prostor patří všem a móda je jeho přirozenou součástí, vždy se v něm pro někoho stáváme objektem příjemného zájmu, ale i terčem posměchu nebo i obětí.
Kolekce bude k dostání v letenském CHARAKTERY DESIGN STORE
https://www.charaktery.cz/, kde si ji můžete prohlédnout, vyzkoušet a osahat. Pletené doplňky jsou vytvořeny v duchu unisex a uniage. Mohou si je tedy vyzkoušet všichni, a to i děti. Do budoucna bychom se rády ještě více zaměřily na odvětví unisex a uniage sortimentu a přiblížit tak naši práci co nejvíce lidem. Během zakázkové tvorby jsme vytvořily několik takových kusů, které nakonec sloužily celé rodině. To je fun)).
Používáte netradiční technologie nebo materiály?
Ctíme řemeslnou tradici. Možná to zní jako patos, ale bez toho, aniž bychom pochopili minulost se nelze posunout dál. Naopak je na čase se otočit zpět a to o 180° vracet se k původním technikám, nenechat je zaniknout. Nové technologie jsou vítány, ale spíš v oblasti vývoje, vědy a výzkumu, abychom měli více času pracovat na tom co má skutečný smysl. Být co nejvíce soběstační nejen jako tvůrci, ale především jako lidé.
Nic geniálnějšího než proteinové živočišné vlákno zatím nikdo nevymyslel, ale je potřeba se ho naučit snadněji a šetrněji zpracovávat tak, aby vlna nekončila na černých skládkách, ale byl maximálně využit její potenciál. Často pro svou práci používáme speciálně technologicky zpracované příze. Spotřebitel je stále více náročný na svůj komfort a my pochopitelně reagujeme na poptávku po lehčích, nedráždivých a odolnějších materiálech. Ale zatím je to něco za něco. Snažíme se nabízet kompromis. Z 90 % u nás najdete přírodní materiály od evropských výrobců, kteří uvádí informace o původu vlny či příze. Většina z nich si, ale chrání své know-how a mnoho informací, které by nás zajímaly, je nedostupných. Lokálních výrobců vlny už mnoho není což je obrovská škoda.
Chov různých plemen ovcí je rozmístěn prakticky po celém území ČR, v roce 1990 dokonce dominoval vlnařský typ až 60 %, ale koncem roku 2008 došlo ke zhroucení evropského trhu s vlnou, které znamenalo zastavení jejího výkupu a to navzdory tomu, že na území Československa byly ovce šlechtěny na kvalitní produkci vlny více než 50 let. Evropský trh se pomalu zvedá, za to situace u nás a na Slovensku je stále tristní. Je to obrovská škoda, snad se podaří postupný konec zvrátit. Jako další výzva a alternativa jsou recyklované materiály. Tam vidíme zajímavou cestu a velký potenciál.
Věnujete se tématu udržitelnosti?
Z tohoto slova se pomalu a jistě stává jakýsi slogan, něco jako nálepka bio. Dokonce se tohle slovo objevuje i v reklamě na nejmenovanou banku. Pojďme ho všichni dokola opakovat a ono se to jako samo stane. Problém je, že mnoho lidí úplně neví, co si pod tím má představit. Udržitelnost se týká nás všech, je to především životní styl. Jistá střídmost a skromnost by prospěla téměř všem, a to i peněženkám a lednicím. Nemusíte nic vyrábět ani nabízet, aby člověk pochopil, o čem udržitelnost je.
Naše práce je postavena už na samotné péči. Když se zamyslíme, kolik hodin strávíme nad jedním svetříkem, kolik péče, práce mu věnujeme. Loučíme se s ním a tajně si přejeme, aby se dostal do těch správných šetrných rukou a neskončil v pračce spolu s tričkem s potiskem.
Tím chceme říct, že spotřebitel by měl pochopit, že on sám nese svou vlastní zodpovědnost za to, jakým způsobem o věc pečuje a zároveň výrobce by měl nabídnout servis a zázemí, v případě, že se něco pokazí a možnost opravy.
Udržitelnost se však netýká jen péče, ale také přístupu k práci samotné. Většinu svých výrobků si děláme zatím samy. Pokud nestíháme, pomáhá nám osmdesátiletá paní Maruška. Telefonujeme si a posíláme si vzkazy přes messanger. Moc si jí vážím, je to úžasná dáma a troufám si říct i kamarádka. Občas nám pomohou i naše mámy, když vidí, jak jejich dcery nespí a po nocích pletou. Ano, nestihneme vyrobit tucet kusů, ale jen pár. No a? Je to vůbec nutné? Kdo řekl, že musíme plést od všeho 5 velikostí a 3 barvy. Od toho je zakázková výroba nebo jiné značky. Rády bychom časem vybudovaly prostor, dílnu, kde budeme moci dát práci lidem, kteří ji potřebují nebo chtějí předat svůj um dál. Naším přáním je být co nejvíc nezávislé a samostatné, a to nejen ve výrobě a tvorbě, ale i v životě.
Co si představíte jako první ve spojitosti s novými začátky?
Lída: Představím si to šimrání ve mně, když mě napadne něco nového, třeba i troufalého. To nadšení, zaujetí a zírání do tmy, když nemůžu samým vzrušením spát.
Každý nový začátek je plný nadějí a očekávání. Mnohem těžší je věc dotáhnout do konce a poučit se z vlastních chyb. Unést to a jít dál. Neutápět se v nejistotě, ale podívat se na to co člověk zvládl. Během pandemie, jsme realizovaly malou dobročinnou kampaň
https://protisedi.cz/dobrocinna-kampan-o-dusevnim-zdravi-melancholie/, která podporovala neziskovou organizaci Nevypusť duši
https://nevypustdusi.cz/ , zabývající se prevencí v oblasti duševního zdraví. Koupili jste si čepici a peníze putovaly na účet neziskové organizace, která za ně nakoupila třeba pomůcky do škol. Začátek kampaně byl fantastický. Tryskaly ze mě nápady, ale bylo kolem ní mnoho práce a rozsah kampaně nebyl takový jaký jsem očekávala. Přesto jsem moc ráda, že jsme něco takového realizovaly a vyzkoušely si práci v neziskovém sektoru. I nový začátek je potřeba dotáhnout do konce.
Kdy jste naposledy prožívali nový začátek vy a jak?
Lída: Musím uznat, že otázkou jste se trefili. Opravdu prožívám nový začátek. Rozhodla jsem se věnovat projektu THEE… na plný úvazek. Opustit dosavadní pracovní jistoty. Jsem připravená, vyhrnout si rukávy, i když mám přirozeně obavy.
Máme spoustu plánů, které bychom konečně rády realizovaly, ale během plného pracovního úvazku se toho moc stihnout nedá.
Nový začátek nás čeká i v Charakterech, kde budeme od září součástí stálého týmu. Je fantastické být po boku tak úžasných designérů. Tímto zvu všechny, kteří nám fandí nebo jen očkem pokukují, aby se přišli na Letnou podívat.
Viva nové začátky!
Ofform3D, odpovídá Barbora Hašková
Kdo stojí za projektem Ofform3D?
Studio vzniklo na začátku roku 2019 s myšlenkou šířit v Česku osvětu o tom, že móda se dá dělat i digitálně. Hlavním poselstvím OFFORM3D je nalezení způsobu, jak levněji, rychleji a především udržitelněji vytvářet módu. Našim zákazníkům ukazujeme cestu digitální módy, vytváříme vizualizace a propagační materiály a pomáháme jim v orientaci v tomto nově vzniklém odvětví módního průmyslu. V zahraničí, především v asijských zemích, je již zcela běžné oděvy navrhovat digitální cestou. Chtěli jsme přispět k rozvoji tohoto průmyslu u nás a ukázat lidem, že se dá navrhovat jednodušeji, efektivněji a bez zbytečného odpadu. Přece jenom je módní průmysl druhým nejvíce znečisťujícím průmyslem na celém světě.
Tento projekt bychom nikdy nemohli zrealizovat bez pomoci majitelů společnosti ILA a zakladatelů neziskové organizace Domus Vitae, kteří sehnali prostředky a poté dali dohromady tým lidí, kteří podle nich měli největší kompetence k tomu, takový projekt rozjet. Vznikl tak nový čtyřčlenný tým skvělých lidí, kde má každý svůj podíl na rozvoji tohoto studia. V týmu máme tři designérky, Barboru Haškovou, Kateřinu Škarabelovou, Martinu Lhotovou, z nichž dvě studovaly módu v Dánsku a jedna na UMPRUM, a markeťačku/grafičku Barboru Čihařovou. Vzhledem k tomu, že jsme poměrně na začátku a náš tým je malý, každý z nás si už od začátku projektu vyzkoušel nespočet pozic, které momentálně ještě nemáme obsazené. Zkrátka musíme být co nejflexibilnější, abychom zvládali chod studia, a díky tomu se také učíme spoustu nových věcí. To je asi největší přidaná hodnota této práce ve start-up společnosti.
Jaké produkty, resp. služby nabízí vaše značka?
Ofform3D je digitální studio, které nabízí módní, produktové vizualizace a kurzy digitální módy.
Módní vizualizace vytváříme především pro značky, které chtějí ušetřit čas i peníze, a přitom jít s vlnou green a udržitelnosti. 3D vizualizace jim zkrátí tvorbu designu až o 70 %, ale také ušetří velkou část peněz, které by normálně dali za photoshoot kolekce, zaplacení studia, modelů a lidí, kteří musí být na place. 3D návrh je také velmi přesný a díky své digitální formě může jednoduše cestovat po celém světě.
Foto: Courtesy of OFFORM3D
Našimi klienty však mohou být i jednotlivci, kteří chtějí oblečení na míru s možností úpravy všech detailů – tedy ve chvíli, kdy máme návrh hotový, klient vidí přesně, jak bude vypadat a během pár minut společně můžeme změnit barevnost oděvu, drobnou galanterii – jako přidat knoflíky, zipy atd. –, délku rukávů a mnoho dalšího. Zkrátka je to takový luxus navíc.
My se ale spíše momentálně zaměřujeme na větší firmy. Buď jim zdigitalizujeme jejich vlastní kolekce, z čehož vznikne efektivní propagační materiál, jako jsou např. virtuální přehlídky. Nebo nás firmy oslovují s tím, že chtějí navrhnout kolekci od nás a samy si ji nechají ušít. I my máme samozřejmě vlastní digitální kolekci a lidé si ji na našich stránkách v galerii mohou prohlédnout.
Produktová vizualizace funguje na podobném konceptu. I když se budete snažit sebevíc, váš produkt, řekněme třeba šampón, nikdy nebude na fotce vypadat perfektně. Celý proces je velmi složitý, od nasvícení po kompozici a ve výsledku je tak stejně třeba trávit čas retuší. V digitální formě to jde jednodušeji, levněji a především kvalitněji.
Poslední věcí, kterou se zabýváme, jsou digitální workshopy na téma „jak navrhovat ve 3D“. Školili jsme například pro Institut Módní Tvorby, VOŠON a Swissmode. My doufáme, že zájem o naše kurzy poroste, protože to je přesně to, co jsme od začátku chtěli – přinést k nám přístup, který je již v zahraničí běžný a který by českým návrhářům ušetřil tolik času i financí.
V čem vidíte budoucnost digitalizací nebo vizualizací v módě?
Digitální móda se velmi rychle vyvíjí. Tedy si dovolím odhadovat pouze 2-3 roky dopředu. Je samozřejmostí, že do pár let bude většina produktových fotek nahrazená 3D vizuály. Největší budoucnost však vidíme v digitalizaci celého módního průmyslu, který by tak mohl dát vzniknout digitálním kabinkám. Mnoho společností již léta pracuje na jejich vytvoření a tento rok by mohl být zlomový. Kabinka bude spočívat v tom, že mobilem naskenujete svou postavu, čímž získáte rozměry a svého digitálního avatara. Poté si v online obchodu vyberete jakýkoli kus oděvu, který se automaticky objeví na vašem avatarovi. Díky této digitální kabince byste tak zjistili, jak vám celkově oděv sedí, jak se vám líbí barva, délka rukávů atd. Tato aplikace by mohla zásadně změnit chod celého módního průmyslu, a to především v rámci vráceného zboží do obchodů. K tomu je ale zapotřebí digitálních návrhů, které by tento proces vývoje značně zjednodušily.
Do jaké míry spolupracujete s lokálními designéry? Jak časově náročná je digitalizace jednoho návrhu nebo střihu?
Musíme říct, že jsme mile překvapení zájmem a iniciativou českých designérů i značek. Spolupracovali jsme s menšími, ale i velkými českými firmami a designéry. Převážně jde o vizualizace jejich produktů a výukových kurzů/workshopů, kde pomáháme firmám snadně a efektivně přejít z 2D do 3D za pouhé dva měsíce. Dostanou od nás intenzivní kurz digitálního softwaru, zdigitalizovanou knihovnu všech jejich dosavadních střihů a samozřejmě veškeré nutné konzultace.
Digitalizace jako taková není náročná, pokud víte, co děláte. Rozhodně vám vyjde časově mnohem lépe než fyzicky ušitý vzorek. Tedy na příkladu – návrh a především zhotovení zimní bundy by vám v reálu mohlo trvat i pár týdnů – záleží, pokud si necháváte šít vzorky v Číně či Indii, nebo tady u nás v Čechách. Digitální vzorek máte většinou hotový za jeden den, společně se všemi barevnými variacemi a detaily a lusknutím prstu lze měnit veškeré detaily, které klient požaduje.
Český trh má však celkově k tomuto přístupu stále trochu skeptický postoj oproti zahraničí a návrháři u nás se raději drží tradiční cesty. Ať už ze zvyku, či mají obavy, jestli peníze a čas investované do programu stojí za to. Nicméně program sám o sobě není nijak extrémně drahý a náklady se brzy vrátí. A jak již bylo zmíněno, v zahraničí je již zcela běžné oděvy navrhovat digitální cestou a my musíme držet krok!
Co si představíte jako první ve spojitosti s novými začátky?
Upřímně, ve start-upu máte nové začátky poměrně často. Pracujete na něčem, čemu věříte, ale bohužel přes všechny vaše snahy zjistíte, že to není něco, po čem zákazník prahne. Ale jelikož jste založili firmu, které věříte, tak to nevzdáte a začnete znovu, vymýšlíte cesty, kterými se ubírat, abyste zaplnili díru na trhu, vymýšlíte celý produkt od začátku. Tento kolotoč se pořád opakuje, dokud nenajdete tu pravou věc a správnou cestu, jak myšlenku šířit. Upřímně, nejtěžší na našem startu je právě šíření této myšlenky, která v podstatě mění celý proces vytváření módy – od návrhu, který se vytváří ve 3D, přes samply, které již nejsou potřeba, až po konečné zhotovení. Přesto, kdo jednou okusí rozmanitost a kreativní možnosti 3D vizualizací, ten už většinou neudělá krok zpět. My jsme se nevzdali a jsme si jistí, že teď už jsme opravdu na správné cestě.
Kdy jste naposledy prožívali nový začátek vy a jak?
Náš poslední začátek byl v momentě, kdy jsme si uvědomili, že během covidu spousta módních značek ztratila velké peníze a začali si rozmýšlet, do čeho budou investovat a do čeho ne. Proto jsme během Vánoc zaznamenali pokles objednávek. I když víme, že je pouze otázkou času, než se zase vrátí, museli jsme začít přemýšlet nad tím, jak náš business rozšířit během této doby. A to byl náš poslední nový začátek. K digitální módě a vizualizacím jsem do našeho portfolia přidali i 3D produktové vizualizace, tedy propagační materiály produktů do reklam i na weby. V začátcích tohoto nápadu panovala převážně nejistota, jelikož to bylo něco jiného, nového, a nevěděli jsme, zda o naše služby bude zájem. Teď, 7 měsíců na to, už ale víme, že to opravdu bylo správné rozhodnutí: klienti přicházejí a my můžeme říct, že se již nesoustředíme pouze na digitální módu, ale na digitální vizualizaci všeobecně, a proto si můžeme říkat s čistým srdcem 3D studio.
Kdo stojí za projektem Ordinary Optimist a co je jeho hlavní myšlenkou?
Ordinary Optimist jsou Alexandra a Bonifác. Hlavnou myšlienkou je ponúkať výrobky, ktoré nám dávajú zmysel, vzbudiť v ľuďoch maličký úsmev, a tým im urobiť o trochu lepší deň, keď sa pozrú na niečo od nás.
U nás v teamu všetci robia všetko, čo nie je najefektívnejšia cesta, pretože každý malý krok musíme schváliť obaja. Obaja sme leví, a tak sa občas stane, že v tej tvrdohlavosti hovoríme to iste, ale nemôžeme sa dohodnúť. Nastavujeme si neustále zrkadlo, ale už s tým vieme pracovať. Ako stále opakujem, všetko je proces. Tak asi preto si radšej tie úkoly nerozdeľujeme.
Jaké produkty nabízí vaše značka?
Ordinary Optimist sú keramické objekty/výrobky. Sú to veci, ktoré sami používame, takže prvotná myšlienka u každého designu je, čo by sme potrebovali a šlo by to vyrobiť z hliny.
Naša prvá kolekcia sa sústredila na psychický/mentálny wellness a s ním spojené rituály, ktoré sami praktizujeme. Tak vznikol projekt Holy Smokes.
Pri druhej kolekcii nás najprv zaujala technika stavania z ruky, s ktorou sme sa hrali, až počas tohto procesu vznikli Oops Cup, Mugs & Jars. Táto kolekcia vychádza zo spontánnosti, ktorú v nás vyvoláva hra, tá by mala byť súčasťou celého života.
Foto: Courtesy of ORDINARY OPTIMIST
Foto: Courtesy of ORDINARY OPTIMIST
Foto: Courtesy of ORDINARY OPTIMIST
Pracujete s určitou specifickou technologií nebo atypickými materiály?
Zatiaľ nie, hlina ako každý materiál ma pár vlastností, na ktoré musíte pamätať počas výrobného procesu, ale zároveň vám ponúka veľa možností na experimentovanie. Hlavne potrebujete veľa trpezlivosti, urýchľovanie sa nikdy nevypláca. Zatiaľ používame bežné techniky výroby a spracovania.
Jak přistupujete k udržitelnosti, původu materiálů a lokální výrobě?
Veľmi sa nám páči japonský prístup a filozofia, ktorá sa skrýva za slovom mingei (folk art), sú to veci na každodenné používanie, akési bežné – ordinary – objekty, ktorých prevedenie a účel je praktický. Zároveň je pre nás ale dôležitá estetičnosť, a tak sa snažíme držať tieto dva aspekty v rovnováhe.
Hlina je prirodzene 100% ekologická a dá sa donekonečna recyklovať, glazúry vyberáme zodpovedne 100% netoxické, všetko je lokálne alebo má pôvod v EU. Myšlienku udržateľnosti berieme obaja veľmi vážne aj v osobnom živote a je pre nás dôležité mať v oblasti ekológie čo najčistejšie svedomie, lebo verím, že veľké zmeny sa môžu udiať len po tom, ako sa udejú tie na individuálnej rovine v každom zvlášť.
Co si představíte jako první ve spojitosti s novými začátky?
Posun, zmena v nejakej rovine, akási inventúra starého a následná transformácia v niečo nové.
Kdy jste naposledy prožívali nový začátek vy a jak?
Nový začiatok prežívame každé ráno, po meditácii alebo cvičení. Je to pre más hlavne zmena stavu vedomia, takže asi ho máme spojené skôr s čistením mysle, než s nejakou prelomovou udalosťou alebo časovým úsekom.
Kdo stojí za projektem Overall Office a co je jeho hlavní myšlenkou?
V Overall Office jsme tři, Kristýna Nováková, Monika Krobová a Karolína Juříková. Jsme bývalé spolužačky z UMPRUM a dlouholeté kamarádky a to nás i přimělo po studiích založit značku dohromady.
Vysvětlete blíže symbol spirály, který je ústředním motivem ve vaší tvorbě.
Spirála nás provází od začátku. Hledaly jsme zástupný symbol, který by se dal považovat za logo, ale zároveň byl proměnlivý a flexibilní. Nedokázaly jsme se ztotožnit s jedním vizuálně uzavřeným tvarem tak, jak to vidíme u korporátních značek. Chtěly jsme narušit paradigma loga, a to se nám povedlo díky spirále. Tu proměňujeme dle potřeby a zároveň funguje skvěle jako virální, až téměř guerilla motiv. Hrajeme pomyslnou hru Spiral Hunter, kdy sbíráme fotky spirál jako pokemony a máme radost, když nám je i ostatní posílají. Motiv spirály se propisuje i konstrukčně do střihů oděvů a jejich švů, tedy spirála je všude kolem nás a my jsme její součástí.
Jaké produkty, nabízíte a jaké teprve chystáte?
V současné době nabízíme dámské i pánské oblečení, vše je eticky a lokálně vyrobené z udržitelných materiálů. Letním hitem jsou samozřejmě plavky. Zároveň často spolupracujeme s grafickým designerem a ilustrátorem Martinem Grochem na limitovaných edicích.
V tomto roce plánujeme i v rámci transparentnosti značky velmi jasně vysvětlovat co a jak stojí za vyrobením jednoho kusu oděvu, kolik je to hodin práce atd. a přispět tím trochu k osvětě.
Velkou novinkou na podzim bude spodní prádlo. Také připravujeme dámskou kabelku z kůží, které jsou přebytky z po výroby jiných značek.
Foto: Courtesy of Overall Office
Foto: Courtesy of Overall Office
Foto: Courtesy of Overall Office
Pracujete s určitou specifickou technologií nebo atypickými látkami?
Etický a udržitelný princip je klíčovou esencí a základním stavebním kamenem Overallu. Nejzásadnější je mít pod kontrolou každý krok, každou volbu, každý detail, pro který se rozhodujeme.
Specifické jsou pro nás poměrně komplikované a dobře padnoucí střihy, které následně vyžadují precizní zpracování. Například náš Spiral Top umí skvěle ušít pouze jen jedna švadlena – tímto moc zdravíme Mirku do Brna. Dále vybíráme pouze ekologicky zodpovědné materiály, s nejvyšším certifikáty kvality. Zajímavá je například látka, kterou používáme na plavky, ta je z regenerovaných vláken. Tedy vláken vytvořených z plastového odpadu nalezeného v mořích a jejich okolí.
Tím, že volíme cestu 100% transparentnosti, tak dbáme na každý malinký detail, aby nepocházel ze zdrojů, se kterými nesouhlasíme. Tedy každá nitka, komponent, původ látek atd. A zároveň i na to, aby oděvy, když projdou všemi kritérii etické výroby, byly cenově dostupné.
V každém projektu se zabýváme určitým výsekem zmíněných přístupů. V Overall Office pracujeme jak s certifikovanými materiály, tak deadstock látkami, tedy zbytky látek z výroby, či látkami z recyklovaných či regenerovaných vláken.
Vyrábíme zásadně v lokálních výrobách, které navštěvujeme osobně a máme dobrý vztah s lidmi, kteří naše oděvy šijí.
Co si představíte jako první ve spojitosti s novými začátky?
Nové začátky jsou pro nás vždy pozitivní výzvou a vzrušujícím vstupem do neznámého.
Kdy jste naposledy prožívaly nový začátek?
Jako efektivní odpověď se nabízí rekapitulovat pandemický a post-pandemický svět a náš postoj k němu, ale v současné době u nás převládá ještě intenzivněji jiné téma a tím je mateřství a proměna našich kontextů spojených s tímto novým začátkem.
Sayu, odpovídá Jana Mohlová
Kdo stojí za projektem Sayu a co je jeho hlavní myšlenkou?
Menstruační kalhotky SAYU je propojení kvality, elegance, designu, lokálnosti a vlny merino. Stojíme za nimi já, Magdaléna Gucfová a Pavel Hník.
Před několika lety jsem nenašla takové, které by odpovídaly mým představám o menstruačních kalhotkách. Chtěla jsem se během menstruace cítit krásná v dokonale padnoucím prádle té nejvyšší kvality a nemusela přitom slevovat ze svých nároků na pohodu. A to vše v udržitelném měřítku s původem z Česka. A tak jsem oslovila bratra Pavla, který se postaral o počáteční finance a podpořil moje nadšení, a přítelkyni svého syna Majdu. Ta je díky studiu na vysoké textilní škole v Liberci schopná vytvořit střihy kalhotek podle našich návrhů a představ. A skvělá parťačka, protože se skoro vždy shodneme. Při navrhování designů, vybírání barev, materiálů…
Vaše značka je v současný době monoproduktová. Kterým směrem, co se týče produktů, chystáte do budoucna?
Chceme se zatím profilovat jako výrobce menstruačních kalhotek. A máme spoustu nápadů, které chceme proměnit ve skutečnost. Menstruační kalhotky nemají být jen funkčním kusem prádla, naopak musí ženu podržet a pozvednout v době, kdy je zranitelná a necítí se ve své kůži. Z toho vyplývají obrovské nároky, které na kalhotky Sayu klademe. Naši nabídku bychom ale rádi časem rozšířili o kojící podprsenky – ženy si o ně píší – a také přemýšlíme nad pánskou kolekcí funkčního spodního prádla.
Pracujete s určitou specifickou technologií nebo atypickými látkami?
Před uvedením na trh kalhotky prošly ročním vývojem. Nechali jsme si vytvořit membránu na míru podle svých požadavků. Je neuvěřitelné prodyšná, takže nepocítíte rozdíl mezi běžným a menstruačním prádlem, současně nepropustí žádnou tekutinu ven. Nešustí. A odolává opakovanému praní. Je to opravdu neobyčejná část našich kalhotek.
Další nezaměnitelnou částí našich kalhotek je funkční vrstva z merino vlny. Vlna je nejlepší funkční materiál. Je přirozeně antibakteriální, díky tomu zabraňuje vzniku zápachu. Také je na omak suchá, i když je plně nasátá. V zimě hřeje a v létě chladí. A protože používáme vlákno 16,5 mikronů tenké, je použitý úplet jemný a hebký. Vůbec nekouše jako některé jiné vlny.
Jak přistupujete k udržitelnosti, původu materiálů a lokální výrobě?
Udržitelnost je pro nás klíčová, proto spolupracujeme s dodavateli z České republiky. Zajímá nás původ materiálů, zároveň vybíráme tu nejvyšší kvalitu, aby kalhotky dlouho vydržely. Jen tak mohou být skutečně udržitelné. Šití podle našich návrhů a střihů zajišťuje tradiční český výrobce spodního prádla Triola. Z jeho nabídky vybíráme úplety a krajky na vnější části kalhotek. Tyto materiály pocházejí z Itálie a Rakouska, mají atesty na škodliviny a jsou již Triolou „ověřené“. Tím navíc eliminujeme další dovoz materiálů.
Nyní hledáme vhodný materiál přírodního původu pro vnější část kalhotek, zatím ale žádný neobstál. Přírodní materiály nemají zpravidla tak dlouhou životnost, bavlna – i z bioprodukce – spotřebuje při pěstování a výrobě velké množství vody.
Co si představíte jako první ve spojitosti s novými začátky?
Menstruační kalhotky představují nový začátek pro moderní uvědomělou ženu, která již nechce používat jednorázové pomůcky zatěžující životní prostředí. Menstruační kalhotky změní její postoj k menstruaci. Již si nevybírá ty nejstarší, nejošklivější kalhotky pro svoje dny, ale má pro ně krásné modely, ve kterých se cítí pohodlně.
V naší společnosti se o menstruaci mluví velmi málo, ačkoliv je v životě každé ženy podstatná. Naše kalhotky pomáhají k pozitivnímu přijetí menstruace. Navíc je jejich používání tak ohromně snadné.
Kdy jste naposledy prožívala nový začátek?
Podnikání pro mě byla nová etapa, životní krok. Nechtěla jsem jen vydělávat peníze, ale dělat něco s přidanou hodnotou. Menstruační kalhotky pro mě spojily potřebu udržitelnosti v současném spotřebním světě spojenou s emancipací ženské menstruace.
Podnikání je pro mě výzva ale úžasná nová zkušenost. Jsem šťastná, že se můžu živit něčím, co mě psychicky naplňuje. Denně prožívám nový začátek.
Kdo stojí za projektem UltraVagant a co je jeho hlavním poselstvím?
Zakladateli projektu jsou dva ostřílení střelci Matěj Kačírek a Jakub Hošták, ke kterým se v pozdější fázi harmonicky přisál arcitalent Jakub Kvapil a společně značku vypustili na svět. Hlavním poselstvím brandu je vůle posunout společnost směrem k osobitosti. Cestou je nadnesení se nad koncept extravagance tím, že jsou lidé sami sebou nehledě na reakci a očekávání okolí. Ať už je jejich oblečení výstřední, barevné či celé černé, snažíme se o to, aby jím a zároveň svým chováním vyzařovali hlavně svojí svobodnou osobnost a nesnažili se mermomocí zapadnout do určitých sociálních skupin.
Na co se specializujete?
Nabízíme převážně oblečení ke všem různým příležitostem, ať už se jedná o barevné džínové bundy, společenské košile, kraťasy či trička. Dále také doplňky v podobě batohů či ponožek a v neposlední řadě do budoucna plánujeme i méně typické produkty jako vůně nebo designové láhve.
Čím se liší filozofie vaší značky od konkurence?
Ačkoliv se nesnažíme nijak do konkurence zasahovat a „kopeme si na vlastním písečku“, naše filozofie se liší tím, že se nesnažíme nijak člověka/zákazníka přinutit k naší pravdě, spíše mu chceme pomoci najít pravdu v něm samotném. Být svobodně sám sebou je krásná věc a již nyní na lidech v našem okolí vidíme, jak jim naše filozofie pomohla v tom se jednodušeji vyjadřovat, objevovat nové věci a nebát se jít s kůží na trh.
Foto: Courtesy of UltraVagant
Pracujete se specifickými technikami nebo materiály?
Ano, drtivá většina našich kolekcí je upcyclovaná, čili pracujeme s tím nejkvalitnějším vintage a secondhandovým oblečením, které pečlivě vybíráme z obchodů po celé ČR a následně přešíváme, přebarvujeme a různě upravujeme opět většinou pomocí recyklovaných materiálů.
Co si představíte jako první ve spojitosti s novými začátky?
Nové začátky jsou pro nás něco vzrušujícího, plného nervózního nadšení. Ať už si danou věc člověk na počátku představuje jakkoliv, ve valné většině případů nabere ještě x dalších směrů, které nikdo neočekával a právě to z nich dělá tak vzrušující záležitost. Představíme si pořádnou šipku ze 40 metrů do neprozkoumané vody, ze které se může vyvinout placák do žraloka. Třeba skončíme v nemocnici, ale tam nakonec díky tomu potkáme své budoucí manželky. Nějak tak.
Kdy jste naposledy prožívali nový začátek vy a jak?
Naše značka funguje od roku 2015, kdy jsme ještě na střední škole vydali několik kolekcí triček a plánovali první plnohodnotnou a ucelenou kolekci. V té chvíli nám došlo, že projekt tohoto rozměru potřebuje mnohem více času, než nám momentální studium mohlo dovolit a proto jsme dali UltraVagant k ledu na dobu neurčitou. Mezitím příležitostně vznikaly kousky na míru pro přátele. Po dokončení vysokoškolského studia v roce 2019 jsme se rozhodli do značky opět opřít, tentokráte na plný úvazek a po dvouroční práci jsme v červnu 2021 vyslali „znovuzrovený“ UltraVagant v plné síle do světa. To pro nás byl určitě nový zdaleka největší začátek poslední doby. Jsme plní všemožných emocí, milujeme to a jsme neskutečně zvědaví na další vývoj.
Kdo stojí za projektem Velká Světová Láska a co je jeho hlavním poselstvím?
VSL je značka, kterou jsem si v roce 2020 založila po několikaletém šití svatebních šatů na zakázku. Vytvořila jsem tak první kolekci, která nebyla určena k prodeji, ale k zapůjčení. Oblečení pro speciální příležitosti, jako jsou právě svatební šaty, si mnoho žen raději půjčí. Hodně z nich si ale v konvenčních půjčovnách nemůžou vybrat podle svých představ. Takové pak skončí u mě ve studiu VSL v letenské Čechově ulici, kde se snažím vytvořit prostředí, ve kterém se mohou cítit příjemně a v klidu.
Jaké produkty nabízíte ve svém portfoliu?
VSL je primárně nekonvenční půjčovna svatebních a večerních šatů. Jsou často vícedílné, aby si je mohly zákaznice kombinovat podle svých představ. Kromě půjčovny je ale možné si ve studiu nechat navrhnout a ušít šaty přesně na vás. Mým cílem je, aby zákaznice našly to, co si přejí, a cítily se krásně.
Foto: Courtesy of Velká světová láska
Foto: Courtesy of Velká světová láska
Foto: Courtesy of Velká světová láska
Váš přístup k oděvu je hodně udržitelný. V čem se v tomhle směru odlišujete od konkurence?
Většina textilních materiálů, ze kterých jsou VSL modely ušity, jsou tzv. deadstock – to jsou nevyužité skladové zásoby výrobních firem, studií, továren a designérů. Proto se jedná vždy o velmi malé limitované kolekce. Látky zachraňuje naše spřátelená Textile Mountain. Při praní šatů se navíc co nejvíc snažím vyhýbat chemickému čištění a bělení.
Pracujete se specifickými technikami nebo materiály?
Díky spolupráci s Textile Mountain můžu pracovat s 50 let starým čínským hedvábím nebo tím nejjemnějším plisé. Na tyto unikátní látky pak někdy vytvářím i vlastní strojové nebo ruční výšivky.
Co si představíte jako první ve spojitosti s novými začátky?
Nový začátek je vstup do neznáma – výstup z komfortní zóny.
Kdy jste naposledy prožívala nový začátek?
Nový začátek zažívám pokaždé, když něco dokončím a začínám od znovu. Třeba šití šatů.
Vona, odpovídá Klara Marie Bliss
Kdo stojí za projektem Vona a co je jeho hlavním poselstvím?
Za projektem stojím já a zatím tedy jenom já. Ráda bych si myslela, že jeho hlavním poselstvím by bylo změnit vnímání prádla jako takového.
Proč jste si vybrala za hlavní produkty korzety a spodní prádlo? Souvisí to s vaším studiem kostýmu v Antverpách?
Do korzetů a historického prádla jsem se zamilovala právě kvůli hlubokým rešerším při mém studiu a časem se to proměnilo trochu v posedlost. V kostýmním výtvarnictví vše začíná od prádla: jakmile nezvládnete správně korzet či podprsenku, změní to celou siluetu, celé držení těla a výraz postavy. Tohle mě na prádle baví. Je to mnohdy skrytá zbraň, která jak fyzicky, tak psychicky ovlivňuje nositele.
Co má na vaši tvorbu největší vliv? Je to váš napůl australský původ, život v Praze nebo Antverpy?
V mé hlavě jsem kombinací všech těch míst a doufám, že se to odráží i v designu. Trochu prosluněné a bezstarostné Sydney, trochu historická a tajemná Praha, ale myslím, že v Antverpách se mi podařilo najít svůj osobní styl a hlas. Studium v Belgii mi nabídlo odstup a světový pohled, který jsem potřebovala. Na tamní akademii je vysoká koncentrace talentovaných lidí, a je to neskutečně motivující a inspirativní. Nabrala jsem tam sebevědomí, které jsem nevěděla, že mám a do toho chuť ukazovat moji tvorbu veřejně.
Preferujete některé specifické techniky nebo materiály?
Materiály používám převážně z druhé ruky a deadstock. Mám ráda ten proces „lovení“ látek všudy možně a že pak vznikají opravdu unikátní kousky. Pružným látkám se vyhýbám obloukem, chci ve své tvorbě prádlo odpoutat od klasické zajeté elastické krajky. Nešiju prádlo, aby bylo pohodlné, na každodenní nošení. Od toho jsou jiné skvělé značky. Já se přece jen věnuji i korzetům. Snažím se spíš tvořit unikátní, historií a uměním inspirované kousky.
Co si představíte jako první, když se řekne nové začátky?
Nové začátky jsou většinou tvrdé, strašidelné a bývá to velká výzva, zároveň ale velká příležitost najít svojí identitu a poznat sám sebe. Snažím se víc a víc vycházet z mojí komfortní zóny, protože tak vznikají ty nejlepší věci.
Kdy jste naposledy prožívala nový začátek?
Každé usednutí k šicímu stroji pro mě představuje v jistém smyslu nový začátek. Navrhuji většinou tím, že to rovnou zkusím ušít, a tak můžu hned vidět, jak se moje nápady proměňují ve skutečnost. Mnohdy se jedná o pokus-omyl, ale když se nový kus povede, tak je to opravdu skvělý pocit.