Životní milníky Vivienne Westwood

Když se Vivienne Westwood seznámila s Malcolmem McLarenem, manažerem kultovní punkové skupiny Sex Pistols, otevřeli si v roce 1971 butik v londýnské Chelsea. Obchod na Kings Road 430 změnil název, aby se shodoval s vydáním její kolekce, z Let It Rock na Too Fast To Live, z Too Young To Die na Sex v roce 1974. 

V roce 1977, právě v době, když se album God Save The Queen od Sex Pistols dostalo na první místo britského žebříčku populární hudby NME, byl obchod přejmenován na Seditionaries, aby odrážel novou estetiku a postoj, které podnítily celé hnutí, které se do historie zapsalo jako punk rock. 

V roce 1981 Westwood a McLaren představili v Londýně kolekci Pirates, která sklidila velkých ohlas hlavně kvůli osvobozujícím siluetám 70. let. Ačkoliv poté spolupráci s McLarenem ukončila, i nadále dominovala módnímu světu a svými modely určovala trendy celé dekády.

Vivienne Westwood proslula hlavně tím, že se inspirovala dobovými oděvy, zejména pak těmi z viktoriánské éry romantismu. Příkladem může být kolekce SS85 Mini-Crini, kde místo toho, aby využila v 80. letech populární siluety vycpaných ramenou, přetvořila konzervativní šaty ze 17. století do smyslně vypasovaného modelu, který zvýrazňoval křivky těla. Nemůžeme samozřejmě zapomenout ani na ikonický model bot „Rocking Horse Ballerina“, který představila ve stejné době. 

Její výrazný posun od propagace punkrockerů k parodování vyšších vrstev se projevil na konci 80. let, která Westwood označovala jako „pohanská léta“. Inspirací pro kolekci Harris Tweed z roku AW87 byla malá holčička, kterou jednoho dne náhodou potkala ve vlaku. „Nemohlo jí být víc než čtrnáct. Měla malý copánek, tvídové sako a tašku s baletními botami. Vypadala tak cool a vyrovnaně, když tam stála,“ řekla v roce 2011 deníku The Independent.

V roce 1992 Westwoodová obdržela vyznamenání OBE za své zásluhy módnímu průmyslu. Ještě předtím, než si jej přebrala z rukou královny v Buckinghamském paláci, ukázala při pózování fotografům, že pod sukní nemá žádné spodní prádlo. 

V devadesátých letech opět změnila své estetické cítění. Spojila historické odkazy z anglického i francouzské dvora a zároveň si pohrávala s moderními proporcemi, které doplnila o precizní střihy. V roce 1993 se provdala za rakouského módního návrháře Andrease Kronthalera. Jejich vztah trvá už 28 let. Jsou partnery nejen v životě, ale také v práci.

Pokud jde o naprosto nezapomenutelné momenty z přehlídkového mola, nelze opomenout éru supermodelek. Vzpomínáte si na to, jak Naomi Campbell uklouzla na devíticentimetrových podpatcích, nebo na korzety, které se na přehlídce AW94 nosily jako svrchní oděv? A co teprve, když se Kate Moss procházela po mole nahoře bez a lízala přitom zmrzlinu na přehlídce Erotic Zones SS95? Na tyto zásadní módní momenty se dodnes odkazuje a vzpomíná.

Od roku 2000 využívá Westwood své přehlídky a kolekce jako politickou platformu, zejména pokud jde o ekologii a záchranu planety. „Mojí prioritou je nyní změna klimatu, nikoli móda,“ řekla v roce 2014 deníku The Guardian. V té době už měly všechny modely, které představila, skryté sociální a politické poselství. Od triček s nápisy evokujícími její punkovou minulost až po protesty na přehlídkovém mole týkající se Brexitu, globálního oteplování a svobody slova. 

Kolekce pro sezonu AW15, byla celá unisex a pravděpodobně vůbec jednou z prvních přehlídek, která androgynní estetiku naservírovala opravdu mainstreamovému publiku. Už tehdy dláždila cestu nové éře progresivní a inkluzivní módy. Je zřejmé, že tato velká dáma britské módy nejen opakovaně změnila pohled na to, jaký přistupujeme k oblékání, ale také zdůraznila důležitost řešení globálních problémů.