Maria Callas v podání Angeliny Jolie: Mimořádně přesvědčivý film o vášni, hledání dokonalosti a boji s démony

Na začátek chci říct, že miluji Mariu Callas, fascinuje mě jako umělkyně i osobnost, a že nejsem úplně fanouškem životopisných snímků v podání Pabla Larraína. Jeho Jackie s Natalií Portman v roli Jackie Kennedy a Spencer o princezně Dianě v podání Kristen Stewart mě víc nudily než cokoliv jiného. Fakt, že právě on se chystá odvyprávět příběh nejslavnější operní pěvkyně všech dob, ve mně nadšení nevyvolal. Zvědavost přece jen nakonec zvítězila a českou premiéru filmu Maria s Angelinou Jolie v hlavní roli jsem si nenechala ujít. A dobře jsem udělala. Říká se, že to třetice všeho dobrého, a v Larraínově případě to rozhodně platí.  

Film začíná 16. září 1977, tedy v den úmrtí operní divy poté, kdy její bezvládné tělo našel majordomus Ferruccio (v podání Pierfrancesca Favina) a hospodyně Bruna (skvělá Alba Rohrwacher), a působivým černobílým portrétem Angeliny Jolie zpívající Ave Maria hlasem Callas. Právě tato silně emotivní a velmi autentická scéna dává jasně najevo, čeho bude divák v následujících dvou hodinách svědkem. Půlroční příprava protagonistky stála za to.

Samotný životní příběh divy vypráví Larraín prostřednictvím imaginárního interview s novinářem jménem Mandrax. Jméno přímo odkazuje na nelegální lék fungující jako depresant a sedativum, na kterém je v době vyprávění Callas závislá. Flashbacky do 40., 50. a 60. let ukazují kariéru operní superstar, její hledání dokonalosti, tolik propíraný vztah s Aristotelem Onassisem, vypořádávání se se ztrátou zázračného hlasu, boj s kritiky i diváky, kteří jí nedokázali odpustit jedinou chybu, vlastní osamělostí a démony z minulosti i těmi současnými v podobě prášků a anorexie.

Angelina Jolie skvěle sehrála fyzicky i emocionálně poznamenanou Callas. Místy zcela zapomenete, že se díváte na herečku, a ne na samotnou Callas. Jolie se skutečně stala Callas. Není divu, že se od uvedení snímku na filmového festivalu v Benátkách mluví o její nominaci na Oscara. A i kdyby se tak nestalo, film Maria pro hlavní představitelku znamená návrat na herecký olymp. „Největší obavou pro mě bylo nezklamat fanoušky Callas,“ přiznala herečka. „Poslouchala jsem její nahrávky, dokonce i ty, kde učí, a byla mi tak učitelkou. Díky ní jsem pochopila, že disciplína a praxe jsou klíčem. A pak přijde emoce.“ Režisér Pablo Larraín na tiskové konferenci v Benátkách dodal: „Maria Callas byla jednou z největších hlasů v historii a bez Angeliny Jolie by tento film nemohl vzniknout.“ Ano, nemohl. Jolie se ukázala jako nejlepší a pravděpodobně i jedinou volbou pro takto silný příběh.

Maria Callas ve své době platila za módní ikonu a dodnes svým vytříbeným vkusem a smyslem pro detaily inspiruje stylisty a návrháře. Kostýmy vytvořené Massimem Cantinim Parrinim se zakládají na originálních modelech, které zpěvačka nosila, a byly vytvořeny s pomocí archivních materiálů a fotografií. Scénograf Guy Hendrix Dyas navštívil původní pařížský byt, ve kterém Callas v 70. letech žila a zemřela, obrátil se na módní domy jako Dior a Sonia Rykiel a vyžádal si materiály ke kolekcím z let 1975 a 1976. Na jejich základě vytvořil autentickou barevnou paletu celého snímku. „Díky rešerši jsem se dozvěděl, že Maria se přátelila s lidmi, jako je Yves Saint Laurent, a tak jsem se podíval na jeho kolekci a našel jsem v ní spoustu krásných zemitých hnědých, rezavých a krémových barev s krásnými akcenty v podobě oranžové, zelené a tyrkysové,“ popsal Dyas v rozhovoru pro Vanity Fair. Ve filmu se nakonec podle jeho slov objevilo přes 4800 kusů oblečení a doplňků.

Parrini v kostýmech vychází zejména z práce Elviry Leonardi Bouyeure, italské návrhářky známé více jako Biki, která s Callas od 50. let intenzivně spolupracovala. Mimochodem tato couturiérka byla vnučkou skladatele Giacoma Pucciniho. Právě jeho Tosca, Madame Butterfly a La Bohème Callas proslavily. Parrini vycházel ze skutečných kostýmů a soukromého šatníku divy, ovšem pravé kožešiny pro film Maria nahradil umělými.

V řadě scén můžeme vidět také autentické šperky jako např. brož Panthère od Cartier z roku 1971. Callas během svého života nashromáždila úžasnou sbírku šperků právě od Cartier, Van Cleef & Arpels nebo Harry Winston a řada z nich se objevila i ve filmu. Cartier propůjčil ze svého archivu autentické šperky včetně těch, které si Callas nechala vyrobit na speciální objednávku v 60. letech z diamantů a rubínů, které sama pařížským klenotníkům dodala. Jolie si pak pár z nich půjčila na tiskové turné.

Maria patří k hereckým vrcholům v již tak rozmanité kariéře Angeliny Jolie a je důkazem, že role zlomených žen dokáže sehrát jako málokdo. Snímek Maria představuje nejen poctu jedné z největších osobností světové operní scény, ale také přináší dojemný, emocionálně silný a vizuálně velmi autentický příběh o ženě, síle i prokletí mimořádného talentu, zranitelnosti a vášni, kterou Callas prožívala nejen na jevišti, ale i v soukromém životě, který skončil v pouhých 53 letech.