Jsem hrdá, že můžu reprezentovat svou komunitu, říká Cara Delevingne o roli v seriálu Jen vraždy v budově

Komediální krimi seriál, jehož první řada sklidila u kritiky obrovský úspěch, vytvořilo duo Stevena Martina a Johna Hoffmana. Příběh sleduje tři sousedy, kteří hltají podcast o skutečném zločinu. A když jednoho dne dojde v jejich okolí k tajemné smrti, založí si svůj vlastní podcast, aby osobně prověřili vyšetřování smrti, kterou policie označila jako sebevraždu. V roli protagonistů jsou již zmínění Steve Martin, Martin Short, ale také Selena Gomez. Cara Delevingne zde pořádně zamíchá kartami.

Mabel Mora, kterou hraje zpěvačka Gomez, se totiž v druhé sérii zamiluje do majitelky umělecké galerie Alice.  „Byla jsem nadšená, že nehraju heterosexuálku a navíc jde o komedii, takže jsem roli s chutí přijala,“ vysvětluje Cara Delevingne. Na postavě Alice podle svých slov obdivuje i její smysl pro oblékání. „Líbí se mi její styl, protože se toho nebojí. Nosí různé materiály a barvy. Je androgynní, a přitom šik, prostě cool.“ Modelka se zároveň netají sympatiemi k Seleně Gomez. Obě si jsou v životě natolik blízké, že své přátelství nedávno stvrdily společným tetováním růže. Chemie mezi nimi proto jen tryská.

 „Je důležité mít zastoupení LGBTQ+ komunity nejen v hlavní dějové linii. Dokazuje to totiž, že jde o naprosto normální součást života. Jsem hrdá na to, že můžu reprezentovat svoji komunitu,“ podotýká k seriálové roli Delevingne a přiznává, že práci u filmu si vybírá podle toho, co soudí její intuice. „Nikdy nebudu hrát jen proto, abych pracovala. Musí mi to dávat opravdový smysl,“ říká modelingová star a herečka, která díky své bohaté kariéře procestovala celý svět. Zastavila se i v Praze, kde mimochodem strávila celé čtyři roky života. A co se jí na našem hlavním městě líbí nejvíc? „Na Praze mám ráda strašně moc věcí. Kultura, architektura a taky jsem si zvykla na místní jídlo — i přesto, že jsem dost vybíravá,“ popisuje Cara Delevingne a vyslovuje i zapeklité české slovo nejkulaťoulinkatější, které se tu naučila. 

Cara Delevingne vyrostla v privilegované rodině v Londýně. Její rodiče sice herci nejsou, ale kmotrou se jí stala Joan Collins, herecká ikona a držitelka Zlatého glóbu. Caru společně s dvěma staršími sestrami, Chloe a Poppy,  vychovali otec Charles, úspěšný realitní makléř, a matka Pandora. Už od čtyř let se chtěla stát herečkou, jak uvedla v roce 2015 pro The New York Times. „Modeling paradoxně nikdy nebyl mým snem.“ Již v deseti ale debutovala ve Vogue Italia, pro kterou ji nafotil Bruce Weber. V roce 2009 podepsala smlouvu s prestižní modelingovou agenturou Storm Model Management. O pouhé tři roky získala na British Fashion Awards titul Modelka roku. To už byl jen krůček k tomu, aby se stala múzou Karla Lagerfelda. Slavný návrhář o ní kdysi řekl, že je královnou přehlídkových mol. „Je jako Charlie Chaplin módního světa,“ hlásal o Caře Lagerfeld v roce 2014. Když v roce 2019 zemřel, Delevingne na svém instagramovém účtu vyvěsila následující text: „Věřil ve mě, na rozdíl od řady jiných lidí — včetně mě samotné.“

I když se tehdy Cara naplno věnovala modelingu, v Londýně neúnavně navštěvovala herecké kurzy. Svoji první roli získala ve snímku Anna Karenina v roce 2012. O dva roky později se objevila ve filmu S tváří anděla (The Face of an Angel), zatímco následující rok se již chlubila hlavní rolí ve filmu Papírová města. V jejím portfoliu najdete ale například i akční fantasy Sebevražedný oddíl z roku 2016, komedii Naprosto dokonalé nebo Valerian a město tisíce planet.

První epizody druhé řady Jen vraždy v budově jsou ke zhlédnutí na Disney+ a každé úterý je k vidění nový díl. Seriál spadá pod mysteriózní krimi žánr, který byl vždy jedním z jejich nejoblíbenějších. „Vždycky mě bavilo hádat, kdo je vrah, ale teď jsou filmaři tak dobří, že se nikdy netrefím. Krimi natočené podle pravdy zase skrývají fascinující psychologii za vším, co se stalo, a to je někdy opravdu divoké,“ komentuje Delevingne, která v srpnu oslaví třicáté narozeniny. A její životní postřeh? „Čím jste starší, tím méně vám záleží na tom, co si o vás ostatní myslí. Dřív jsem na sebe byla dost tvrdá, ale teď se soustředím jen na důležité věci. Ve své kůži se cítím naprosto komfortně.“