Ester Krumbachová: šedá eminence filmů 60. let v nové výstavě

Narodila se 12. listopadu 1923 v Brně a po válce vystudovala malbu a grafiku na Škole uměleckých řemesel v Brně. V jednom dokumentu České televize její spolužačka zavzpomínala, jak je obě málem vyhodili. Chodily totiž jen na přednášky, které je zajímaly, což Ester Krumbachovou perfektně vystihovalo. Po absolvování školy však bylo těžké prosadit se. Aby se proto mladá umělkyně uživila, pásla ovce nebo prodávala len, a vůbec jí to nevadilo. „Vždycky jsem žila tak, jak jsem chtěla. Ani hodinu ve svém životě jsem nedělala, co by mě nebavilo,“ uvedla v jednom z rozhovorů.

Právě této všestrannosti se nejspíše naučila ve svém nelehkém dětství. Otec, který pocházel ze Slovenska, totiž rodinu brzy opustil pro jinou ženu. Ani matka, učitelka, nevytvořila malé Ester zázemí, jaké dítě potřebuje. Místo dceři se totiž věnovala svým vlastním zájmům, mezi něž patřila například řeč ptáků, proto Ester nezbývalo nic jiného, než se čím dál častěji uchylovat do světa fantazie. Navíc se musela starat o domácnost, takže byla nucená dospět předčasně…

Ester byla známá tím, že měla vlastní filozofii a každou profesi, jíž se věnovala, vykonávala s vášní. Vinou normalizace (po roce 1972) ale dostala zákaz u filmu působit. Ten překročila v roce 1983, kdy s Věrou Chytilovou natočila Faunovo velmi pozdní odpoledne. K filmu se ale oficiálně vrátila až po revoluci, kdy se dramaturgicky podílela ještě na několika snímcích. 13. ledna 1996 však zemřela.

„Ester byla jakýmsi středobodem uměleckého života Prahy šedesátých let,“ napsala její blízká kamarádka Věra Chytilová, která o ní v roce 2005 natočila dokument Pátrání po Ester. „Přitahovala umělce na prahu kariéry, kteří teprve hledali formu vlastní seberealizace. Kdo prošel jejím školením, nikdy na ni nezapomněl. Avšak i ti zkušení k ní nacházeli cestu. Kdo chtěl, tomu pomohla objevovat, co je v jeho projektu nejcennější, a i když věc přímo sama nevymyslela, dokázala přesnou analýzou vydělit plevy a zvýraznit smysluplné jádro.“ 

Československá Vogue vzdala Krumbachové hold už v historicky šestém vydání z března 2019, kde umělkyni renesančně ztvárnila britská supermodelka a coverstar Karen Elson. Ta tehdy přiznala, že si Sedmikrásky pouštěla už ve svých dvaceti a velmi ji ovlivnily. V cover story pak pózovala s doplňky a amulety, které patřily přímo Ester Krumbachové.

Letos v říjnu se Ester Krumbachová zařadila mezi mimořádné osobnosti české kulturní scény, kteří získali Cenu ministerstva kultury. V díle Ester Krumbachové byl oceněn její přínos v oblasti kinematografie a audiovize in memoriam. 

Monografická výstava ESTER KRUMBACHOVÁ, která nabídne rozsáhlou síť původních materiálů zahrnující autorčiny malby a kresby, kostýmní návrhy, šperky ale i dopisy, které psala přátelům i kočkám, se v otevírá v Domě umění města Brna 24. 11. 2021. A svým návštěvníkům nabídne až do až do 6. 3. 2022 pohled do života Ester Krumbachové, velké osobnosti, která milovala zvířata. I z toho důvodu se budou v expozici pohybovat kočky z útulku Tlapky Mochov, které si můžete si při návštěvě adoptovat.