Vogue LeadersK neúspěchům mám respekt, dávají nám možnost růst
Cindy Kerberová5. 2. 2024
Čtyři restaurace a vlastní úspěšná módní značka. To vše bez vzdělání v oboru a podpory. Odvaha, s jakou se v 18 letech pustila do neznámých vod a naučila se jimi plout, je obdivuhodná a inspirativní. Před válkou musela uprchnout z domova, přesto neztrácí energii a motivaci jít kupředu. Drží se jasného hesla: Buďte udržitelní, pokud jde o společnost, rodinu, vztahy k sobě samým i k zaměstnancům. Módní návrhářka a podnikatelka Dasha Katsurina pro Vogue Leaders vypráví o svých začátcích, plánech, přístupu k překážkám i cílech do budoucna.
Co jste dělali, když vám bylo 17? Dasha Katsurina si šla říct o práci, kterou si vysnila. Pět let poté už zakládala vlastní módní značku, její originální péřovky ji vynesly na výsluní. Aby toho nebylo málo, přibrala na svá bedra ještě jeden projekt a spoluzaložila v Kyjevě první autentickou restauraci s asijskou kuchyní, které stejně jako její módní kariéra rychle vyrostla v celou síť podniků. Podobně jako u oblečení, ani tady jí nestačilo jen servírovat nudle, a tak iniciovala vznik projektu Plastic Club, který sloužil jako bezplatné sběrné místo plastů pro všechny zájemce o třídění.
Autentický design, vize a koncept
Jasný koncept, vize a také marketingové dovednosti spolu s důvěryhodností, na kterou v podnikání klade důraz od počátku, vytvořily z ukrajinské podnikatelky vzor pro mnoho dalších nejen v bezprostředním okolí, ale také na sociálních sítích, které umně využívá jak k byznysu, tak k charitativním účelům. Po ruské invazi na Ukrajinu projevily její projekty sdružené pod názvem Hi i
Katsurina sama jasný postoj, když podpořily a nadále podporují civilní obyvatelstvo a ozbrojené síly. Kolem komunity sítě Hi vznikl charitativní projekt
Pryvit Help. Společně tyto iniciativy představují příklad kvalitní koncepční a vizuální komunikace na téma jasné podpory vítězství.
Navzdory válce se Dasha rozhodla vrátit do Kyjeva, pokračovat v řízení všech svých podniků a zároveň budovat mezinárodní byznys z Polska, kam ji přivedl strach o bezpečí dcery a syna. Dnes žije mezi polskou a ukrajinskou metropolí a stala se zářným příkladem toho, že si lze navzdory okolnostem vybudovat rovnováhu mezi mateřstvím, smysluplným a udržitelným podnikáním a vlastním naplněním.
Dasha neustále cestuje a její diář je skutečně plný po poslední minuty, proto jsme rozhovor vedly na dálku.
Vezměme to popořádku. Jak jste se dostala ke kariéře módní návrhářky?
Všechno to začalo v 18 letech. Neměla jsem dost peněz na oblečení, které by se mi líbilo, a tak jsem se rozhodla vytvořit si vlastní. Prvním kouskem, který jsem si navrhla, byla péřová bunda. Neuměla jsem kreslit ani šít, studovala jsem fakultu mechaniky a matematiky a pracovala v marketingovém oddělení jednoho restauračního řetězce. To mě však nezastavilo. Našla jsem si švadlenu a společně jsme za měsíc vytvořily péřovou bundu. Místo tradiční látky a výplně jsem použila deky. Ty jsme rozstříhaly a nakonec vznikla velká, teplá, bílá péřová bunda ve stylu deky. Výsledek se mi moc líbil a měl velký ohlas. Kamarádky se mě začaly ptát, jestli bych jim ji nemohla ušít taky. Lidé mi psali na Instagramu, ptali se mě dokonce i na ulici. Můj přítel tehdy v těchto bundách viděl značný komerční potenciál a navrhl, že je bude prodávat. Váhala jsem, bála jsem se neúspěchu, ale po roce jsem neodolala a rozhodla se jít do toho.
Začali jsme je prodávat prostřednictvím Instagramu. Sama jsem vyřizovala poptávky, nakupovala deky a spolupracovala se švadlenou, zatímco můj přítel zajišťoval dodávky a spravoval finance. Moje obavy se naštěstí nenaplnily, poptávka byla obrovská. To nám umožnilo rozšířit tým, založit značku, zlepšit výrobu pro další sezony.
Co vás na tomto oboru nejvíce přitahuje?
Baví mě, když vidím, že moje práce povzbuzuje a dělá radost druhým. Ráda pozoruji, jak dívky odcházejí z našeho studia šťastné. Jsem přesvědčená, že vědomé nakupování může mít terapeutický účinek. Člověk si vyčlení čas pro sebe, utratí peníze za sebe a dopřeje si něco pěkného.
Jak byste popsala svou tvorbu někomu, kdo vaši práci dosud nezná?
Vytvářím oblečení pro finančně nezávislé ženy, které si váží svého času. Zkrátka pro uvědomělé feministky. Oblečení by mělo být pohodlné, kvalitní a vydržet déle než jednu sezonu. Mělo by se dobře kombinovat se stávajícími kousky šatníku a umožňovat snadný styling. Značka
Katsurina podporuje komunitu žen, spolupracuje na navrhování oblečení, které reflektuje jejich potřeby a přání, poskytuje jim sebevědomí a pohodlí.
Jak vidíte budoucnost své značky? Globální módní trh je přece jen přesycený, neustále se mluví o nutnosti omezit produkci nového oblečení s ohledem na životní prostředí.
Jistě, jsme komerční značka, ale velmi nám záleží na naší zemi a planetě. Vyrábíme pouze dvě kolekce ročně a naši zákazníci nosí naše péřové bundy celé roky. Veškerá výroba se nachází na Ukrajině, což je v náročných dobách a pokusech o narušení naší národní identity obzvlášť důležité. Je nezbytné podporovat ekonomiku a lokální výrobu. Vyhýbáme se jednorázovým obalům, minimalizujeme používání potištěných materiálů a důsledně pracujeme se zbytky látek.
Nejste jen módní návrhářka s vlastní značkou, ale také spoluvlastníte síť restaurací Hi. Jak se slučuje móda a jídlo?
Baví mě vytvářet projekty, které lidem přinášejí chvíle potěšení, projekty, které rozptýlí, pobaví a odhalí něco nového. To vše poskytujeme jak v restauraci, tak ve studiu. Ráda si dopřávám lahodné jídlo a poznávám různé kuchyně. Stejně tak mám vášeň pro oděvy; slouží mi jako forma sebevyjádření.
V obou oborech se intenzivně zabýváte otázkou udržitelnosti a ekologie. Co jste v tomto směru dosud podnikla a co chystáte do budoucna?
Snažím se být uvědomělá jak u sebe doma, tak v podnikání. Všechny projekty počítají s tříděním odpadu. Rok před plnou invazí jsme v centru Kyjeva, kde se nacházejí restaurace a studio, otevřeli centrum pro sběr a třídění odpadu. Šlo o zcela nekomerční projekt našeho řetězce Hi (pozn. red.: Daria je spoluzakladatelkou sítě restaurací v Kyjevě včetně čínské Hi, thajské Hi a japonské Hi). Vznikl pro blaho města, protože kultura třídění odpadu se u nás teprve začínala rodit a byla obestřena mnoha mýty a problémy. Byl to skvělý projekt, ale od doby, kdy probíhá válka, denně čelíme tragédii a priority se přirozeně změnily. V současné době se zaměřujeme na pomoc dětem postiženým válkou a na podporu armády.
Jak dál se změnilo vaše podnikání od února 2022, kdy na celém území Ukrajiny propukla válka?
Zaprvé jsme zjistili, že je těžké nás překvapit a zlomit. Zadruhé se zvýšila rychlost rozhodování, protože není čas. Kyjev žije přítomností, tady a teď. V tom se myšlení nás všech změnilo.
Jak vás válečná zkušenost změnila?
Současně s rozsáhlým útokem na mou zem jsem procházela rozvodem se dvěma dětmi v náručí. Tato zkušenost mi ukázala, jak jsem silná a jak moc jsem se předtím podceňovala. Dozrála jsem a začala jsem se mít ráda. V tomto směru se můj život změnil k lepšímu, ale rozhodně bych tuto metodu nikomu jinému nedoporučovala.
Z bezpečnostních důvodů jste se s dětmi přestěhovala do Polska, kde jste otevřela vlastní studio a showroom. Jaké byly začátky na novém trhu?
Nejvýraznějším rozdílem je pro mě životní tempo a přístup k podnikání. V Kyjevě je všechno rychlé, panuje tam intenzivní konkurenční boj, protože se dělíme o stejnou klientelu. Zákazníci jsou velmi nároční, je to hra o přežití. Ve Varšavě probíhá všechno mnohem pomaleji, s velkým respektem k pracovní době a zcela odlišným přístupem k pracovní kultuře obecně. Varšava mě výrazně zpomalila a toho si teď vážím. Zpočátku jsem udělala chybu, že jsem neustále chtěla varšavské studio sladit s rychlostí podnikání v Kyjevě. Chtěla jsem rychlou návratnost investice, rychlé výsledky. Byla to chyba, protože tento projekt je nový, je jako malé dítě. Jakmile jsem se s tím smířila, práce se stala mnohem příjemnější a zajímavější. Podpora ze strany polských osobností a obyvatel mě také velmi motivuje. Kolem studia se vytvořila neuvěřitelná komunita.
Svou kariéru si intenzivně budujete od puberty. Kde berete energii a motivaci?
Mám dvě děti a odpovědnost za ně mi nedovoluje polevit. Narodila jsem se v Charkově do rodiny fyziků, na Ukrajině jde v tomto oboru více o úctyhodné povolání než o peníze. Měla jsem šťastné dětství, rodiče mě milují, ale neměli moc peněz. Moje motivace a energie se tak přirozeně od samého začátku týkaly snahy o lepší život.
Každý se ve své kariéře dříve nebo později setká s neúspěchy. Jak se s nimi vyrovnáváte?
K neúspěchům chovám velký respekt, dávají nám možnost růst. Klíčové je zastavit se, analyzovat, co a proč se stalo, rozhodnout se, co s tím udělat, a rozhodnout, jak se zachovat v budoucnu.
Kdybyste svému 18letému já měla dát tři rady, jaké by to byly?
Neboj se přátelit se ženami, v ženách je síla. Najdi si dobrého terapeuta a investuj do svého duševního zdraví. Nevzdávej se vzdělání; zvaž přestup na jinou fakultu.
Dala jste si do roku 2024 nějaké konkrétní cíle?
Vzdělání! Na první polovinu roku jsem si stanovila obrovské plány: od základního kurzu Photoshopu (neumím ho používat) až po rozsáhlé studium marketingu na Kyjevsko-mohyljanské akademii. V současné době taky plánujeme otevřít nové velké studio v Kyjevě. Bude sloužit jako studio a showroom a zároveň kancelář s trochou jídla (nemohla jsem odolat). Víc zatím nechci prozrazovat, protože nejprve pracuji a teprve pak o tom mluvím.