Přísná, ale spravedlivá: 5 tipů, jak si jako šéfka nenechat lidi přerůst přes hlavu

Povím vám jeden příběh. Jana je ředitelka. Jana je hodná, možná až moc. Chce, aby její tým pracoval v pohodě, bez stresu. Aby byli všichni, jak se říká, happy. A tak dělá kompromisy. Jana zametá jakýkoliv náznak konfliktu pod koberec, protože konflikty ve skvělých týmech přece neexistují. Vyhoví všem, vychází jim vstříc, mlčí, když jí něco vadí. A jednoho krásného dne s hrůzou zjistí, že je zahnaná v koutě, naštvaná, frustrovaná, spousta věcí jí leze na nervy a cítí se bezmocná, protože neví, jak z toho ven. A k tomu se dozví, že její tým, její lidé, pro které by dýchala, ji nerespektují a roznášejí o ní, že je slabá a každý si s ní může dělat, co chce. Přitom ona chtěla pro druhé vždy jen to nejlepší. 

To, co jste teď přečetly, popisuje jeden z největších problémů žen ve vedoucích pozicích. Zaměňujeme dojmy s pojmy a v rámci představy všeobjímající pohody, která mimochodem nikdy a nikde neexistuje, přehlížíme, že se blíží problém. Obáváme se, že když bouchneme do stolu, lidé nás přestanou mít rádi a jako jejich šéfky ztratíme respekt. Přitom opak je pravdou.

Na konzultacích často slýchám větu: „Jsem tak hodná, až jsem blbá.“ A je mi to líto, protože právě ženy, které to říkají, si zaslouží respekt. Ale nezískají ho, protože nerespektují samy sebe. Takový lídr si úctu prostě nezíská. A navíc přes veškerou snahu být ta laskavá nakonec vždy dojde na situaci, kdy už to nevydržíte, protože tlak je příliš velký. A okolí se najednou diví: Proč taková reakce, když doteď jí nikdy nic nevadilo? Vlastně mají pravdu. Pokud zametáme problémy pod koberec, neumíme nastavit hranice sobě ani ostatním, a tak se pak nemůžeme divit, že si o nás myslí, že jsme slabé.

Jak v týmu udržet pohodu, ale zároveň po sobě nenechat šlapat? Tady je 5 praktických rad, které vám pomohou změnit perspektivu, přístup k vedení i sobě samé. 

Ne neznamená konec přátelství, ne není nelaskavé. Znamená respekt. K sobě i k ostatním. Protože když na všechno budete říkat ano, jakou má pak vlastně vaše ano hodnotu? Řekněte ne bez výčitek a omluv. Nikde není psáno, že musíte se vším souhlasit a všechno udělat. Stejně tak nemusíte všechny pokaždé potěšit.

Nikdo nečte vaše myšlenky. Pokud vám vadí pozdní telefonáty, zbytečně dlouhé porady nebo pasivně-agresivní poznámky, řekněte to nahlas. Klidně, ale jasně. Člověk, který umí nastavit své vlastní hranice, je umí nastavit i ostatním. Nemůžete pořád všechny jen chválit, aby se cítili dobře. Tím jim totiž nedáváte možnost se rozvíjet, poučit se ze svých chyb, posunout se dál. Pokud nad svým týmem držíte ochranný deštník, aby se ho náhodou něco nedotklo, a po večerech předěláváte jejich práci, tak je něco špatně.

Nepolykat, nenechávat si to na potom, nečekat, až pohár trpělivosti přeteče. Přímá, jasná, věcná reakce v daný moment zabrání obávanému výbuchu o měsíc později. Jsme vychovávány, abychom mlčely – nechceme přece být za ty hysterky, kterým se pořád něco nelíbí. Ale stejně se nakonec neudržíme. Najednou máme černo před očima a vyletíme. Přitom stačí říct klidně hned, že nám něco vadí: „Toto není v pořádku.“ „Toto se mi nelíbí.“ „Tento tón není vhodný.“ „Tento úkol není dobře zpracován.“ 

Kolegové vás můžou mít rádi, ale jejich respekt získáte na základě skutečnosti, jak se umíte k věcem postavit, jak řešíte problémy, zda jste spravedlivá, zda si stojíte za svým, jaké máte hodnoty. Jako autentická šéfka chcete, aby si vás ostatní vážili pro to, jaká jste. Ne proto, že se na všechny usmíváte a necháte si vše líbit. Nikdy vás nebudou mít rádi všichni. Bylo by to skvělé, kdyby nás všichni milovali a obdivovali, ale jak se říká, není na světě člověk ten, aby se zalíbil lidem všem. A vy to ani nechcete – přece nebudete želé, které se snaží neustále přizpůsobovat požadavkům ostatních. Chodíte do práce, ne do baletu. A výsledky jsou potřeba. I v přátelské atmosféře.

Šéfka není sprosté slovo. Můžete být lidská, laskavá, ale pořád jste lídr. Neutíkejte před tím. Přijměte svou roli. A buďte tou, které si ostatní váží. Nejen tou, která vždycky všechno chápe. Je to břímě, které musíte nést. Proto jste šéfka, protože máte unikátní soubor vlastností a dovedností, které vás na vedoucí pozici dostaly a díky kterým ji zvládnete. Vy musíte nakonec rozhodnout, vy nesete odpovědnost za projekt, za tým, za firmu.