Pavel Martásek: Pandemie jednou skončí, řada dalších onemocnění však zůstává

Řada dějů v organismu je na různé úrovni ovlivňována peptidy, i většina hormonů patří mezi peptidy. Bohužel, většina přirozených peptidů má některé nevýhodné vlastnosti, které téměř znemožňují jejich další využití, například krátkodobý účinek, nestabilitu, složitou syntézu nebo náročnou extrakci s možností zanesení nežádoucích příměsí.

Proto je dlouhodobě stále větší pozornost věnována syntetickým analogům přirozených peptidů, které mohou při srovnatelné účinnosti eliminovat některé, nebo dokonce všechny z výše uvedených negativ přirozených peptidů. Jednoduše řečeno, jde o hledání molekul, které lze za určitých podmínek připravit laboratorně, a přitom se stejnými či lepšími vlastnostmi, než mají jejich přirozeně se vyskytující předlohy.

Toto je také případ molekuly alaptidu, která byla objevena v rámci rozvoje peptidového programu ve Výzkumném ústavu pro farmacii a biochemii (VÚFB) kolem roku 1985 Ing. Evženem Kasafírkem, CSc., a biologem RNDr. Václavem Plaisnerem. Záhy po jejím objevení vědci prokázali, že alaptid má až „zázračné“ regenerační účinky a urychluje hojení ran. Molekula byla patentována, avšak začátkem devadesátých let došlo nejprve k rozpadu koncernu Spofa, v jehož rámci byl alaptid ve VÚFB vyvíjen, následně bylo zastaveno klinické testování a další vývoj již nepokračoval. Do klinické praxe ani jiného širšího využití se alaptid nedostal a původní patent přirozeně vypršel.

Na tento výzkum jsme kolem roku 2010 navázali až s dnes již zesnulým organickým chemikem prof. RNDr. Vladimírem Králem, DSc., a společně jsme v rámci aktivit na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy, později již v rámci výzkumného centra BIOCEV, účinky i výrobu alaptidu posunuli dále.

Profesor Král se nejdříve zaměřil na samotnou chemickou přípravu alaptidu, kdy se mu podařilo značně inovovat celý proces syntézy této molekuly. Díky inovaci profesora Krále bylo možné alaptid syntetizovat výrazně rychleji a jednodušším způsobem, což si lze představit, jako kdyby zjednodušil recept přípravy jídla.

Směr dalšího výzkumu využití alaptidu dále předurčila jedna z jeho klíčových předností oproti přirozené předloze. Molekula alaptidu je totiž díky svému velmi zajímavému prostorovému uspořádání pozoruhodně odolná vůči rychlému rozpadu a má vyšší hojivé účinky. Tento fakt se stal podnětem k úvahám o možnostech jeho využití u aplikací, u nichž je žádoucí dosažení nejen krátkodobého, ale také dlouhodobého či trvalého efektu.

Při studiu alaptidu bylo poté zjištěno, že má sice sníženou rozpustnost ve vodě a jiných fyziologických rozpouštědlech, což značně omezuje možnosti využití jeho regeneračního a hojivého potenciálu, ale také že je až překvapivě dobře rozpustný v tucích.

Toto zjištění otevřelo další cestu využití potenciálu alaptidu v podobě mastí, krémů a emulzí známých ze světa špičkových kosmetických přípravků.

Záhy po svém objevení byla realizována řada vědeckých studií včetně předklinických, ve kterých byly zkoumány účinky alaptidu a možnosti jeho využití. Bylo zjištěno, že alaptid významně stimuluje růst zdravých buněk a má pozoruhodný regenerační efekt všude tam, kde je aplikován na poškozené buňky včetně pokožky poškozené vnějšími vlivy.

Díky významně zdokonalené syntéze a objevení rozpustnosti alaptidu v tukové bázi – tedy možnosti aplikace alaptidu ve formě masti a krému – se otevřela cesta k využití v inovativních kosmetických přípravcích a komplexní péči o pleť. Tu máte možnost vyzkoušet právě díky českým kosmetickým přípravkům Sain. Použitá směs účinně vyplňuje vrásky a omlazuje pleť, zesvětluje pigmentové skvrny a mateřská znaménka a minimalizuje tvorbu jizev po kosmetických zákrocích, například odstraňování pih a mateřských znamének.

V kombinaci s dalšími peptidovými složkami má alaptid obrovský potenciál stát se účinným pomocníkem lékařů a především jejich pacientů v boji s různými formami poškození pokožky. Jde zejména o estetickou medicínu, podporu péče o rány a jejich hojení po chirurgických a mikrochirurgických zákrocích, při běžných poraněních či sedřené kůži, včetně špatně se hojících, zanícených či diabetických ran, kde může být infekce významnou překážkou k vyhojení rány.

Jak uvádí patentový spis, směs s alaptidem nachází využití zejména při hojení chronických, zanícených a komplikovaných ran, ale i běžných zranění, pooperačních ran či popálenin. U zdravých pacientů zkracuje dobu hojení téměř na třetinu, u obtížně se hojících ran zkracuje dobu hojení až sedmkrát. U chronických ran, zejména dekubitů a bércových vředů, umožňuje směs zlepšení hojení nebo úplné zahojení.

V této oblasti vnímáme další obrovský potenciál pro smysluplné využití jedinečných vlastností alaptidu v kombinaci s dalšími známými aminokyselinami, jako jsou cystein nebo arginin. Jsem velmi rád, že mohu navazovat na jedinečný výzkumný projekt a že jsme na trh letos uvedli první výsledky naší práce v podobě českých kosmetických přípravků Sain.

Věříme, že se další přípravky dostanou i do klinické praxe, kde budou pomáhat nemocným. Pro nás vědce je každé využití vědeckých výsledků v praxi obrovským úspěchem a motivací pro další práci.

Přestože se v současnosti hovoří nejčastěji o onemocnění koronavirem, osobně jsem přesvědčen, že pandemie jednou skončí. Stále zde však zůstanou onkologická onemocnění, kardiovaskulární choroby, diabetes, infekční nemoci, hojení, poruchy reprodukce a řada dalších onemocnění. Pro nás vědce je úkolem umět tyto problémy nejen popsat, ale také porozumět jejich původu až na molekulární úrovni a najít jejich příčiny. Díky tomu pak můžeme navrhnout řešení, která v konečné fázi mohou vést k výrobě vhodného přípravku, léku či stanovení léčebné metody, a tím i k záchraně mnoha lidských životů. V tomto směru jsem optimistou a těším se na to.