Puebla: město andělů

Cesta z Mexico City se prodírá mezi mrakodrapy, vede hustě osídlenými předměstími, ale pruhy nevzhledné betonové džungle brzy vystřídá mexický venkov a mírně zvlněná krajina v úpatí sopky Popocatépetl. 

Založení města Puebla začíná dopisem biskupa Juliána Garcése adresovaným španělské královně, v němž píše o potřebě založení španělské osady na cestě mezi Mexico City a přístavem Veracruz. Noc po odeslání listu se biskupovi zdál sen, v němž spatřil úrodné údolí s průzračnou řekou, nad nímž se z nebe snášela skupina andělů. Na tomto místě, tedy doslova na zelené louce, vzniklo v roce 1531 jedno z nejstarších koloniálních měst v Mexiku: Puebla de los Ángeles. „Andělé, odhalte tváře,” vybaví se mi v této souvislosti úryvek z populární písně, protože z města andělů se skutečně „daleko široko rozlévá baroko”. Kamenným svědectvím unikátního mixu, v němž se baroko mísí s domorodou keramikou, hispánskými azulejos a orientálními motivy, jsou katedrála na náměstí Zócalo, Casa de Alfeñique, a především pak Capilla del Rosario, jejíž interiér je vyložený božsky zářícím zlatem. 

Do ženského kláštera Neposkvrněného početí jsem vstoupil nepatřičně, a to nejen proto, že jsem muž. „Kde jsem se to ocitl?” ptám se štukatéra, který zřejmě nechal dveře otevřené do ulice. „Quinta Real,” odpoví mi a dál pokračuje v práci, aniž by mu moje přítomnost jakkoliv vadila. Na základě jeho povolení tedy pokračuji dál do vnitřních prostor někdejšího kláštera, který mě uchvacuje svou nádherou. „Navštiv ještě Santa Rosa,” doporučí mi při odchodu vstřícný řemeslník. Právě v tomto klášteře, v kuchyni obložené tradičními dlaždičkami talavera, vznikl mexický národní pokrm mole poblano. Sestra Andrea de la Asunción jej podle zdejší legendy uvařila stylem „co dům dal” při nečekané návštěvě místokrále Nového Španělska. Této husté, pekelně ostré chilli-čokoládové omáčce přezdívá historička jídla Rachel Laudan „tekuté Mexiko”; protože podle ní ztělesňuje dokonalou symfonii, v níž se slévá tradiční domorodá kuchyně, evropská barokní estetika a špetka orientálního koření. 

Knihovnu Palafoxiana, která byla založena v roce 1646 a je podle organizace UNESCO nejstarší veřejnou knihovnou v Americe.

Muzeum Amparo, které vyniká nejen unikátními sbírkami prehispánského, koloniálního a moderního umění Mexika, ale také půvabnou terasou s výhledem na staré město.  

Řemeslný trh El Parián, který se nachází hned vedle Barrio del Artista, kde můžete zakoupit tradiční majolikovou keramiku talavera a vedle mole poblano ochutnat i místní cemitas a chalupas poblanas.

Mezinárodní muzeum baroka, které navrhl slavný japonský architekt Tojo Itó. Expozice představují baroko i v méně známých oblastech, jako je móda, hudba či gastronomie.

Kostel San Francisco Acatepec, obložený pestrobarevnými dlaždicemi, je výrazným představitelem stylu mexického baroka. 

Městečko Cholula, které bývalo v době založení Puebly malou indiánskou vesnicí. Hlavní zajímavostí Choluly je v kopci skrytá pyramida Tepanapa. Co do objemu jde o největší pyramidu světa. Na jejím vrcholu se nachází žlutý barokní kostel Santuario de Nuestra Seňora de los Remedios.

La Purificadora, designový hotel s čistým designem, který vznikl rekonstrukcí někdejší čističky vody. 

Quinta Real, historický hotel v objektu někdejšího kláštera Convento de la Inmaculada Concepción.

Tila Hotel, butikový hotel s nápaditým designem, vrstevnatou architekturou a vnitřní terasou s bazénem.

V restaurace El Anafre Rojo, zaměřené na lokální kuchyni a tradiční přípravu jídla, v El Mural de los Poblanos s interiérem pokrytým scénickými muraly nebo v Casa Barroca s moderním pojetím mexické kuchyně.