4 nejkrásnější Santiniho stavby v Čechách, ke kterým se můžete vydat na jarní výlet

Jan Blažej Santini-Aichel (1677 – 1723) se narodil v Praze do rodiny italského kameníka. Během své cesty po Itálii studoval díla tamějších architektů, především Francesca Borrominiho a Guarina Guariniho. Ve svých projektech následně čerpal ze svých bohatých poznatků a geniálně spojoval znalosti matematiky, geometrie, numerologie i katolické symboly. Kterými objekty se osobitý tvůrce proslavil na našem území nejvíce? 

Kapli svaté Anny si u Santiniho zadala Helena Pieroni da Gagliano, abatyše kláštera svatého Jiří na Pražském hradě. Jde o jeho rané dílo, ve kterém už ale objevíme slavný prvek jeho architektury – centrální paprsčitou dispozici stavby. 

Kaple vás zaujme svým komplikovaným vnitřním prostorem, přičemž vychází z půdorysu soustředěných kružnic. Tvary oken navíc připomínají kostel svatého Františka z Assisi, který stojí na Starém Městě v Praze. O Santinim se ne nadarmo říkalo, že „uměl světlo obestavět zdmi.“ Nejen zde s ním pracoval přímo geniálně, světlo totiž proniká okny v lucerně kopule. Modeluje jednotlivé tvary a zajímavým způsobem si pohrává se stíny. Udělejte si procházku v okolí kaple. Poblíž se nachází Horní zámek, bývalé letní sídlo benediktinek od svatého Jiří na Pražském hradě.

Pátráte po stopách vrcholného baroka v Čechách? Nasměrujte si to na návrší Chlumec, kde se vyjímá zámek, který byl postaven jako sídlo Františka Ferdinanda hraběte Kinského, člena jednoho z nejvýznamnějších šlechtických rodů, a jeho blízkých.

Okouzlí vás bohaté plastické tvary, iluzivní výzdoba a zdejší kulatý taneční sál. Dramatický pohyb a dojem mohutnosti? Ani o to zde nebudete ochuzeni. Santini využil zkušenosti ze své italské cesty a stavbu navrhl původně jako monumentální lovecký pavilon pro nejvyššího kancléře a nejvyššího lovčího království českého.

Zámek však své návštěvníky zaujme svou až podivuhodnou dispozicí: ke střednímu dvoupatrovému válcovému jádru přiléhají tři patrová boční čtvercová křídla. Interiér je v obou podlažích rozvržen do deseti hlavních prostor, které se symetricky prolínají. Neunikne vám skvostná akustika. Půdorys má podobu paprsčité centrály a svým tvarem připomíná královskou korunu. V roce 1723, krátce po dokončení stavebních prací, sem zavítal císař Karel VI. A právě na jeho počest získal zámek své jméno. 

Na závěr si rozhodně nezapomeňte užít romantickou procházku anglickým parkem o rozloze dvaceti hektarů. Hlavní osy parku navazují na tři osy zámku.  

Na severovýchodním okraji Kutné Hory, v místní části Sedlec, najdete areál bývalého cisterciáckého kláštera. Jeho součástí se stal monumentální, původně gotický klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie. Ale pozor, tenhle skvost nechybí na prestižním Seznamu světového dědictví UNESCO.

Poté, co ho vyplenila husitská vojska, ležel po více než dvě stě let v ruinách. Opat Jindřich Snopek si však vyžádal obnovu, takže⁠⁠⁠⁠⁠⁠ v roce 1703 povolal k řízení stavby Jana Santiniho. Geniálnímu architektovi bylo v té době pouhých pětadvacet, a přesto dostal velmi zodpovědný úkol: přestavět ve své době největší kostel v českých zemích! K ruce přitom měl i svého mladšího bratra, Františka Jakuba Santiniho. Tomu byly svěřeny kamenické práce. V duchu barokní gotiky se kostel zaskvěl v roce 1708, kdy byl znovu vysvěcen.

Ohromující je tu nejenom výška fasády, ale i barokní prvky v oltářním prostoru. Mimořádně rozměrného čelního okna využil Santini k tomu, že před něj vestavěl subtilní vstup, doplněný plastikami v nadstavbě. Efektní jsou nápaditá šnekovitá schodiště. Santini si ve své tvorbě rád pohrával s prvky tajemna. V tomto duchu byly během restauračních prací v roce 2015 na zábradlí umístěny kovové manžety, které opisují jméno tvůrce: Santini Aichel. Zaměřte na ně pozornost.  

Tenhle kostel patří mezi nejvýznamnější Santiniho stavby. Tady architekt dotáhl své dílo k dokonalosti. I tu si UNESCO s radostí připsalo na svůj seznam památek.

A nebyl by to Santini, aby zde umně nepracoval se světlem v interiéru budovy. Zatímco centrální prostor kostela je osvětlen pouze zprostředkovaně, boční části jsou světlem hojně zality. Světlo proniká do centrálního prostoru kostela lomenými oblouky, tudíž to ve výsledku působí dojmem, že celou stavbu nese světlo. Hlavní oltář sahá až do druhého poschodí, kde se ukrývají varhany.

Santini se hodně zajímal o ezoterické vědy i kabalu. Zjevná je zde číselná symbolika –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ souvisí s Janem Nepomuckým, se svatou Trojicí nebo s kultem Panny Marie. Architekt si tu hojně pohrál se symbolikou čísla tři, stavba má proto tři podlaží (svatá Trojice). Ochoz s oratořemi v prvním patře je přístupný po trojici schodišť. Ještě více se ale zaměřil na symboliku čísla pět (⁠⁠⁠⁠⁠pět bylo Kristových ran či hvězd, které se objevily na hladině Vltavy v místech, kam bylo do řeky svrženo tělo Jana Nepomuckého). 

Symbolikou čísla pět je poutní kostel doslova prošpikován. Má tvar pěticípé hvězdy a tyčí se do výšky 50 metrů. Do kostelní lodi můžete vstoupit hned pěti oválnými předsíněmi. Pětiúhlé jsou zpovědní kaple. Hlavní oltář obklopuje pět andělů. Tři z nich drží zeměkouli, na které září pět osmicípých cisterciáckých hvězd na znamení pěti kontinentů, kde se šíří křesťanství. Na glóbu samozřejmě stojí Jan Nepomucký s krucifixem, zatímco nad jeho hlavou se vznášejí andílci.

Architekt si však zde pohrál také s číslem deset. Ne náhodou ústřední prostor uzavírá kopule nesená deseti pilíři, ve druhém patře obepíná patu klenby desetidílná galerie a deset je i kaplí po obvodu kostela. Desítka symbolicky chrání i tamní nejcennější relikvii. Ve vrcholu kopule se nachází mučedníkův jazyk. Je umístěn uprostřed tří deseticípých hvězd. Nejmenší je tmavá a připomíná trnovou korunu. Druhá je bílá a utváří žebrování klenby. Třetí má podobu šlehajících plamenů. V kopuli se také vznáší pět hvězd z koruny světce. Dřevěný polychromovaný jazyk na železném táhlu přidal Santini do klenby dodatečně, když opat Vejmluva získal pro kostel vzácnou relikvii –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ lingulu mučedníka (tedy kost, ke které jazyk přirůstá).