Anne Hathaway o síle barev, módním stylu a důležitosti péče o pleť

„Dřív jsem se bála spousty kousků — že v nich jednoduše selžu, ale teď si užívám všechno, co nosím, i když to třeba není zrovna úplně dokonalé,“ říká na úvod čtyřicetiletá Anne Hathaway o své vnitřní proměně. Anne Hathaway vypadá skvěle, za všech okolností. Loni na jaře jsem se o tom osobně přesvědčila na vlastní oči. Naše setkání tehdy proběhlo v hotelu Mandarin Oriental, třiapadesát pater nad kvetoucím Central Parkem, kam herečka dorazila v oversized fialovém kostýmku Valentino a ladících lesklých lodičkách Garavani. Pro mileniály platí za ikonu (vzpomeňme na romantické komedie jako Deník princezny, 2001; nebo Ďábel nosí Pradu, 2006), avšak její vlastní styl ovlivnila především generace Z: „Vím, že to zní, jako bych byla jejich největší fanynka, ale Gen Z mě opravdu zaujala,“ říká Anne a pokračuje: „Je to vzrušující a zábavná generace, pokud jde o módu. Užívají si to, ale také se sami vůči sobě vymezují,“ rozplývá se hvězda, která vás, pokud ji vidíte tváří v tvář, prostě nenechá chladnými. 

Ten úsměv! Ty vlasy! Ta dokonalá, porcelánová pleť! Mimochodem, ne náhodou si ji japonská značka Shiseido vybrala coby globální ambasadorku svojí řady Vital Perfection (ta zahrnuje luxusní krémy, lotiony a masky navracející pleti mladistvý vzhled a vitalitu). „Když máte to štěstí, že žijete dlouho, na vaší pleti to bude samozřejmě znát,“ podotýká k tématu Hathaway a jedním dechem dodává: „Ale pokud se k ní budete chovat s láskou, péčí a úctou a budete o ni pečovat těmi správnými produkty, poznáte rozdíl,“ je přesvědčená herečka, která loni na podzim překročila čtyřicítku. Kdo jiný by tedy měl lépe hlásat poselství kampaně „Potenciál nemá věk“?

Svoji novou kariérní etapu zahájila rolí ženy v domácnosti v thrilleru „Mateřský instinkt“, který se odehrává v 60. letech. V „The Idea of You“, filmu na motivy knihy Harryho Stylesa, si zase střihla postavu rozvedené matky-čtyřicátnice, která randí se zpěvákem chlapecké kapely. A u příležitosti své nové role — ambasadorky Shiseido — Anne Hathaway s Vogue hovořila o tom, co sama považuje v péči o pleť za nejdůležitější, co jí na módním stylu generace Z imponuje i o tom, jak se jí daří vnášet do života balanc.

Anne Hathaway: Panebože. Kde mám začít? Jsem velmi poctěna. Tato značka je symbolem nejvyšší kvality a integrity již po mnoho generací. Opravdu mi lichotí, že mají pocit, že právě já mohu tyto hodnoty nejlépe odrážet.

Pečlivost, promyšlenost, preciznost a vášeň. Hlavně tato vášeň dokáže být velmi hlasitá, a zároveň tichá, aniž by ztratila cokoliv ze své intenzity. Mám pocit, že můj vztah se Shiseido mi umožnil procházet životem s mnohem větší jasností, hloubkou a vděčností. Tato společnost má v Japonsku obrovské dědictví. Bylo vzrušující sledovat, jak se jí podařilo prosadit se na globální rovině, aniž by ztratila cokoli ze svého původního charakteru, integrity a identity.

To, jak dobře funguje! Ale bylo to zvláštní, nejdřív jsem si musela zvyknout na ten název. Jsem si vědoma toho, že slovo „dokonalost“ může na lidi vyvíjet tlak. Ale pak jsem se na to podívala z jiné perspektivy. Byla jsem opravdu nadšená, protože jsem si uvědomila, že vzhledem k tomu, že se jedná o pleťovou péči, jste to přímo vy, kdo má šanci probudit dokonalost uvnitř sebe. A protože jde o produkty aplikované na pokožku, představují způsob, jak vylepšit něco, co už máte; způsob přiblížit koncept dokonalosti zahrnující úplně všechny.

Když jsem ve svých dvaceti letech pracovala s jinou herečkou. Vždycky jsem věděla, že péče o pleť je důležitá, ale až u ní jsem na konci každého natáčecího dne viděla, jak se pokaždé odlíčí, a tehdy mi to došlo. Začala jsem se ke své pleti chovat lépe, více o ni dbát, více o ní přemýšlet. A výsledek měl trvalý vliv. Zjistila jsem, že čím méně make-upu používám, tím více upřednostňuji péči o pleť. Na make-upu samozřejmě není nic špatného. Při práci ho nosím často, ale přišla jsem na to, že se nejlépe cítím ve chvílích, kdy jsem doslova jen ve své kůži.

Mám citlivou pleť, která vyžaduje, abych si vyhradila čas pro sebe. Kdybych si ho totiž neudělala, bylo by to na mém vzhledu později znát. Nikdy bych to nenazvala náročnou údržbou, ale péče o pleť je zkrátka důležitá — a zábavná. Když se v životě dostanete do bodu, kdy si léta vytváříte návyky, o kterých víte, že jsou pro vás dobré, vytvoříte si k nim blízký vztah. Mluvím o pocitu, když se na konci dne odlíčím, o pocitu, když si před spaním hydratuju pleť, o pocitu, který máte, když si na pleť nanesete produkt, o kterém víte, že pokožce udělá opravdu dobře…

Obecně se teď kolem self-care vytváří velký tlak. Já si ale nemyslím, že je to nutně správně, nebo špatně. Když máte to štěstí, že dosáhnete určitého věku, uvědomíte si, že vaše návyky se odráží na vaší pleti. A myšlenka do ní investovat, a tím pádem ovlivnit to, jak bude pleť vypadat, mě velmi vzrušuje.

Děkuji. Stojí za tím celá řada věcí! Za prvé — Erin Walsh, moje úžasná stylistka! Ona mě inspiruje. Ať si vezme na sebe cokoliv, vždycky to vypadá nenuceně a přirozeně. Když jsem sledovala, jak Erin k módě přistupuje, chtěla jsem to umět taky. A jak už jsem řekla — Generace Z mě opravdu zaujala. Jejich vztah k módě, způsob, jakým ji přijímají a interpretují, je fantastický.

Ten koncept dopaminového oblékání mě moc baví! Móda sama o sobě mi přijde zábavná. Vypadá to, že se designéři momentálně skvěle baví. Přijde mi, že si to všichni teď pořádně užívají. Možná to ale tak bylo vždycky, a já jen stála někde v koutě… Každopádně nyní mám větší možnost prožívat osobně to celé dění — a mohu si jej užívat jako nikdy předtím.

Ptala jste mě, co se pro mě změnilo v mém stylu. Myslím, že jsem si dlouho myslela, že můžu mít jen jeden. A přitom jsem se cítila ztracená, protože jsem nevěděla, který to je. Pak jsem si ale jednoho dne uvědomila, že mám stylů hned několik. A to je jeden z důvodů, proč mě baví herectví a proč je můj současný vzhled tak proměnlivý. Tohle jsem prostě já.

Pracuji s neuvěřitelnými lidmi, kteří dokážou vykouzlit cokoli. S některými pracuji už desítky let. A mám pocit, že máme dobrý vztah. Tvrdě jsme všichni pracovali, abychom byli tam, kde jsme teď, ale zároveň jsme ohromeni tím, že jsme tam, kde jsme teď. Opravdu si to užíváme. Spolupracuji s kreativními tvůrci, kteří jsou oddaní svému smyslu pro dokonalost. A já za to sklízím ovoce.

Toužím po rovnováze, kterou hledám. Mám rozjetých hned několik věcí, až mám někdy pocit, že to zbytečně přeháním. Takže když zrovna nejsem v práci a ve hře není tolik, snažím se, aby můj styl zůstal jednoduchý, pečující, pohodlný. Vtipné ale je, že když tam není aspoň špetka „edgy“, cítím se nesvá. Asi nikdy nebudu chodit po městě v teplákách, ale vždycky si najdu stejně pohodlného. Rozhodně se dokážu přepnout do volného režimu, ale svým vlastním způsobem.

Mluvila jsem o tom s jednou svojí kamarádkou, která najednou řekla: „Neztotožňuji se se slovem rovnováha, ale souzním se slovem harmonie“. To na mě udělalo dojem, protože rovnováha mi připadá jen jako další položka ze seznamu úkolů, kterou když si zrovna nemůžete odškrtnout, ptáte se sami sebe: „Proč to, proboha, nejde?“ S harmonií je to úplně jinak. Říkáte si jen: „Jak můžu zařídit, aby bylo vše na stejné vlně?“ Dost to souvisí s tím, že se prostě naučíte být v přítomnosti. Nejsem v tom zdaleka perfektní. Jsem pořád jen člověk a stále se učím. Ale uvědomuji si, že když se soustředím plně na přítomný okamžik, cítím se mnohem lépe.