Detox, protein, gluten-free: 10 wellness mýtů, kterým byste neměli věřit

"Spoustu času trávím vysvětlováním základních stravovacích návyků a vyvracením různých trendy wellness konceptů," říká Laura Thomas, zakladatelka Londýnského centra intuitivního stravování a autorka knihy Just Eat It.

A zatímco propagátorů "zdravého" životního stylu neustále přibývá (Global Wellness Institut vyčíslil hodnotu wellness průmyslu na neuvěřitelných 4,2 bilionu dolarů), pravdou zůstává, že současné trendy jsou většinou vědecky nepodložené, nebo v horším případě dokonce prokazatelně neúčinné. A není se čemu divit. Jsou masivně podporovány přes sociální sítě a v roli propagátorů jsou samozřejmě celebrity. Pro většinu lidí zůstávají nesmírně lákavé, protože slibují štíhlou postavu, krásnější pleť, delší vlasy či pevnější nehty. Koneckonců kdo z nás alespoň jednou za život nezatoužil po nějakém rychlém řešení? 

Nutriční výživová poradkyně Alissa Rumsey však před všemi módními vlnami ve stravování důrazně varuje. Peudovědecká démonizace některých potravin a jejich vyřazení z jídelníčku podle ní nevede k ničemu jinému než k poruchám příjmu potravy a vážnému poškození zdraví.

Nejvyšší čas představit deset mýtů, na které je třeba si dát pozor.

Bezlepková dieta je populárním trendem napříč západním světem a odhaduje se, že přibližně 10 % Američanů v současné době snižuje spotřebu potravin s obsahem lepku navzdory tomu, že u nich nebyla diagnostikována celiakie. Hodnota trhu s bezlepkovými potravinami by mohla do roku 2020 přesáhnout 7,59 miliardy dolarů - není tedy divu, že se pro velké firmy jedná o výdělečný byznys. 

Podle Alana Levinovitze, profesora na James Madison University a autora knihy The Gluten Lie, jsou bezlepkové potraviny v průměru o 242 % dražší než ty klasické. Vyřazením lepku však podle něj nic moc nezískáte - úbytek na váze, více energie, lepší zažívání nebo dokonce léčba autismu jsou prý nepodložené sliby a nepředstavují nic víc než jen dobrý marketing tlačený přes celebrity a média. 

"Navzdory jejich popularitě neexistuje jasný důkaz, že detoxikační diety opravdu odstraní toxiny z těla nebo že díky nim budete zdravější," říká výživová poradkyně Alissa Rumsey.

V současnosti existuje jen v USA 5 861 firem specializujících se na tzv. juice cleanse. Ačkoli je odšťavňování populární již od sedmdesátých let minulého století, poslední desetiletí zažívá obrovský boom především díky celebritám a zvláště blogům Gwyneth Paltrow a Deliciously Ella. Předpokládá se, že do roku 2025 by hodnota trhu s detoxikačními džusy měla dosáhnout 250 miliard dolarů.

Co slibují? Více energie, posílení imunitního systému a vyplavení toxinů. Nicméně kromě zvýšení zdravého mikrobiomu ve střevech je většina údajných přínosů vědecky nepodložená. Džusy jsou sice skvělým způsobem, jak svému tělu dodat potřebné doporučené denní množství ovoce a zeleniny, nicméně obsahují příliš mnoho cukru a skoro žádný protein a vlákninu. 

"Zdravé ledviny a játra fungují jako čističky organismu. Neexistuje žádný důkaz o tom, že se toxiny hromadí v jinak zdravých játrech. Studie z roku 2013 publikovaná v časopise American Journal Medicine dokonce naznačuje, že by přílišná konzumace džusů mohla zatížit ledviny. Šťávy s antioxidačními účinky proto berte jen jako doplněk stravy, díky kterému dostanete do těla více ovoce a zeleniny.

Navzdory četným studiím, které tento mýtus vyvracejí, je spousta lidí stále přesvědčena o tom, že musí denně vypít alespoň osm sklenic vody. 

Doktoři Rachel Vreeman a Aaron Carroll se domnívají, že zdrojem tohoto mýtu je článek Národního výboru pro vědu a výzkum z roku 1945. Podle něj je ideální příjem vody pro dospělého člověka 2,5 litru denně, přičemž až poslední věta textu uvádí, že většina z toho je již obsažena v potravinách, které sníme.

"Voda je pro naše tělo životně důležitá, ale denní příjem závisí na vaší tělesné hmotnosti, ročním období, věku a množství, co jste vypotili. Jinými slovy pijte vodu, kdykoliv máte potřebu, a budete v pořádku," dodávají.

Věříme, že jakmile vyřadíme z jídelníčku sacharidy, zhubneme, i přestože samy o sobě neobsahují skoro žádný tuk. "Žádná skupina potravin nemůže za vaši nadváhu. Ve skutečnosti se vědci domnívají, že až 77 % naší tělesné váhy je zapříčiněno genetikou," říká výživová poradkyně Laura Thomas.

Tento mýtus je podle ní založený na hypotéze, že sacharidy zvyšují hladinu inzulinu v krvi a naše tělo pak ukládá více tuků. Ale jak ukazují studie včetně té z roku 2015, tloustneme jen kvůli tomu, že přijímáme více kalorií, než jsme schopni spálit. 

Sacharidy jsou naopak pro tělo hlavním zdrojem energie a pomáhají k tvorbě svalové hmoty. Ale ani s nimi se to nesmí přehánět, jako vždy platí - všeho s mírou.

Nepřítele číslo jedna z něj udělaly sociální sítě a populární knihy plné pseudovědeckých poznatků o tom, jak je toxický pro naše tělo a mysl. Neustále se hovoří o tom, jak jsme na něm závislí, že způsobuje hyperaktivitu, cukrovku a dokonce i rakovinu. Žádné z těchto tvrzení však není podložené vědou. 

"Každý sacharid, který konzumujeme - ať už ve formě fazolí, banánů, nebo sladkých brambor se ve finále rozloží na cukrovou glukózu. Pro centrální nervový systém a červené krvinky je to nezbytná živina," vysvětluje Laura Thomas.  Omezení příjmu rafinovaného bílého cukru však rozhodně není na škodu. "Vyhněte se přeslazeným nápojům a dejte si pozor na uměle přidaný cukr v těstovinách a pečivu."

Více než polovina dospělých Američanů prý každý den užívá nějaké vitaminy, ale možná jen vyhazují peníze z okna, protože neexistují žádné důkazy o tom, že jsou pro tělo opravdu tak prospěšné, jak se nás farmaceutický průmysl snaží přesvědčit.

Vitaminy jsou skupinou látek, které tělo potřebuje pro normální buněčnou funkci, růst a vývoj. Celkem existuje 13 vitaminů: A, C, E, K, B1, B2, B3, kyselina panthotenová, biotin, B6, B12 a kyselina listová. Většinu z nich však snadno získáte z jídla, a pokud trpíte nedostatkem nějakého konkrétního vitaminu, pravděpodobně budete trpět příznaky - při nedostatku vitaminu B12 je to například únava, brnění nohou a rukou a zapomnětlivost. 

Alissa Rumsey souhlasí: "Existují jisté okolnosti, za kterých se doporučují vitaminové doplňky - multivitaminy pro lidi nad 60 let, B12 pro vegany a vegetariány, kyselina listová pro ženy, které jsou těhotné, a vitamin D v zimě." Jestliže vám tedy některé vitaminy skutečně chybí, vybírejte podle příznaků, při závažnějších problémech se poraďte s lékařem.

"Jako kdybyste řekli, že můžete udělat ze psa kočku," říká Hollie Grant, osobní trenérka a zakladatelka londýnských studií Pilates PT. 

"Tuk a sval mají naprosto odlišné vlastnosti." Pod kůží se nachází tuková tkáň zasazená mezi svaly a kolem orgánů, jako je srdce. Svalová tkáň se nachází v celém těle. "Tento mýtus vychází z přesvědčení, že sval váží více než tuk, což dodává iluzi, že tuk nahradí sval. Posílení svalové hmoty a ztráta tuku jsou však dva samostatné procesy - hladina tuku se snižuje v důsledku nedostatku kalorií, zatímco sval roste při posilování."

Ranní rutina každého wellness blogera se zakládá na sklenici horké vody s citronem. Mezi proklamované benefity patří podpoření trávicího systému, vyrovnání pH v těle a samozřejmě ztráta hmotnosti a detoxikace. 

"Na horké vodě s citronem není nic zázračného. Pokud vám vyhovuje její chuť nebo vás povzbuzuje k tomu, abyste pili více tekutin, klidně si ji dejte," říká Alissa Rumsey. Pozor však na jednu věc - horká voda ochucená citronem může vážně poškodit zubní sklovinu. Podle Rumsey je to každopádně lepší alternativa než káva.

Začalo to popularizací Atkinsonovy diety počátkem roku 2000 a od té doby posedlost západního světa bílkovinami nebere konce. A zatímco ze začátku potraviny s vysokým obsahem proteinu poptávali především kulturisté ve specializovaných obchodech, dnes se tomuto trendu přizpůsobily i supermarkety a restaurace. 

Protein je samozřejmě nezbytný pro růst a regeneraci těla (proto se doporučuje po cvičení), nicméně nadbytečná konzumace proteinu má podle některých studií nežádoucí účinky - hrozí rychlejší ztráta vápníku z kostí, ohrožení plodu v těhotenství a vysoká toxicita pro lidi s jaterním onemocněním. 

"A stejně jako u ostatních diet, ani ta proteinová není dlouhodobě udržitelná. Nejprve sice dojde k úbytku váhy, ale 90 až 95 procent lidí ji nabude zpět, dvě třetiny dokonce přiberou o něco více. A jojo efekt může být ještě škodlivější než nadváha," varuje Alissa Rumsey. V závislosti na druhu aktivity byste měli přijímat 10 až 35 % kalorií z bílkovin a ideálně z přirozených zdrojů, jako je maso, drůbež, ryby, vejce, ořechy nebo fazole. 

"Sklapovačky na ploché břicho? Kliky na povislé paže? Ztráta času," říká Hollie Grant. Bodový trénink pracuje s myšlenkou, že můžete na konkrétních část těla zhubnout a vyrýsovat je bez toho, aniž byste ovlivnili jiné části těla. Tento mýtus je obzvlášť oblíbený, protože každý chce, aby byl pravdivý. 

Život by byl hned jednodušší, kdybychom měli po několika lekcích v tělocvičně na břiše buchty z oceli. Bohužel, jak ukazují tyto studie (1, 2 , 3), je to anatomicky nemožné. "Zatímco můžete tréninkem cílit na určitý sval a potenciálně zvětšit jeho velikost, tuk z konkrétní partie nespálíte," říká Grant. "Ztráta tuku je systémová záležitost celého těla a nemůžete si vybrat, v jaké partii zhubnete. Ke všemu ještě existují oblasti, které mohou být tvrdohlavější než jiné, jako jsou například boky, hýždě a stehna u žen," uzavírá.