DoplňkyProstor pro nové myšlenky: Zdeněk Vacek o špercích a hledání rovnováhy ve staré továrně
Jan Boublík23. 10. 2024
Práce šperkaře je pro něj nejen řemeslem, ale i cestou k sebevyjádření. Jaké je rozhodovat o všem sám, nacházet inspiraci v přírodě a zároveň udržet studio v chodu? V rozhovoru sdílí high-end klenotník zkušenosti o své cestě, klientech, kteří ho motivují, i o hledání rovnováhy mezi tvůrčí svobodou a zodpovědností.
Jak jsi tady dlouho v tomto prostoru?
V tomto nádherném prostoru staré továrny jsme už dva a půl roku. Teď jsme se dívali, jak strašně to letí.
Foto: Viktoryia Vaitusionak
Foto: Viktoryia Vaitusionak
A co ti přestěhování dalo? Dostavil se pocit, že jsi více pánem svého...?
Totálně. Na Letné jsme byli skoro osm let sice v krásném bytě, ale byla tam tma a i v létě dost zima. Prostor byl špatně izolovaný, takže jsme chtěli pryč. Stávající ateliér jsme objevili úplnou náhodou. Když jsme sem přišli poprvé, řekli jsme si: „To je bomba, to hned bereme." Přestěhování nám přineslo prostor a ani nechci říct svobodu, ale prostor v hlavě. Vizualizace místa i prostor pro nové myšlenky. Neustále tu máme nádherné světlo, v létě skoro vůbec nesvítíme, protože tu celý den svítí slunce do všech oken. Je to opravdu neuvěřitelné, co tu dělá sluníčko. Nám všem to přineslo úplně nový nádech.
Jaké kolekce tu vznikaly?
Vznikla tady moje nová značka, nové šperky. Dal jsem si sám za úkol, že se po té dlouhé práci v tandemu vrátím do stavu, kdy pracuju a rozhoduju se sám. Je to stresující, ale zároveň osvobozující. Dříve jsme měli pravidla, co se pod tehdejší značkou mohlo vyrábět, ale od těch jsem se teď úplně odpoutal. Začal jsem znovu dělat šperky na zakázku, což je dnes stěžejní část naší práce i obratu. Hodně záleží na tom, jak se ve světě přelévají peníze. Někdy máme více zakázek, jindy více prodáváme z nabídky našich kolekcí.
Foto: Viktoryia Vaitusionak
Foto: Viktoryia Vaitusionak
Máš nějakého konkrétního klienta, který tě neustále překvapuje a motivuje k něčemu novému?
Nebudu jmenovat, ale mám několik úžasných klientů. Co mě opravdu motivuje, je důvěra lidí, která je pro mě neuvěřitelný dar. Často přijdou s tím, že se jim něco líbí, a já se snažím zjistit, co si skutečně přejí. Někdy je podoba jejich přání hluboko schovaná. Mám jednu klientku, která při první zakázce mluvila o tom, jak by ráda viděla Antarktidu, ledovce, skály, lodě... Vytvořil jsem pro ni šperk inspirovaný těmito přírodními motivy.
Je to asi náročné a určitě se nechceš propojit s každým. Stalo se ti někdy, že jsi někoho zdvořile odmítl? A jak se vlastně zdvořile odmítá?
Myslím, že přitahuji lidi, které nepotřebuji odmítat. Věřím, že k tobě přicházejí ti, kteří mají, a to je super. Ve studiu jsme si řekli, že chceme pracovat s lidmi, se kterými je nám dobře. Ale jednou jsem musel někoho vyhodit. Ten člověk na mě křičel v mém vlastním studiu a já jsem prostě řekl: „Odejdi.“ To bylo jen jednou.
Máš teď nějaké nové nápady nebo kolekce, na kterých pracuješ?
Mám plno nápadů zapsaných různě po sešitech. Teď se rozhoduji, co s nimi udělám. Možná bude výstava, ale uvidíme.
Foto: Viktoryia Vaitusionak Kolik vás ve studiu je?
Fyzicky jsme tu čtyři, dřív nás bylo pět, když ještě žila moje máma. Když máme větší projekt, přizveme další spolupracovníky podle potřeby. Studio se může rozšiřovat a zase zmenšovat.
Mluvil jsi o návratu k věcem, které jsi dělal jako zlatník. Jaké techniky nebo tvary tě tehdy inspirovaly?
Stále se vracím k přírodě, k tvarosloví přírodních věcí. Baví mě zároveň zkoušet nové věci, ale příroda mě teď hodně zajímá. Mám myšlenku na kolekci podobnou té první z roku 2005, kde byli brouci a podobné motivy. Naučil jsem se pracovat s dražšími materiály a možnosti jsou teď bohatší. Přemýšlím o kolekci Nymfa 2, ale zároveň mě baví věci osekat na minimum. Je pro mě výzva nechat jen podstatu. To je podle mě umění – vystihnout něco jednoduchého, ale silného, což se pořád učím.
Foto: Viktoryia Vaitusionak
Foto: Viktoryia Vaitusionak
Zmínil jsi kolekci Báze. Co jsi v ní objevil?
Byla to první kolekce, kterou jsem vytvořil pod svým jménem, a rozhodl jsem se, že bude ze zlata. Dříve jsem pracoval se širším záběrem, ale pak jsem se zaměřil na drahé kovy a mikrosvět – na struktury hub, kamenů, kostí. Spolupráce s Danem Gonzálesem, který pracuje s 3D návrhy, mi pomohla rozvinout detaily, které by mě jinak nenapadly.
Používáš 3D návrhy i na zakázkách?
Ano, ale u zakázek je klíčové zadání zákazníka. Musíme si stanovit mantinely, aby nikdo nebyl překvapený výsledkem. Každý projekt je jiný, což mě baví. Dostává mě do nových směrů, které bych sám ani nezkusil.
Není pro tebe stresující stále navazovat na své předchozí úspěchy?
To je stav, který řeším neustále. Minulý rok jsem měl nabídku na výstavu v obrovské galerii, ale jak se termín blížil, uvědomil jsem si, že na ni nemám energii ani finance. Zrovna jsme se přestěhovali a začali dělat šperky na zakázku. Hodně lidí mi říkalo, ať se na to vykašlu, ale já to miluji. Teď se snažím najít balanc mezi prací a odpočinkem.
Zde si prohlédněte nejnovější zakázkové šperky od Zdeňka Vacka.
Diamantové náušnice Needles, 18kt zlato, hematity, černé diamanty ZDENĚK VACEK
Foto: Kristina Reznik Studio